Bulletin č. 5 - Vybrané ukazatele produkce mléka podle "Mezinárodní sítě pro srovnávání zemědělských podniků" (IFCN)

BULLETIN VÚZE

č. 5/2002

Vybrané ukazatele produkce mléka podle “Mezinárodní sítě pro srovnávání zemědělských podniků” (IFCN)

- Posouzení mezinárodní konkurenceschopnosti -

OBSAH

Úvod *

1.Srovnání typických farem v roce 2000 (v USD) *

1.1 Celkové shrnutí *

1.2 Prezentace farem *

1.3 Systém produkce mléka *

1.4 Tržby za kg mléka *

1.5 Náklady na kg mléka a cena mléka *

1.6 Hospodářský výsledek *

1.7 Náklady v členění podle nákladových položek *

1.7.1 Nákladová položka “práce” *

1.7.2Nákladová položka “půda” *

1.7.3Nákladová položka “kapitál” *

2.Srovnání farem v časové řadě let 1996 až 2000 *

2.1 Celkové shrnutí cen mléka a nákladů za období 1996 - 2000 *

2.2 Ceny mléka vyjádřené v USD v období 1996 až 2000 *

2.3 Příklady zemí s “vysokými cenami mléka *

2.4 Příklady zemí s ”nízkými cenami mléka” *

2.5 Vývoj nákladů v mlékařících farmách v EU a USA za období let 1996 až 2000 *

2.6 Vývoj nákladů ZSVE a na jižní polokouli za období let 1996 až 2000 *

3.Výsledky mlékařících farem ve vybranýchzemích za období 1997 až 2000 vyjádřené v národních měnách *

3.1 Německo *

3.2 USA *

3.3 Maďarsko *

4.Speciální šetření v rámci “Klubu evropských producentů mléka” *

4.1 Investice do chovu dojnic v zemích EU *

4.2 Dopady existujícího právního rámce na náklady výroby v zemích EU *

4.3 Analýza mléčného řetězce od farmářů ke spotřebitelům *

Závěr *

Příloha 1: Spolupracující výzkumná pracoviště a odpovědní pracovníci za jednotlivé země *

Příloha 2: Seznam zkratek států zahrnutých do “IFCN” *

Příloha 3: Zvolené kalkulační předpoklady *

Příloha 4: Užité ekonomické ukazatele farmy *

Úvod

České odborné veřejnosti jsme v “Bulletinu VÚZE” (2000, č. 14) představili “Mezinárodní síť pro srovnávání zemědělských podniků” uváděnou pod anglickou zkratkou IFCN (“International Farm Comparison Networt”). Síť vznikla z iniciativy “Spolkového ústavu pro zemědělský výzkum” (v originále “Bundesforschungsanstalt für Landwirtschaft”- zkratka FAL), jmenovitě “Ústavu zemědělské podnikové ekonomiky” (v originále “Institut für Betriebswirtschaft”) se sídlem v Braunschweigu (SRN) a severoamerického “Střediska pro zemědělskou a potravinovou politiku (v originále “Agriculture and Food Policy Center” - zkratka AFPC).

Než se vrátíme k prezentaci vybraných výsledků získaných v rámci této mezinárodní sítě na úseku výroby mléka, tj. výsledků publikovaných ke konci roku 2001, zmíníme se ještě jednou o základních důvodech, které vedly k založení této sítě. Ve stručnosti si zopakujeme, proč byla tato mezinárodní síť založena, jak funguje a z jakých metodických principů vychází.

Obecně lze konstatovat, že s pokračující liberalizací světového agrárního obchodu, iniciované WTO a tradiční ochranářskou politikou států sdružených v EU, se dostávají do stále větší pozornosti otázky související s mezinárodní konkurenceschopností zemědělských podniků hospodařících v různých zeměpisných oblastech a v odlišných půdně klimatických podmínkách. Již dříve byla analyzována konkurenceschopnost různých podniků s praktickým vyústěním do analýzy nákladů jednotlivých nosných agrárních komodit. Všechny tyto analýzy však vycházely jako by z nulového stavu, použitá data nebyla srovnatelná, velmi rychle zastarávala a vždy pokrývala jen velmi omezenou skupinu zemí a komodit. Dále zpravidla nevykazovaly stabilizovanou strukturu a ani pracovní týmy negarantovaly požadavek návaznosti a kontinuity práce. Proto vypovídací hodnota těchto studií byla velmi omezená.

Model IFCN se snaží tyto problémy odstranitvyužitím:

· zkušeností z mezinárodních srovnávání, která byla zahájena v roce 1990 v tzv. "Síti evropských chovatelů dojnic";

· konceptu, který byl úspěšně odzkoušen před více než 15 lety v USA;

· mezinárodně kompatibilních a harmonizovaných metod;

· zapojením představitelů výzkumu, kde kvalita výsledků je prakticky prověřována v dané síti specialistů, zemědělských producentů a poradců;

· založením permanentní činnosti v rámci světové sítě expertů s možností pracovat s co nejnovějšími daty a prezentovat výsledky ve velmi krátkých lhůtách.

Z těchto důvodů je možné předpokládat, že IFCN zajistí na základě mikroekonomických znalostí a zkušeností zemědělců,ale i z makroekonomického pohledu lepší předpoklady:

· pro analýzy agrárních politik jednotlivých zemí,

· pro výstavbu kvalitních modelů sloužících k hodnocení světového obchodu,

· pro analýzy obchodních politik se zemědělskými produkty.

Základním důvodem pro vznik této mezinárodní sítě byla pokračující globalizace v rámci celosvětového hospodářství, směřující ke stále užší propojenosti národních ekonomik a postupnému rušení obchodních překážek. Nové technologie umožňují jednodušší skladování a nákladově přijatelnější dopravu zemědělských výrobků na velké vzdálenosti. Sdělovací techniky přispívají ke zjednodušení mezinárodní výměny informací. Mezinárodní potravinářské koncerny nakupují, zpracovávají a prodávají potravinářské suroviny a potraviny po celém světě.

Na tomto pozadí je výběr stanoviště zemědělské výroby stále více určován srovnatelnými výhodami jednotlivých produkčních oblastí. Agrární politika, agribusiness a zemědělství očekávají odpověď na otázku, jak bude v budoucnosti vypadat zemědělská výroba na různých stanovištích a v různých oblastech. Pro tento okruh zájemců jsou zajímavé především informace:

· odhadující účinky různých strategií liberalizace světového obchodu na jednotlivé typy zemědělských podniků;

· odhadující příčiny nedostatečné konkurenceschopnosti různých světových regionů u konkrétních komodit a naznačující základní strategické postupy, jak dospět k vyšší konkurenceschopnosti;

· analyzující vliv obecných rámcových podmínek na mezinárodní konkurenceschopnost jednotlivých komodit;

· analyzující vliv různých výrobních systémů na životní prostředí v odlišných částech světa.

Na tyto otázky existují zatím jen neuspokojivé odpovědi. Chybí infrastruktura, která by zemědělským ekonomům umožňovala poskytovat požadované odpovědi v přiměřeném časovém rámci.

Hlavním cílem IFCN je pokrytí těchto informačních mezer. Nápad založit IFCN vznikl ve “Spolkovém ústavu pro zemědělský výzkum”, podnětem k němu byly desetileté zkušenosti získané v oblasti porovnání mezinárodní konkurenceschopnosti a úzká spolupráce se “Střediskem pro zemědělskou a potravinářskou politiku” Texas A&M University (USA). AFPC má patnáctileté zkušenosti se svou národní sítí tzv. "typických podniků".

IFCN sleduje následující cíle:

· vybudování a udržování infrastruktury, směřující k celosvětové dlouhodobé analýze různých technologických systémů v zemědělství;

· analýzu a posuzování účinků strukturálních, technologických a politických změn v zúčastněných státech;

· usnadnění komunikace a výměny dat a informací mezi zemědělskými ekonomy zainteresovanými na mezinárodních srovnávacích analýzách jednotlivých podniků.

Systém IFCN spočívá na třech nosných prvcích, kterými jsou:

· mezinárodní síť zúčastněných výzkumných institucí, spolupracujících permanentně podle jasně definovaných pravidel (partnerský přístup);

· tzv. "panely", jejichž pomocí se v různých regionech vytvářejí typické podniky různého výrobního zaměření (např. zaměření na chov skotu, na jednodušší tržní plodiny atd.). Pro každý typický podnik musí být sestaven panel, skládající se vždy ze čtyř až šesti zemědělců, poradce a odborného pracovníka z národního centra IFCN;

· simulační modely pro projekci typických podniků na období až 10 let.

Výrobně technické a ekonomické ukazatele typických podniků se získávají na základě konsenzu v rámci diskusí během panelových setkání. Základem jsou data z účetní evidence zúčastněných zemědělců, znalosti a zkušenosti expertů. Pro podnikovou analýzu se používají mezinárodně sladěné metody evidence, zpracování a analýzy dat (náklady výroby, zisk atd.). Účastníci panelu se setkávají nejen se záměrem evidovat a aktualizovat data, ale jsou projednávány i různé strategie přizpůsobení se změněným rámcovým podmínkám. Současně je posuzováno tempo zavádění nových technologií a odhadovány očekávané změny na trhu.

Pro desetileté projekce typických podniků musí být stanoveny cenové hypotézy týkající se jak cen zemědělských výrobců, tak i návazných odvětví (zpracování, distribuce, obchod). Očekává se, že bude nutno propojit podnikový, tj. mikroekonomický postup IFCN s makroekonomickými informačními systémy, modely agrárního obchodu a s tržně orientovanými sítěmi.

Základním metodickým východiskem systému IFCN je koncept tzv. “typické farmy” konstruované na principu jednotné struktury, speciálně sestavený pracovními skupinami.

Koncept typické farmy umožňuje přípravu jednotné, reálné a aktuální databáze za různé typy podniků v různých regionech. K vysvětlení je využit příklad typické farmy s mléčnou produkcí.

Typická mléčná farma v daném regionu je definována ve vztahu k velikosti, pěstovaným plodinám, systému provozování živočišné výroby, organizaci práce a používaným technologiím. Pro výběr typické mléčné farmy byly nejprve identifikovány regiony, pro které je produkce mléka nejdůležitější ve vztahu k objemu produkce a hustotě dojnic na hektar.

Mléčná farma je vymezena objemem příjmů z prodeje mléka, konkrétně vyjádřeno procenty z celkového příspěvku na úhradu. Procento příjmů z mléčné produkce z celkového příspěvku na úhradu by mělo dosáhnout nejméně 50 %.

V každém regionu a pro každý odpovídající typ podniku se počítá se zařazením jednoho menšího podniku (průměrného) a jednoho velkého podniku, které by reprezentovaly: (a) významný (signifikantní) počet podniků, (b) převažující objem produkce v daném území, (c) výhody (úspory) plynoucí z velikosti produkce (“economies of scale”).

Velikostní rozměr je určujícím faktorem k charakteristice "typického" podniku. Pro mléčnou farmu je rozhodující počet krav, pro podniky specializované na rostlinnou produkci je rozhodujícím ukazatelem výměra půdy (ha).

Struktura pracovní skupiny je zásadní charakteristikou IFCN. Členové pracovní skupiny spolupracují při:

· sběru a aktualizaci dat typických podniků pro modelové výpočty,

· určování a projednávání strategií a opatření ke změnám na trhu, v technologiích nebo nástrojích agrární politiky, k nimž by mohlo v budoucnu docházet,

· projednávání výsledků vyplývajících z modelových propočtů.

Farmy zemědělců participujících v projektu IFCN mají být vybrány tak, aby byly ve sledovaných parametrech co nejblíže typické farmě. Žádný z farmářů však není povinen poskytovat individuální data svého podniku. Úlohou poradce je především korigovat možné systematické chyby v datech poskytovaných spolupracujícími podniky. Proto by měl být vybaven komplexnějšími znalostmi než jednotliví představitelé zemědělců. Takto získaná data jsou tříděna na základě diskuse a konečné dohody účastníků a měla by poskytovat přesnější obraz reality než data vyjadřující statistický průměr a získávaná v rámci běžných nebo speciálních šetření.

Data, jež jsou výsledkem konzultací v pracovních skupinách, dále pak vstupují do simulačních modelů (TIPI-CAL a FLIPSIM). Vypočtený zisk nebo ztráty stejně jako nejdůležitější ukazatele k charakteristice podniku se vracejí k posouzení a ke kontrole do pracovní skupiny. Tento postup je opakován tak dlouho, pokud pracovní skupina nevysloví souhlas s výsledky.

Cílem pracovní skupiny není jen využívat, pořizovat a aktualizovat data ze sledovaných podniků pro účely modelových kalkulací. V dalším kroku jsou identifikovány a specifikovány základní strategie managementu podniků. Tyto strategie umožňují např.:

· zachovat objem produkce/konstantní kvóty (a zredukovat stavy krav při zvýšené užitkovosti);

· udržet stabilní stav krav (a pronajímat/nakupovat kvóty při rostoucí produkci mléka),

· zvolit různé růstové strategie, jako "růst bez dalšího pořizování investic" (v rozmezí 60 až 65 dojnic při dané kapacitě stáje) nebo "růst s potřebou dalších investic" (od 60 do 80 nebo 120 dojnic).

Výsledky kalkulací jsou následně projednány se zemědělci a využity k analýze agrárně politických opatření při různě zvolených rozvojových strategiích podniků. Mimoto, jestliže určitá politika vyžaduje specificky přizpůsobenou strategii, je prodiskutována v pracovní skupině a zahrnuta do modelů pro další analýzy.

Zemědělci (i ostatní zúčastnění) pokládají za velmi užitečné zúčastňovat se těchto porad, protože pracovní skupina jim dává příležitost rychlé výměny a získávání informací ve strukturované formě. Dále zemědělci získávají zpět všechny výsledky, které byly použity v jejich pracovní skupině. Vychází se z toho, že neexistuje lepší způsob, jak získávat takové informace, než přímými dotazy na zemědělce, kteří pak sami rozhodují.

Důležitým výstupem z IFCN je porovnání typických podniků s konkrétními podniky daného regionu. Je důležité vědět, kde jsou typické podniky situovány podle rozmístění podniků v regionu s ohledem na:

· strukturu (počet krav, výměru půdy v ha, množství produkce) a

· výnosnost (čistý důchod podniku, zisk),

· klasifikaci závěrů koncipovaných analýzou IFCN.

Je snahou získávat všechny tyto informace pro všechny pracovní skupiny podniků IFCN s využitím sekundárních statistických dat. Je zřejmé, že předpokladem pro tento krok je dostupnost spolehlivých statistických dat. Problémy by mohly nastat v některých zemích střední a východní Evropy (ZSVE) i v některých asijských zemích a na jižní polokouli.

Metody pro další zlepšení porovnatelnosti typických podniků jsou vyvíjeny ve FAL a AFPC (jmenovitě vývoj příslušných indexů pro korekci nákladů produkce typických podniků na regionální průměr a znázornění variability výrobních nákladů při vysoké nebo nízké výkonnosti podniku).

Stávající organizační struktura IFCN byla dohodnuta na prvním setkání spolupracujících institucí v Braunschweigu na půdě FAL v dubnu roku 1998. Na tomto jednání byla dohodnuta následující dělba práce:

· V každém ze zúčastněných států bude zřízeno národní centrum IFCN, odpovědné za všechny aktivity sítě, vybudování a udržování panelu, jakož i výměnu informací a harmonizaci dat. Na síti se mohou ve spolupráci s centrem IFCN podílet další partneři. Především by to měli být partneři, kteří jsou dobře obeznámeni s jednotlivými typy podniků, se šetřenými komoditami nebo se specifiky příslušných regionů, tj. partneři disponující znalostmi, kterých nemůže jednotlivé národní centrum IFCN nabýt.

· Vytvoří se menší počet světových regionálních center (dále jen WRC), která budou odpovídat za koordinaci sítě na mezinárodní úrovni, zajišťovat další vývoj a udržování modelů, převezmou koordinaci, archivaci a aktualizaci příslušných publikací, včetně zajištění odbytu produktů IFCN na mezinárodní úrovni. Až na další převezme tento úkol za evropský kontinent FAL a za Ameriku AFPC. V etapě rozvíjení IFCN budou vznikat jiná WRC. Předpokládá se, že WRC budou dlouhodobě finančně, resp. i personálně přispívat ve prospěch sítě.

Každé národní centrum IFCN musí především získávat a disponovat národními prostředky a personálem na provoz národní sítě. Počítá se s tím, že národní centra IFCN budou finančně přispívat na úhradu nákladů WRC. Kromě toho bude vyvíjena snaha o získání finančních příspěvků na provádění analýz a vypracovávání studií od mezinárodních sponzorů.

WRC budou odpovědná za to, aby se pod značkou IFCN objevovaly výlučně mezinárodně autorizované a sladěné verze modelů. Jednotliví účastníci IFCN smějí uveřejňovat údaje svých zahraničních kolegů jedině na základě předchozího souhlasu a zapojení do národních center IFCN.

Jak již bylo zdůrazněno, celá síť je financována z příspěvků partnerských zemí, resp. spolupracujících vědeckých institucí. Koordinační pracoviště pro Evropu sídlí ve Spolkovém ústavu pro zemědělský výzkum v Braunschweigu, který je rovněž editorem dále následujícího výtahu ze “Zprávy o mléčných farmách v systému IFCN”. Výkonnými editory této “Zprávy” jsou T. Hemme a J. Holzer a jen s jejich souhlasem bylo možno prezentovat určitý obsažný výtah z citované informace.

S cílem podpořit aktivity související s rozvojem “Mezinárodní sítě pro srovnávání zemědělských podniků” se specifickým zaměřením na produkci mléka byla založena v březnu 2001 společnost “Global Farm GbR” se sídlem v Braunschweigu v prostorách FAL. Byla ustavena za účelem zajistit udržitelnou podporu infrastruktuře této sítě se základním úkolem stabilizovat vznikající partnerské struktury, pečovat o příslušné databáze, připravovat výroční kongresy mléčných farem zapojených do sítě, napomáhat při získávání sponzorů, zpracovávat získaná data a s konkrétními výsledky seznamovat odbornou veřejnost, resp. připravovat podklady pro poradenské firmy.

Na základě předchozích jednání bylo v roce 2001 mezi FAL a VÚZE dohodnuto zřízení národního centra IFCN. V prvé etapě bude členský příspěvek uhrazen z grantu získaného v rámci NAZV. Vedením projektu směřujícího k rozvoji této sítě v podmínkách ČR je Ing. P. Jakobe, CSc. (VÚZE).

Účastí na tomto projektu je užitečným způsobem doplňována informační základna sledující konkurenceschopnost českých producentů v mezinárodním prostředí. Každoročně prováděné analýzy nákladů za vybrané komodity vycházejí z výsledků výběrového šetření v síti FADN CZ, které se opírá o soubor cca 800 podniků právnických a fyzických osob. K rozboru nákladů je využíváno unifikovaných kalkulačních vzorců podle schválené metodiky a v principu se pracuje spíše v horizontálním pojetí, tj. co do největší šíře šetření a se snahou po co nejvyšší reprezentativnosti. Nemohou být tudíž sledovány detailní aspekty souvisejí s rozbory konkurenceschopnosti. Naproti tomu v “Mezinárodní síti pro srovnávání zemědělských podniků” se pracuje v poměrně velkém detailu, tj. je zvažována desítka faktorů ovlivňujících konkurenční pozici dané komodity na konkrétním agrárním trhu s využitím objektivizované, nicméně do jisté míry subjektivně definované kategorie typického podniku. Konfrontací obou postupů bude nepochybně dále zdokonalena informační základna, což je o to důležitější v souvislosti s připravovaným vstupem do EU, kdy řadu detailních údajů přiměřeně srovnatelných s ostatními členskými zeměmi EU, budeme nutně potřebovat při posuzování našich vyhlídek na společném trhu (zvolené technologické postupy, spotřeby času, úrovně konverze krmiv aj.).

1. Srovnání typických farem v roce 2000 (v USD)

1. Celkové shrnutí

Země a typy farem

V této Zprávě o mléčných farmách byla provedena analýza 52 různých typů mléčných farem z 20 zemí. Tyto země se podílejí na 76 % světové produkce mléka a jsou zastoupeny téměř všechny větší producentské země exportující mléko a zpracovávající mléčné produkty. V každé zemi/regionu první farma uvedená v grafu charakterizuje farmu průměrné velikosti. Druhá farma je představitelem typu větší farmy.

Ceny mléka

Ceny mléka se pohybují od 15 do 50 USD/100 kg mléka a lze je roztřídit do tří kategorií:

Světová tržní cena mléka?

Žádná světová cena mléka neexistuje, jak je obecně známo, ale často je kladena otázka jakou cenu za mléko by obdržel farmář za podmínek existujících na světovém trhu? Zemědělci a zpracovatelé v ZSVE a na jižní polokouli produkují ve více či méně liberálních podmínkách světového trhu. Proto lze cenu mléka ve výši 15-20 USD za 100 kg mléka (při 4% tučnosti) považovat za odpovídající současné “světové tržní ceně mléka” (odhad).

Náklady na produkci

Pro zjednodušení se rozlišují tři nákladové úrovně (měřeno v USD/100 kg mléka):

Velmi vysoká > 30 USD:

· v EU se týká farem průměrné velikosti, dále farem v USA (US-70, US-105), Polsku (Pl-3), Brazílii (BR-15) a všech švédských farem.

Vysoká 20 - 30 USD:

· na větších farmách v EU a USA a na všech brazilských farmách. Většina farem spadá do rozpětí 25 až 30 USD; rovněž však v USA ve státě Idaho hospodaří farma s náklady na úrovni 22 USD blížící se skupině s nejnižšími náklady.

Nízká < 20 USD:

· ve většině ZSVE, v Argentině, Chile, Uruguaji, na N. Zélandu a na rozsáhlých farmách v Indii.

Nejvíce konkurenceschopné farmy:

· Existuje řada farem, které produkují mléko za méně než 15 USD/100 kg; některé z nich vykazují pouze 10 USD/100 kg nezbytných k pokrytí celkových nákladů na hospodaření (z anglického “full economic cost”). Do této skupiny náleží všechny farmy na N. Zélandu, v Uruguaji, v Chile a dále rozsáhlé farmy v Argentině (AR-600) a Rusku (RU-1 200).

Úspory z velikosti ?

Ve všech zemích existují významné rozdíly v nákladech mezi středně velkými a většími farmami. Velké farmy vykazují nižší náklady a vyšší zisky. Tato skutečnost zřejmě ovlivní další strukturální posuny v budoucnosti.

Kdo v sektoru mléka dosahuje zisk?

Podle účtu hospodářského výsledku (z anglického “Cost from the profit and loss account”) téměř všechny farmy pokrývají své náklady tak, že vytváří kladný důchod ze zemědělské činnosti (z anglického “Family farm income”) (s výjimkou PL-3, BR-50). Avšak pouze malý počet farem pokrývá své celkové náklady na hospodaření, tj. včetně nákladů ušlých příležitostí: DE-650, ES-73/1050, PL-180, EE-400, všechny RU, US-600/2100, všechny CL, všechny UR, všechny NZ a rozsáhlé farmy v Indii.

1.2 Prezentace farem

Struktura příjmů z veškerých činností farmy (graf 1)

Většinu sledovaných farem lze zahrnout mezi specializované mléčné farmy, které realizují více než 65 % svých celkových příjmů z prodeje mléka, vyřazených dojnic, telat a jalovic. Největší specializaci v produkci mléka lze zaznamenat ve Španělsku, Dánsku, Švédsku, USA, Švýcarsku, Kolumbii a na Novém Zélandu.

Většina mléčných farem je rovněž zaměřena na rostlinou výrobu a realizuje tržby z prodeje některé z rozhodujících tržních plodin.

Dalšími typickými aktivitami těchto farem mimo produkci mléka je chov masného skotu (DE-68), lesní hospodářství (SE-35), chov prasat (PL-3), ale i chov skotu v kombinaci s rostlinnou výrobou (UR-300).

Podíl důchodu ze zemědělské činnosti na celkovém příjmu (graf 3)

Obecně vzato, tento podíl je velmi vysoký v rámci malých rodinných farem (> 20 %), protože na těchto farmách nepracují námezdní pracovní síly a tyto farmy nemají vysoké finanční závazky (CH, AT, DE-35, DE-68, FR-31, SE-35, UK-100, US-70, PL-20, AR-150, BR-15 a IN-2).

S vysokým důchodem ze zemědělské činnosti je možné rovněž se setkat na velmi úspěšných farmách jako např. na farmách v ES-73, RU 1250, AR-600, CL, IN-22 a NZ.

Úroveň a struktura důchodu ze zemědělské činnosti (graf 2)

Nejvyšší absolutní důchod, více než 200 000 USD v přepočtu na farmu, se dosahuje na rozsáhlých německých, ruských a severoamerických farmách. Bylo zjištěno následující rozčlenění úrovní důchodu ze zemědělské činnosti :

0 - 2 000 USD/rok :

· malé farmy v Brazílii, Polsku (PL-3) a Indii (IN-2, IN-4);

2 000 - 20 000 USD/rok :

· farmy AT-23, ES-32, PL-20, EE-35, HU-100, HU-400 a velké farmy v Indii;

cca 60 000 USD/rok :

· farmy v CH, DE-68, ES-73, US-150MI, AR-350 a malé farmy v Chile, Uruguaji a na N. Zélandu;

> 100 000 USD/rok :

· farmy v RU-1000 a větší farmy v Nových spolkových zemích (zkratka NSZ) v Německu, USA, Argentině, Chile, Uruguaji a na N. Zélandu.

Nezemědělská činnost je považována za charakteristickou pro Švédsko/Dánsko (manželka pracuje mimo farmu), Argentinu, Chile (správce farmy řídí další farmu nebo je činný v jiných podnicích), Švýcarsko (služby související s turismem na farmách) a pro malé indické farmy (farmáři pracují mimo farmu).

Graf 1 - Struktura příjmů z veškerých činností farmy

Vysvětlivky:

Dairy = dojnice; Cash crops = tržní plodiny; Other activities = ostatní činnosti

Graf 2 - Úroveň a struktura důchodu ze zemědělské činnosti

Vysvětlivky:

Agriculture = zemědělství; Off-farm activities = nezemědělské činnosti

Graf 3 - Podíl důchodu ze zemědělské činnosti na celkovém příjmu

1.3 Systém produkce mléka

Stavy dojnic (graf 4)

Výběr typických farem v dané konkrétní zemi je prováděn následujícím způsobem:

První (nejmenší) farma každé země byla vybrána tak, aby představovala velikost blížící se statistickému průměru. Ostatní typické farmy v komparovaných zemích reprezentují větší farmy přinášející úspory z velikosti v rámci jednotlivých zemí. Úroveň řízení na typických farmách je ve srovnání s ostatními farmami ve sledovaných zemích “průměrná až mírně nadprůměrná”.

Stavy dojnic na farmách se pohybují od 2 až do 2 100 dojnic a lze farmy rozčlenit do 3 kategorií:

· Malé farmy< 50 dojnic:

farmy v CH, AT, BR, IN a všechny ZSVE (týká se Polska, Maďarska, Estonska a Ruska)

· Střední farmy 50 až 100 dojnic:

většina větších farem v zemích EU a malé farmy v USA

· Velké farmy> 300 dojnic:

farmy v DE, ES, HU, RU, US, AR a NZ.

Mezi průměrnými a velkými farmami v Německu, Španělsku, Polsku, Estonsku a USA existují velké rozdíly.

Produkce mléka na dojnici (graf 5)

Produkce mléka na dojnici se pohybuje u souboru sledovaných zemí od 1 000 do 10 000 kg. Tyto rozdíly lze vysvětlit buďto technologií chovu dojnic nebo genetickým potenciálem chovu či manažerskými schopnostmi farmářů.

Velmi nízká a nízká produkce mléka (1 000 až 3 000 kg): týká se velmi malých farem v PL-3, IN-2, IN-4 a na všech farmách v Brazílii.

Střední produkce mléka (4 000 až 6 000 kg): je charakteristická pro

a. systémy pastevního odchovu dojnic na farmách v UK, AR, UR, CL a NZ,

b. pro všechny farmy ve sledovaných ZSVE

c. pro rozsáhlé indické farmy.

· Mléčné farmy s pastvou: na těchto farmách se mléko produkuje zkrmováním trávy, travní siláže nebo sena s malým přídavky jadrných krmiv. Mnohem důležitějším ukazatelem než produkce mléka na dojnici je produkce mléka v přepočtu na ha.

· Farmy v ZSVE: Nižší produkci mléka na dojnici může způsobovat nižší genetický potenciál dojnic (PL) a rovněž neuspokojivá manažerská kvalifikace farmářů. Nutno uvést, že si v této skupině nejlépe vedly maďarské farmy s ohledem na dobrý genetický fond dojnic.

· Velké indické farmy: Ve srovnání s malými farmami se na těchto farmách kombinuje manažerská kvalifikace s vyšším podílem dojnic holštýnského plemene, resp. původu.

Vysoká produkce mléka (6 000 - 8 000 kg): týká se většiny západoevropských zemí s výjimkou Švédska.

Velmi vysoká produkce mléka (8 000 - 10 000 kg): platí pro všechny švédské, rozsáhlé dánské farmy, farmy ve Španělsku s 1 050 dojnicemi a výběhem a pro všechny farmy v USA.

Graf 4 - Stavy dojnic v přepočtu na farmu

Graf 5 - Produkce mléka v přepočtu na dojnici a rok

Graf 6 - Výměra celé farmy v ha (veškerá orná půda a plocha travních porostů, na níž se hospodaří)

1.4 Tržby za kg mléka

Ceny mléka (stručný přehled):

Ceny mléka (graf 7) se pohybují mezi 15 a 50 USD/100 kg mléka a lze je rozdělit do tří kategorií:

· Velmi vysoké 50 USD: Švýcarsko

· Vysoké 27 až 30 USD: všechny země EU a USA

· Nízké 15 až 20 USD: všechny sledované ZSVE, Jižní Amerika, Indie a N. Zéland (produkují na úrovni “světové ceny”)

Výjimečné ceny mléka:

EU: Nejvyšší cenu mléka v rámci EU dosahuje Švédsko a velmi vysoké ceny realizují španělští farmáři.

Dánsko-85: Tato farma je typickou ekologickou farmou se zaměřením na mléko, která realizuje zhruba 20% cenový příplatek.

Polsko: U jednotlivých farem se ceny mléka liší podle kvality mléka.

Maďarsko: Ceny mléka jsou v r. 2000 ve srovnání s ostatními sledovanými ZSVE velmi vysoké.

US-Idaho: Mléko zpracovávané na výrobu sýra je oceňováno na nižší cenové úrovni.

Ceny mléka na trzích s vysokou mírou ochrany

Farmy v EU a USA realizují mléko za ceny, které jsou zhruba o 100 % vyšší než ceny ve 3. cenové kategorii. Ceny ve Švýcarsku (50 USD) překračují o 200 % cenovou úroveň 3. kategorie. Obecně lze tyto rozdíly vysvětlit existujícími obchodními bariérami (dovozní kvóty, cla atd.) nebo uplatňováním různých systémů regulace nabídky, jako jsou produkční kvóty v EU a ve Švýcarsku. Kromě toho vysoké ceny mléka mohou být dány i jeho určením k přípravě mlékárenských specialit jako jsou parmazán nebo sýry, připravované z vysoce kvalitního surového mléka, v případě farmy v CH-25.

Ostatní příjmy mimo tržeb za mléko

Kromě tržeb za mléko realizují mléčné farmy i tržby za prodej vyřazených dojnic, telat, jalovic a jsou příjemci přímých plateb. Tyto ostatní tržby se pohybují od 2 do téměř 20 UDS/100 kg mléka a zaujímají 10 až 20% podíl na celkových tržbách mléčných farem.

Tržby za skot (graf 8)

Rozdíly v tržbách za skot (2 až 6 USD na 100 kg mléka) lze vysvětlit rozdíly v cenách skotu, různým procentem vyřazovaných dojnic a odlišnými systémy odchovu jalovic. Nejdůležitějšími parametry, které je nutno kromě výše uvedených faktorů brát v úvahu, jsou plemeno skotu (holštýnské plemeno versus plemena s kombinovanou užitkovostí) a produkce mléka v přepočtu na dojnici.

Přímé platby

Přímé platby se pohybují mezi 0 a 14 USD/kg mléka. Platby mléčným farmám v zemích EU jsou odvozovány z výměry obilovin a kukuřice na siláž (200-300 USD/ha). Farmy v některých zemích dostávají platby ze zvláštních národních a regionálních programů (platby za zatravnění, platby za znevýhodněné oblasti, programy na podporu ekologického hospodaření atd.). Farmy v USA dostávají platby kompenzující ztrátu na trhu s mlékem ve vazbě na rozsah produkce. Platby za plodiny jsou vztahovány k jednotce produkce a vycházejí z předcházející - historické výše plateb a z výměry. V Estonsku farmáři produkující mléko dostávají 50 USD/dojnici.

Graf 7 - Ceny mléka ve sledovaných zemích (USD/100 kg) v přepočtu na standardní tučnost

Graf 8 - Ostatní příjmy mlékařících farem s vyloučením tržeb za mléko

Vysvětlivky:

cull cow receipts = tržby za jatečné krávy; Direct payments, subsidies = přímé platby, podpory;

Sale of heifers = prodej jalovic; Other returns = ostatní příjmy;

Sale of calves= prodej telat

1.5 Náklady na kg mléka a cena mléka

Metoda

Výsledky se týkají pouze nákladů na produkci mléka, které byly vypočteny z celkových nákladů vynaložených v odvětví produkce mléka po odečtení ostatních tržeb s výjimkou mléka. Graf 9 znázorňuje, jakou cenovou hladinu mléka farmy v r. 2000 potřebovaly, pokud chtěly pokrýt své celkové náklady na hospodaření.

Úroveň nákladů (graf 9)

Pro zjednodušení lze rozlišovat tři kategorie nákladů měřených v USD/100 kg mléka:

Zvláštní případy:

Nejvíce konkurenceschopné farmy

Existuje řada farem, které vyrábějí mléko za méně než 15 USD/100 kg; některé z nich nárokují na pokrytí svých celkových nákladů na hospodaření pouze 10 USD/100 kg. Do této skupiny patří všechny farmy na N. Zélandu, Uruguaji a Chile a také rozsáhlé farmy v Argentině (AR-660) a Rusku (RU-1200).

Nákladový potenciál v EU a USA

Nejvíce konkurenceschopné farmy v EU produkují mléko za cca 25 USD/100 kg (DE-68, DE-650, ES-74, ES-1050). Typická farma s 600 dojnicemi ve Wisconsinu vyrábí mléko za 27 USD; ještě lepší nákladový potenciál byl zaznamenán na farmě v Idahu (US-2100) s 22 USD na kg mléka.

Úspory z velikosti?

Ve všech zemíchse setkáváme s významnými rozdíly ve výši nákladů mezi středními a většími farmami. Velké farmy mívají nižší náklady a vyšší zisky. V tomto směru lze očekávat i další strukturální změny do budoucnosti.

Optimální velikost farmy?

V USA existuje zřetelné nákladové zvýhodnění větších farem (> 500 dojnic) ve srovnání s menšími farmami rodinného typu (70-105 dojnic). V Evropě není tento závěr tak jednoznačný (DE-68 versus DE-650 a ES-73 versus ES-1050). Ze současné prezentace úrovně nákladů na produkci mléka nelze vyvodit jednoznačnou odpověď týkající se možné “optimální velikosti farmy”.

Kdo v sektoru mléka dosahuje zisk?

Podle účtu hospodářského výsledku téměř všechny farmy pokrývají své náklady tak, že vytvářejí kladný důchod ze zemědělské činnosti (s výjimkou PL-3, BR-50). Pouze malý počet farem pokrývá své celkové náklady na hospodaření: DE-650, ES-73/1050, PL-180, EE-400, všechny RU, US-600/2100, všechny CL, všechny UR, všechny NZ a rozsáhlé farmy v Indii.

Graf 9 - Náklady na produkci mléka a ceny

Vysvětlivky: Other costs - non milk returns = ostatní náklady - ostatní tržby mimo mléka ;

Opportunity costs = náklady ušlých příležitostí;

Graf 10 - Náklady na kvótu mléka v zemích EU

Vysvětlivky:Quota rent = úhrada za nájem kvóty

Depreciation on quota bought = odpisy z přikoupené kvóty

Graf 11 - Schéma zachycující metodický postup propočtu nákladů

Vysvětlivky:

Returns&costs US$/100 kg milk = příjmy a výdaje USD/100 kg mléka

Non-milk returns = jiné příjmy než za mléko

Oppotunity costs = náklady ušlých příležitostí

Entrepreneurs profit = podnikatelský zisk

Family farm income = důchod ze zemědělské činnosti

Returns = milk price = příjmy = cena mléka

Other cost = ostatní náklady

Other costs - Non-milk returns = ostatní náklady - jiné příjmy než za mléko

Returns of the dairy enterprise = příjmy v odvětví produkce mléka

Costs of the dairy enteprise = náklady v odvětví produkce mléka

Cost of milk production only = náklady pouze na produkci mléka

Celkové náklady za odvětví produkce mléka jsou vztaženy k celkovým tržbám za toto odvětví včetně tržeb za mléko a ostatních tržeb než za mléko (tržby za skot a přímé podpory). Chceme-li porovnat náklady týkající se výhradně mléka , nutno odečíst od celkových nákladů ostatní tržby s výjimkou tržeb za mléko (viz graf 11).

1.6 Hospodářský výsledek

Důchod ze zemědělské činnosti (graf 12 a 13)

Důchod ze zemědělské činnosti rodinné farmy se pohybuje mezi ztrátou 1 USD a ziskem 14 USD na 100 kg mléka. Výjimkou je velmi vysoký příjem farmy s 28 dojnicemi ve Švýcarsku ve výši 27 USD na 100 kg.

S vysokou důchodovou úrovní (> 10 USD na 100 kg mléka) se setkáváme u malých farem rodinného typu, kde se neuplatňují námezdní pracovní síly, jejichž finanční závazky jsou nízké a jejichž investice byly plně amortizovány (středně velké farmy v zemích EU, BR-15. Podíl důchodu ze zemědělské činnosti na celkových příjmech je rovněž vysoký (25-35 %) na větších farmách s nízkými náklady jako jsou farmy v DE-68, ES-73, UK-100, CL a UR.

S nízkou důchodovou úrovní (cca. 2 USD na 100 kg mléka) se setkáváme u farem v: DE 650, ES-1050, PL-180, ve větších švédských, estonských, ruských a maďarských farmách. Jejich podíl důchodu ze zemědělské činnosti na celkových příjmech je relativně úzký (5-10 %). Jelikož pokrývají celkové náklady na hospodaření, reagují tyto farmy velmi citlivě na cenové změny.

Odměna za práci - metoda (graf 14)

Srovnání mzdy za hodinu práce (odměny za práci) s průměrnou mzdou vyplácenou v daném regionu naznačuje, zda farmy mohou konkurovat na místním trhu práce a zda pokrývají své celkové náklady na hospodaření (tj. včetně nákladů ušlých příležitostí).

Odměna za práci (v USD/h)

· < 2 USD: farmy v AT-23, ES-32, všechny farmy v ZSVE, BR, CO, IN a menší argentinské farmy.

· cca 5 USD: farmy vDE-35, DK-65, UK-100, malé farmy v US-105, AR-600, CL-300, UR-150, NZ-225

· cca 10 USD: farmy v CH-28, DE-68, DE-650, ES-73, ES-1050, DK-200, všechny farmy v SE, US-600, UR-300, NZ-480

· > 15 USD: farmy v US-2100

Většina analyzovaných farem nemůže konkurovat mzdové hladině existující v porovnávaném regionu. S jejich podnikáním se počítá do generační výměny nebo tak dlouho, pokud jsou farmáři spokojeni s dosaženou odměnou.

Graf 12 - Důchod ze zemědělské činnosti a čistý peněžní příjem

Vysvětlivky: Depreciation = odpisy Family farm income: = důchod ze zemědělské činnosti

Graf 13 - Podíl důchodu ze zemědělské činnosti na celkovém příjmu

Graf 14 - Odměna za práci v porovnávaných farmách

Vysvětlivky: Return to labour input (per h) = odměna za vynaloženou práci (za hod.)

Average wages at the farm = průměrný plat na farmě

1.7 Náklady v členění podle nákladových položek

Metoda

Náklady uváděné v této části se vztahují k odvětví produkce mléka jako takového a musejí se tedy porovnávat s celkovými příjmy za celé toto odvětví, které zahrnují tržby za mléko, vyřazené dojnice, telata, jalovice a poskytnuté přímé platby.

Úrovně nákladových položek (graf 15)

Náklady jsou členěny podle nákladových položek, jmenovitě na položku práce, půda, kapitál a náklady na výrobní prostředky. Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech se pohybuje u položky:

· práce: cca 20 až 40%

· půda: cca 4 až 25 % (0 na farmách se stájemi) (US-2100, ES-1050, IN-2, IN-32)

· kapitál: cca 2 až 10%

· kvóta na mléko: cca 1 až 13 % (týká se pouze zemí EU a Švýcarska)

Náklady na výrobní prostředky (hnojiva, pohonné hmoty, odpisy, nákup krmiv, veterinární péče včetně léčiv atd.) se podílejí 50 až 80 % na celkových nákladech. Rozdíly jsou dány produkčními systémy používanými na farmách.

Úrovně peněžních a nepeněžních nákladů (graf 16)

Náklady se v této studii rozdělují na peněžní náklady, odpisy a náklady ušlých příležitostí. Tyto náklady lze rozdělit takto:

· peněžní náklady: 50 až 95 % (nižší podíl na farmách v AT-23, DE-35, BR-15GO1, IN-2)

· odpisy: 5 až 15 %

· náklady ušlých příležitostí: 2 až 50 % (vyšší podíl na farmách BR-15GO1, IN-2)

Graf 15 - Struktura vybraných nákladových položek v odvětví produkce mléka

Vysvětlivky: Costs for means of production = náklady na odvětví mléka; Labour costs = pracovní náklady

Capital costs = kapitálové náklady; Land costs = náklady na půdu; Quota costs = náklady na kvótu

Graf 16 - Struktura peněžních a nepeněžních nákladů v odvětví produkce mléka

Vysvětlivky: Cash costs = peněžní náklady

Deprecition = odpisy

Opportunity costs= náklady ušlých příležitostí

1.7.1 Nákladová položka “práce”

Pracovní náklady (graf 17)

Na celkových nákladech se podílejí pracovní náklady cca 20 až 40 %. Práce je tedy na mléčných farmách jednou z hlavních nákladových položek. Pro lepší představu o struktuře nákladů na práci jsou náklady ušlých příležitostí a vyplácené mzdy znázorněny v grafu 17 odděleně. Celkové pracovní náklady se pohybují od 1 do 25 USD na 100 kg mléka. Jednotlivé úrovně pracovních nákladů lze rozčlenit do následujících skupin:

· > 20 USD: CH, AT, DE-35, SE-35, IN-2

· cca 10 USD: FR-31, větší farmy v DE a SE, UK, menší farmy v ES, DK, PL, US a BR

· < 5 USD: větší farmy v ES, PL, US, IN a dále farmy v HU, EE, RU, AR, CL, UR, NZ

Rozdíly v nákladech lze vysvětlit buď mzdovými rozdíly nebo rozdíly v produktivitě práce. Např. náklady na novozélandské farmě (NZ-225) činí cca 12 % nákladů na pracovní sílu v německé farmě o 35 dojnicích (DE=23 USD, NZ=2,6 USD). Novozélandská farma vyplácí poloviční mzdy (DE=12 USD, NZ=6 USD) a vykazuje čtyřnásobně vyšší produktivitu za hodinu práce (DE=50, NZ=200 kg/h).

Průměrné mzdy na farmě (graf 18)

Produkce mléka je pracovně náročným odvětvím. Lze vyslovit závěr, že rozhodujícím faktorem z hlediska konkurenceschopnosti je mzdová úroveň. Posuzujeme-li krajní hodnoty, nejvyšší mzdy jsou vypláceny ve Švédsku (téměř 20 USD/h). Ve většině ZSVE mzdy dosahují zhruba 10 % této úrovně (cca 2 USD/h). V Indii (IN-2/4) dosahují mzdy 10 % mzdové úrovně ZSVE nebo 1 % úrovně Švédska (0,2 USD/h). Mezi těmito krajními hodnotami se pohybují následující mzdové úrovně:

· Vysoká 8 až 12 USD/h: většina zemí EU a USA

· Nízká 4 až6 USD/h: Galicie ve Španělsku, Argentina a N. Zéland

· Velmi nízká < 2 USD/h: ZSVE, Brazílie, Chile, Uruguay, Kolumbie a Indie.

Produktivita práce (graf 19)

Hodnocení se opírá o tři úrovně produktivity vyjadřované v kg mléka v přepočtu na hodinu práce:

Více než 150 kg: Týká se rozsáhlých farem ve Španělsku, Dánsku, Švédsku, Argentině a obou novozélandských farem. Velmi efektivní využívání pracovní síly na těchto farmách je výsledkem uplatnění mechanizace šetřící práce, jakož i úspor docílených z velikosti - s výjimkou N. Zélandu. Při nízké produkci mléka na dojnici a celoroční pastvě je výsledná produktivita práce na N. Zélandu dána tím, že dojnice jsou vyháněny za krmivem místo toho, aby jim krmivo bylo přiváženo. Dojnice jsou v podstatě “zařízením na sklizeň píce” (a “zabezpečující také rozmetání hnoje”).

50 - 150 kg: Týká se to EU, malých farem v USA, Uruguaji a Argentině. Rozdíly v rámci této skupiny lze vysvětlit zejména úsporami z velikosti a kvalitou řízení farmy.

Méně než 50 kg: Platí pro ZSVE, Brazílii, Kolumbii a Indii. Při velmi nízkých mzdách a omezeném přístupu ke kapitálu je obecně technologický systém, který je pracovně intenzivní a kapitálově extenzivní, velmi výkonný.

Graf 17 - Pracovní náklady na mlékařících farmách v USD v přepočtu na 100 kg mléka

Vysvětlivky: Wages paid = úhrada mezd

Calc. Costs for family labour = kalkulační náklady na neodměňovanou rodinou pracovní sílu

Graf 18 - Průměrné mzdy na mlékařících farmách v USD za hodinu práce

Graf 19 - Produktivita práce v kg vyprodukovaného mléka v přepočtu na hektar

1.7.2 Nákladová položka “půda”

Náklady na půdu (graf 20)

Na celkových nákladech se podílejí náklady na půdu cca 5-25 %. Náklady na půdu v absolutním vyjádření se pohybují od 0,2 do 7 USD na 100 kg mléka.

Rozdíly v nákladech lze vysvětlit buď rozdíly ve výši pachtovného nebo rozdíly v produktivitě půd.

Vysoké náklady na půdu (> 3 USD/100 kg mléka) jsou běžné a) v zemích s pastevním systémem hospodaření jako jsou NZ, UR a AR a b) v zemích s velmi vysokým pachtovným jako jsou Švýcarsko a Dánsko.

Nízké náklady na půdu (0 až 1 USD/100 kg mléka) existují a) v technologiích vazného ustájení dojnic, např. na větších farmách v USA, na španělských farmách a b) v zemích s velmi nízkou cenou půdy, což platí pro všechny uvedené ZSVE, Brazílii a Uruguay.

Produktivita půdy (graf 22)

Když vyloučíme mléčné farmy se stájovým odchovem, produktivita půdy se pohybuje od 1 000 do 18 000 kg mléka na ha. Těmto údajům odpovídá koncentrace zvířat v rozmezí 0,3 do 2,5 dojnice na ha. Rozdíly v produktivitě vyplývají v zásadě z odlišných technologických systémů, které se liší jak mezi jednotlivými zeměmi tak i uvnitř těchto zemí.

Faktory doprovázející vysokou produktivitu půdy: vysoká dojivost, vysoký podíl nakupovaných krmiv v krmné dávce, vysoká úroveň zkrmování jadrných krmiv, využívání intenzivních pastevních systémů, vysoké ceny půdy.

Pachtovné v komparovaných oblastech (graf 21)

Pachtovné se pohybuje od 5 do 700 USD na ha.

· > 200 USD/ha: Týká se téměř všech zemí EU, Indie a Nového Zélandu

· 100 - 200 USD/ha: Švédsko, Nové spolkové země, Argentina, USA, Chile a Kolumbie

· < 100 USD/ha: všechny sledované ZSVE, Brazílie a Uruguay

Západní Evropa - ekologická omezení a přímé platby

Výše pachtovného je v jednotlivých oblastech odlišná. Kromě kvality půdy se významnou otázkou stává úroveň koncentrace hospodářských zvířat v dané oblasti. Zákonné předpisy týkající se životního prostředí omezují koncentraci zvířat na půdě neboli regulují dávky statkových hnojiv v přepočtu na ha. V oblastech s vysokou koncentrací hospodářských zvířat dosahuje pachtovné vysoké úrovně vlivem konkurenčního boje o půdu mezi chovateli mléčného skotu, prasat a drůbeže. Přímé platby poskytované v závislosti na výměře u obilnin resp. kukuřice na siláž mohou v zemích EU dospět až k hranici cca 300 USD/ha. Lze tedy předpokládat, že tyto přímé platby zvyšují pachtovné ve srovnání se zeměmi, kde se tyto platby nevyskytují.

Graf 20 - Náklady na půdu v USD/100 kg mléka

Vysvětlivky: land rents paid = úhrada pachtovného

Land rents calculated for land owned = kalkulační pachtovné z titulu vlastnictví půdy

Graf 21 - Výše pachtovného ve srovnávaných zemích v USD/ha

Graf 22 - Produktivita v kg mléka standardní tučnosti na ha půdy využívané v odvětví produkce mléka

1.7.3 Nákladová položka “kapitál”

Metoda

Je zdůrazněno, že odhad kapitálových nákladů napříč jednotlivými zeměmi je velmi obtížným úkolem. Problémy v sobě skrývají různé způsoby odpisování majetku, oceňování půdy, rozdílné inflační hladiny a úrokové sazby. Metodika propočtu kapitálových nákladů, resp. zvolené kalkulační předpoklady jsou uvedeny v příloze 3. IFCN je systém, který je horizontálně zdokonalován, zejména pak problematika kapitálových nákladů si v budoucnosti vyžádá hlubší metodický výzkum.

Kapitálové náklady (Graf 23)

Na celkových nákladech se kapitálové náklady podílejí cca 5 až 10 %. Odlišnými kapitálovými náklady lze tedy vysvětlit pouze menší část z existujících rozdílů v celkových nákladech. Kapitálové náklady v absolutním vyjádření se pohybují od 0,5 USD do 11 USD na 100 kg mléka.

S nízkými kapitálovými náklady (< 1 USD/100 kg mléka) se setkáváme na farmách v Indii, ve většině z uváděných ZSVE a v Jižní Americe. Lze předpokládat, že nízké kapitálové investice jsou na těchto farmách dány extrémně nízkými mzdovými hladinami a aktuálními problémy na kapitálových trzích. Nízké kapitálové náklady v případě N. Zélandu jsou dány velmi omezeným rozsahem investic do budov a strojního zařízení.

Vysoké kapitálové náklady (> 3 USD/100 kg mléka) byly zaznamenány na farmách ve Švýcarsku, Rakousku, Dánsku a na větších švédských farmách. Švédská farma (SE-100) hospodaří ve vazných stájích a růst produktivity práce odvozuje ve značné míře z technologických předností. Vysoké kapitálové náklady švýcarských a rakouských farem nutno spojovat s existencí malých farem a hospodařením v horských oblastech. Velmi vysoké kapitálové náklady v případě Dánska budou podrobněji analyzovány v následujícím výstupu.

Produktivita kapitálu/ kapitálové vstupy (graf 25)

Kapitálové náklady jsou v zásadě vymezeny rozdílnou výší kapitálových vstupů/produktivity a objemem finančních závazků. Nízké kapitálové vstupy, vysoká produktivita a nízké finanční závazky vedou k nízkým kapitálovým nákladům. Vstupy kapitálu (s výjimkou půdy) v přepočtu na dojnici jsou snadno definovatelným ukazatelem, proto byly do šetření zahrnuty. Podle jejich výše byly země rozčleněny do následujících skupin:

· < 2 000 USD/dojnici

téměř všechny ZSVE, Jižní Ameriky a N. Zéland

· cca 4 000 USD/dojnici

Německo, Francie, Španělsko, UK a USA

· > 5 000 USD/dojnici

Švýcarsko, Rakousko, Dánsko a rozsáhlé švédské farmy.

Graf 23 - Kapitálové náklady v USD/100 kg mléka o standardní tučnosti

Graf 24 - Kapitálové vstupy v USD/dojnice

Graf 25 - Produktivita kapitálu vyjádřená objemem produkce mléka o standardní tučnosti v kg/1000 USD kapitálových vstupů

Brakace dojnic (graf 26)

Podíl brakovaných dojnic na celkovém počtu dojnic se na farmách pohybuje v rozmezí 20 až 42 %. Vyšší podíl vyřazených dojnic obvykle vede k vyšším celkovým nákladům farmy na obnovu stáda a souběžně k nižším tržbám z prodeje přebývajících jalovic. Velmi vysoký podíl vyřazených dojnic na indické farmě (IN-32) je výsledkem obvyklého postupu, že se opakovaně nakupují a prodávají zvířata v průběhu laktace.

Nízký podíl vyřazených dojnic na úrovni cca 25 % je typický pro pastevní systémy odchovu ve spojitosti s nízkou dojivostí, což platí pro AT, ES (Španělsko-Galiciu), UK, PL, EE, AR, CL, UR, CO a NZ.

Vysoký podíl vyřazených dojnic, tj. od 35 % výše, nacházíme na farmách charakterizovaných velmi vysokou dojivostí, na většině velkých farem v DE-650, ES-1050, DK-200 a na všech farmách zařazených do IFCN v SE a USA.

Ceny jalovic (graf 28)

S nejvyšší cenou jalovic na úrovni 1 800 USD se setkáváme na farmě CH-28 a ES-1050. Nejnižší ceny jalovic byly zaznamenány v Indii na úrovni 50 USD za kus. Obecně lze země podle cen jalovic rozdělit do čtyř skupin:

· Vysoké > 1 000 USD/kus: týká se faremv CH, AT, Španělsku a USA

· Střední cca 800 USD/kus: farmy v Německu, UK, Dánsku, Švédsku, Maďarsku, Estonsku, Chile a Kolumbii

· Nízké cca 400 USD/kus: týká se farem v Polsku, Rusku, Argentině, Uruguaji a na N. Zélandu

· Velmi nízké < 200 USD/kus: farmy v Brazílii a Indii

Ceny vyřazených dojnic (graf 27)

Rozdíl mezi cenou jalovic a cenou vyřazených dojnic významným způsobem ovlivňuje náklady na obnovu stáda. V síti bylo možno vytipovat tři cenové hladiny vyřazovaných dojnic:

· Vysoké > 1 USD/kg: týká se Švýcarska, Rakouska, Německa a ve Francii

· Střední 0,7 USD/kg: farmy ve Španělsku, UK, Dánsku, Švédsku a USA

· Nízké 0,5 USD/kg: platí pro všechny sledované ZSVE, Jižní Ameriku, Indii a N. Zéland

Určujícími faktory cenových rozdílů jsou plemeno skotu, porážková hmotnost/kondice a uplatňovaná zemědělská politika v případě cenových podpor u hovězího masa (cenu ovlivňují rovněž uplatňované obchodní bariéry, vyplácení exportních subvencí). Důležitou úlohu hrají také rentabilita produkce mléka a dále skutečnost, v jaké etapě generačního intervalu se chov skotu právě nachází, tj. zde ve vzestupné či sestupné fázi cenového cyklu.

Graf 26 - Podíl brakovaných dojnic v % na celkových stavech dojnic

Graf 27 - Průměrná cena za vyřazenou dojnici v USD/kg živé hmotnosti

Graf 28 - Tržní cena v USD/jalovice

2. Srovnání farem v časové řadě let 1996 až 2000

2.1 Celkové shrnutí cen mléka a nákladů za období 1996 - 2000

Všeobecné poznámky

V této kapitole je analyzován vývoj cen mléka a nákladů v USD za období let 1996 až 2000. Nastalé změny lze vysvětlit buďto změnami vyjádřenými v národní měně v důsledku změny ceny nebo produktivity a nebo změnou kursu národní měny vůči USD.

Ceny mléka v USD

V období let 1996 až 2000 došlo k poklesu cen mléka vyjádřených v USD ve všech zemích s výjimkou Maďarska. Ke značnému poklesu došlo na N. Zélandu (39 %), v Brazílii (35 %), ve většině zemí EU (25 až 30 %), v USA (22 %), Jižní Americe, Rusku a také v Estonsku (20 až 30 %). Hlavním důvodem cenového pohybu bylo zhodnocení kursu US dolaru vůči měnám ve většině ostatních zemí.

Ceny mléka v národní měně

Země lze rozdělit na základě porovnání cenového vývoje za období let 1996 až 2000 do následujících skupin:

· +10 %: většina zemí EU, Indie, Brazílie, Uruguay

· +-0 %: Švédsko, Estonsko, Chile

· -10 %: N. Zéland, Švýcarsko

· -20 % a více: UK, Argentina, USA

V zemích s vysokou mírou inflací, jakou je Maďarsko, Polsko a Rusko, došlo ke zvýšení cen o 60 až 200 %.

Náklady na produkci mléka

EU (Německo, Španělsko): náklady vyjádřené v USD klesly o 30 % hlavně v důsledku devalvace EUR vůči USD.

V. Británie: náklady zůstávají stabilní v národní měně i v přepočtu na USD, protože britská libra si udržela silnou pozici vůči USD.

USA: náklady v USD klesly o 20 % v důsledku výrazného snížení cen krmiv (-40 %). Nutno poznamenat, že ceny v r. 1996 a r. 1998 dosáhly historického maxima.

Maďarsko/Polsko: náklady vyjádřené v USD zůstaly stabilní, zatímco náklady v národních měnách vzrostly v důsledku vysoké míry inflace. Zároveň také národní měny vůči USD devalvovaly.

Argentina: náklady v USD mírně klesly, což bylo dáno snížením cen krmiv (odvozují se z cen kukuřice na světovém trhu) a zkvalitněním úrovně řízení na farmách.

N. Zéland: k 25% snížení nákladů v přepočtu na USD došlo hlavně v důsledku devalvace NZ dolaru vůči USD.

Konkurenceschopnost

EU versus USA: silný USD snížil nákladové zvýhodnění farem ve Spojených státech vůči farmám v EU.

EU versus ZSVE: změny kursů snížily nákladové zvýhodnění ZSVE vůči farmám v EU.

Země EU s EUR versus Velká Británie: silná britská libra snížila nákladové zvýhodnění britských farem.

NZ versus Argentina: slabý NZ dolar zvýšil nákladové zvýhodnění N. Zélandu.

2.2 Ceny mléka vyjádřené v USD v období 1996 až 2000

Všeobecné poznámky

V této části je uveden vývoj cen mléka v přepočtu na USD ve vybraných zemích.

Hnací síly vyvolávající meziroční cenové změny lze vysvětlit buď a) změnami cen vyjádřených v národních měnách nebo b) změnami směnného kursu národních měn vůči USD. Rozdílný cenový vývoj je následně zdůvodněn v subkap. 2.3. a 2.4.

Země EU (graf 29)

V EU ceny mléka vyjádřené v USD klesly o 25 až 30 % (8 až 10 USD/100 kg mléka). V absolutním vyjádření ceny mléka v Dánsku a ve Švédsku klesly více než v ostatních zemích EU. Daný vývoj vedl ke snížení rozdílů v cenách mléka mezi jednotlivými zeměmi EU. Ve Švýcarsku ceny mléka vysoce překračují cenovou úroveň EU. V období let 1996 až 2000 se ceny mléka snížily o 20 USD/100 kg mléka. V roce1996 cenový rozdíl proti zemím EU činil 30 USD, v r. 2000 poklesl na 20 USD/100 kg mléka.

USA (graf 30)

Ceny mléka klesly o 22% (8 USD/100 kg). Ve sledovaném období ve srovnání s dlouholetou předchozí cenovou úrovní vykazovaly ceny značné meziměsíční i meziroční kolísání. V r. 2000 byly cenové úrovně mléka v USA a EU téměř totožné.

N. Zéland (graf 30)

V období let 1996 až 2000 se ceny mléka snížily o 39 % na 13 USD/100 kg mléka.

Indie (graf 30)

Ceny mléka sledují obdobný vývoj jako v zemích EU. V Indii se ceny mléka za uvedené období snížily z 22 USD na 20 USD/100 kg mléka standardní tučnosti.

ZSVE (graf 31)

Cenové úrovně v r. 1996 a v r. 2000 se s výjimkou Ruské federace příliš nezměnily. Sousedící ZSVE s obdobnými makroekonomickými podmínkami vykazovaly v rámci sledovaného časového období rozdílný průběh cenového vývoje. V Maďarsku vzrostla cena mléka v důsledku státních intervencí na trhu s mlékem. Ceny v Polsku nejprve klesaly, aby se v r. 2000 zhruba vrátily do původní výše. V Rusku s nejvyšší cenovou hladinou v r. 1996 došlo v důsledku krizového vývoje v r. 1998 k prudkému cenovému poklesu. Estonsko sledovalo do r. 1999 vývoj shodný se situací v Polsku. Následně pak cena mléka poklesla o 3,6 USD pod polskou cenovou úroveň.

Argentina a Uruguay (graf 31)

Ceny mléka vykazovaly v obou zemích takřka shodný vývoj. Ceny mléka se snížily z 20 USD v r. 1996 na 15 USD v r. 2000 (-25 %).

Brazílie a Chile (graf 31)

Průměrné ceny mléka v Brazílii se snížily o 38 % z 27,70 USD/100 kg mléka v r. 1996 na 17,32 USD/100 kg mléka v r. 2000. Chile zaznamenala vývoj obdobný, ale pokles cen byl mírnější, začíná ve stejném časovém období na 24 USD a končí na 18 USD v r. 2000.

Graf 29 - Vývoj cen mléka v USD/100 kg standardní tučnosti ve vybraných zemích EU (plus Švýcarsko).

Graf 30 - Vývoj cen mléka v USD/100 kg mléka standardní tučnosti v USA, N. Zélandu, Indii a Kolumbii

Graf 31 - Vývoj cen mléka v USD/100 kg mléka standardní tučnosti ve vybraných ZSVE a vybraných zemích jižní Ameriky.

2.3 Příklady zemí s “vysokými cenami mléka”

USA

· Cena mléka v národní měně: -22 %Devalvace vůči USD: 0 %

Protože jsou USD využity pro cenové komparace lze v případě USA situaci ilustrovat změnami v národní měně.

Německo

· Cena mléka v národní měně: +7 %Devalvace vůči USD: 41 %

Ceny mléka v DEM naznačují mírné zvýšení, ale silná devalvace DEM/EUR zásadně snížila cenu mléka vyjádřenou v USD. Aniž by v Německu došlo k větším změnám, němečtí producenti mléka resp. zpracovávaných produktů se stali konkurenceschopnějšími a to prakticky výhradně jen v důsledku kursovních pohybů.

Velká Británie

· Cena mléka v národní měně: -26 %Devalvace vůči USD: 3 %

Cena mléka v národní měně klesla za dvou důvodů a to jednak proto, že Evropská komise stanovuje cenu mléka jako cenu intervenční v EUR a dále proto, že došlo k devalvaci EUR vůči GBP (britská libra není součástí eurozóny). Každý pohyb GBP vůči EUR automaticky způsobuje změnu ceny zemědělského výrobce (CZV) ve V. Británii.

Graf 32 Vývoj cen mléka ve vybraných zemích v národních měnách a v přepočtu na USD, včetně vývoje směnného kursu USD (USA, Německo, V. Británie)

Cena mléka v národní měně Směnný kurs vůči USD Cena mléka v USD

Obdobný vývoj cen mléka v národních měnách

Zvýšení cen mléka o 4 až 14 % bylo zjištěno v Německu, Rakousku, Francii, Španělsku a Dánsku. K mírným poklesům cen došlo ve Švédsku a Švýcarsku. Velké snížení cen mléka (22, resp. 26 %) bylo zaznamenáno v USA a V. Británii.

Obdobný vývoj směnného kursu

Došlo k devalvaci všech evropských měn vůči USD cca o 40 % s jedinou výjimkou, kterou byla GBP.

2.4 Příklady zemí s ”nízkými cenami mléka”

Maďarsko (graf 33)

· Cena mléka v národní měně: +83 % Devalvace vůči USD: 85 %

Vysoká míra inflace vedla ke značnému zvýšení cen mléka v národní měně, obdobným směrem způsobila devalvace HUF vůči USD. Vyjádřeny v USD, ceny mléka zůstaly stabilní.

Brazílie (graf 33)

· Cena mléka v národní měně: +18 % Devalvace vůči USD: 82 %

Devalvace měny o 82 % činí obchodovatelné zboží konkurenceschopnějším na světovém trhu. V případě Brasilie se zvýšila národní cena a cena vyjádřená v USD klesla. V r. 2000 se významně snížil rozdíl mezi cenami mléka v Brazílii a Argentině.

N. Zéland (graf 33)

· Cena mléka v národní měně: -7 % Devalvace vůči USD: 51 %

Devalvace NZD (novozélandského dolaru) byla nižší než v Brazílii, ale vyšší než v EU. Skutečnost, že devalvace nevedla k vyšším cenám mléka pro novozélandské farmáře si vyžaduje analýzu složitých otázek týkajících se směnných kursů, vývoje cen na světovém trhu s mléčnými produkty a strategie zpracovatelů mléka na N. Zélandu.

Obdobný vývoj cen mléka v národní měně

Jednotlivé země lze na základě srovnání cen mléka za období let 1996 až 2000 rozdělit do těchto skupin:

· +40% a více: Kolumbie, Polsko, Maďarsko a Rusko (země s vysokou inflací)

· +10 % až 20 %: Brazílie, Uruguay, Indie

· +/-0 %: Estonsko, Chile

· -10 % a více: N. Zéland, Argentina

Obdobný vývoj směnného kursu

Ve všech zemích, s výjimkou Argentiny, došlo k devalvaci jejich měn vůči USD. Sledované země můžeme rozdělit do 2 skupin:

· Devalvace ve výši 30 - 40 % (obdobně jako v zemích eurozóny): Indie, Chile, Uruguay, Estonsko

· Devalvace > 50 %: N. Zéland, Maďarsko, Polsko, Brazílie, Kolumbie a Rusko.

Jedinou zemí bez měnového pohybu je Argentina, protože její měna je navázána na USD v poměru 1 : 1.

Graf 33 - Vývoj cen mléka ve vybraných zemích v národních měnách a v přepočtu na USD včetně vývoje směnného kursu USD (Maďarsko, Brasilie a N. Zéland)

Cena mléka v národní měně Směnný kurs vůči USD Cena mléka v USD

2.5 Vývoj nákladů v mlékařících farmách v EU a USA za období let 1996 až 2000

Všeobecné poznámky

Změny v nákladech výroby vyjádřené v USD byly způsobeny změnami směnného kursu vůči porovnávané měně, tj. USD. Kromě toho v jednotlivých zemích hrály velkou úlohu změny v cenách vstupů (tj. zejména krmiv), v dosažení tržeb za ostatní produkty, celková míra inflace a změny v produktivitě (vyjádřené v produkci mléka). Náklady se týkají pouze produkce mléka a byly stanoveny tak, že od celkových nákladů v odvětví produkce mléka byly odečteny všechny ostatní tržby s výjimkou mléka (platí i pro další země).

EU

V EU (Německo, Švédsko) se náklady snížily cca o 30 %. K danému vývoji došlo hlavně devalvací EUR vůči USD. Mírné snížení nákladů (na krmiva) bylo kompenzované zvýšením ostatních nákladů, způsobené růstem inflace.

Ve V. Británii zůstaly náklady v USD na stejné úrovni jako v r. 1996. Při stabilním vývoji nákladů vyjádřených v národní měně a stabilním směnném kursu vůči USD se náklady prakticky nezměnily. V pastevních systémech provozovaných obvykle v UK se nezkrmují velká množství jadrných krmiv, takže farmy nemohly profitovat na snížených cenách krmiv.

USA

V období let 1996 až 1999 se v USA náklady snížily o 20 % hlavně v důsledku poklesu cen jadrných krmiv cca o 40 %. Nutno poznamenat, že snížení cen krmiv v národní měně bylo mnohem vyšší v zemích dolarové oblasti (USA, Argentina) než v eurozóně. Kromě toho dovozní omezení uplatňovaná u krmných obilovin (kukuřice, ječmen atd.) vedou k vyšším cenám krmiv.

USA versus EU

Do roku 2000 se vyrovnal rozdíl v nákladech mezi farmami střední velikosti (DE-35, US-70) a většími farmami (DE-68, DE-650, US-600 ve Wisconsinu). V roce 1996 existovalo nákladové zvýhodnění u cca 20 % mlékařících farem v USA.

Graf 34 - Náklady průměrně velkých farem USD/100 kg mléka standardní tučnosti

Země EU Severní Amerika - USA

Vysvětlivky: cows = dojnice (číselný údaj označuje počet dojnic v typickém podniku příslušné země)

Graf 35 - Náklady velkých farem v USD/100 kg mléka standardní tučnosti

Země EU Severní Amerika

Vysvětlivky: cows = dojnice

Závěr

Ve srovnání s farmami obdobné velikosti v zemích EU snížil silný USD nákladové zvýhodnění amerických farem. V sektoru produkce mléka existují v USA poněkud větší farmy. US farmy mají lepší rozvojový potenciál ve srovnání s farmami v EU, které se musejí vyrovnávat se systémem kvót. Jestliže se farmy v EU chtějí rozvíjet, musejí krýt náklady na pronájem kvót, které se pohybují od 20 do 50 % ceny mléka.

2.6 Vývoj nákladů ZSVE a na jižní polokouli za období let 1996 až 2000

Všeobecné poznámky

Ke změnám nákladů výroby vyjádřených v USD došlo mj. v důsledku pohybu směnného kursu národních měn vůči USD. Kromě toho v každé ze sledovaných zemí sehrály svou úlohu změny cen vstupů jako např. krmiv, výše dalších realizovaných tržeb mimo mléko, celková míra inflace a změny v produktivitě (produkce mléka). Mléčné farmy v ZSVE a na jižní polokouli lze označit za producenty mléka hospodařící s nízkými náklady. Jejich náklady výroby se pohybují kolem 20 USD/100 kg mléka standardní tučnosti.

ZSVE

Náklady v Maďarsku a Polsku zůstaly stabilní. Náklady vyjádřené v národních měnách se zvyšovaly v důsledku 10% roční inflace. Zároveň došlo k devalvaci jejich národních měn vůči USD v obdobné výši.

Jižní polokoule

V Argentině došlo v období let 1996 až 1999 k nevýraznému snížení nákladů v důsledku snížení cen jadrných krmiv a v posledních dvou letech 1999-2000 na základě zkvalitnění úrovně řízení farem. Měna je navázána na USD pevným kursem, takže kolísání směnného kursu nepřipadá v úvahu.

Na N. Zélandu se snížení nákladů odhaduje na 15 až 25%. Podobně jako u farem v EU hlavní hnací silou byla devalvace NZD vůči USD.

Závěry

Náklady mlékařících farem ve sledovaných ZSVE zůstaly stabilní a pohybovaly se zhruba na úrovni 20 USD/100 kg mléka.

Na N. Zélandu náklady výroby poklesly v důsledku devalvace NZD vůči USD.

Graf 36 - Náklady průměrně velkých farem v USD/100 kg mléka standardní tučnosti (Polsko, Maďarsko, Argentina a N. Zéland)

Graf 37 - Náklady velkých farem v USD/100 kg mléka standardní tučnosti (Polsko, Maďarsko, Argentina a N. Zéland)

3. Výsledky mlékařících farem ve vybranýchzemích za období 1997 až 2000 vyjádřené v národních měnách

1. Německo

Typické farmy

Struktura farem v Německu je velmi rozmanitá. Na východě a severozápadě Německa se nacházejí větší farmy (průměrně 140 dojnic na farmu proti 28 dojnicím v západní části). Ve Starých spolkových zemích (SSZ) je průměrnou farmou farma s 35 dojnicemi s kombinovanou užitkovostí a situovaná na jihu Německa. Farma s 68 dojnicemi je relativně velká farma využívající systém volného ustájení a situovaná na severu Německa. Farma s 650 dojnicemi leží v Nových spolkových zemích (NSZ) a před sjednocením se jednalo o farmu družstevního typu. Nyní se jedná většinou o s.r.o. Jsou charakterizovány stoupající produkcí mléka a zkvalitňováním systému řízení.

Agrárně politická opatření

Na základě “Agendy 2000” dochází ke snižování intervenčních cen u obilnin a hovězího masa a k úpravě přímých plateb vázaných na rozsah půdy a na prémie u masného skotu. Založením burzy kvót s platností od 1. dubna 2000 se směřuje ke snižování nákladů na administraci kvóty a k dosažení větší průhlednosti trhu. Od 1. dubna 2000 je zakázáno uzavírat nové nájemní smlouvy na kvóty a kvóty si lze navzájem převádět pouze prostřednictvím této burzy řízené státními agenturami ve třech pevně stanovených termínech v průběhu roku. Prvním a jediným datem v r. 2000 byl 30. říjen. Průměrná kupní cena kvóty činila 1,11 DM/kg (1,42 ve SSZ a 0,91 v NSZ).

Ceny a efekty

Mléko: cena mléka se v r. 2000 zvýšila o 5 %.

Hovězí maso: ceny hovězího masa se v r. 2000 zvýšily v průměru o 10 % ve srovnání s r. 1999 navzdory silnému poklesu ceny na konci roku v důsledku propuknutí BSE.

Jadrná krmiva: ceny byly stabilní.

Zpřesňující informace

Propuknutí BSE v druhé polovině listopadu r. 2000 postihlo německé producenty mléka poklesem cen hovězího masa. Farmy s kombinovanou produkcí mléka a masného skotu jako farma s 68 dojnicemi byly postiženy ještě více. Tyto skutečnosti nejsou ve výsledcích za r. 2000 podchyceny, protože ceny hovězího masa klesly od konce listopadu do konce roku “pouze” o 20 % a během jednoho měsíce byla prodána pouze část zvířat.

Příjmy a zisky farem

V důsledku zvyšování cen produkce se příjem rodinných farem ve srovnání s r. 1999 zvýšil. Před zavedením burzy kvót nakupovaly typické farmy v SSZ dvě třetiny pronajímaných kvót za preferenční ceny.

Základní údaje o odvětví mléka v Německu

Pramen: FAO, ZMP, Eurostat, národní statistika. (údaje za období let 1997 až 2000)

Graf 38 - Cena mléka v DEM/100 kg Závislost počtu podniků na velikostistáda dojnic

Graf 39 - Celkový příjem farmy v 1000 DEM/rok

35 krav 68 krav 650 krav

Vysvětlivky: Net cash farm income = čistý peněžní příjem farmy

Family farm income = důchod ze zemědělské činnosti

Graf 40 - Příjem rodinných farem v odvětví mléka v DEM/100 kg mléka o standardní tučnosti

35 krav 68 krav 650 krav

Pozn. k tabulce: uváděné hodnoty jsou bez DPH a vztahují se k farmě s 68 dojnicemi v Německu.

3.2 USA

Typické farmy

Struktura farem v USA se permanentně mění směrem k menšímu počtu provozů, ale mnohem větších a více industrializovaných. Avšak i nadále existuje široká škála různě velkých farem, jak ukazují příklady typické farmy ve Wisconsinu s 70 a 600 dojnicemi ve srovnání se sledovanou farmou ve státě v Idaho s 2 100 dojnicemi. Stát Idaho byl vždy oblastí USA s nejnižšími náklady na produkci mléka,charakterizovanou mírným podnebím, nabídkou velmi kvalitní pící a vysoce progresivními manažery mléčných farem fungujících jako rodinné jednotky.

Ceny a efekty

Mléko: Cena mléka klesla do r. 2000 o 22 % ve srovnání s maximální úrovní v r. 1998. Během roku cena silně kolísá, což je výsledkem nízké elasticity mezi nabídkou a poptávkou při nízké podpoře producentů mléka ze strany státu.

Hovězí maso: Předpokládá se, že v letech 2000 až 2004 se udrží ceny hovězího masa na svém cyklickém vrcholu v návaznosti na aktuálním průběhu genetického intervalu.

Jadrná krmiva: Předpokládá se, že ceny krmiv zůstanou vzhledem k příznivým povětrnostním podmínkám nízké.

Příjmy a zisky farem

Navzdory mimořádným podpůrným opatřením státu příjmy mlékařících farem negativně ovlivnil prudký pokles cen mléka. Větší farmy se i nadále těší ziskovému zvýhodnění v důsledku svých nižších nákladů na jednotku produkce a vyššího objemu produkce. Malé farmy přežívají, protože bývají obvykle nezadlužené a jsou ochotny připustit neodpovídající odměnu za práci včetně odměny za manažerské aktivity.

Agrárně-politická opatření

Při prudkém poklesu farmářských cen a příjmů v odvětví zemědělství, k němuž začalo docházet od r. 1996, vláda USA zasáhla přijetím řady krátkodobých (ročních) mimořádných podpůrných opatření ve prospěch příjmů farmářů. Odvětví mléka sice těžilo z nízkých cen jadrných krmiv, ale při pokračujícím růstu produkce mléka a nízké hladině intervenčních cen zaznamenaly ceny mléka od r. 1999 prudký pokles. V důsledku tohoto vývoje byly zavedeny mimořádné roční podpory do odvětví mléka, přičemž ale pro větší farmy byly stanoveny závazné limity těchto podpor. Podpora činila 0,3 USD/100 kg u farmy se 70 dojnicemi ve státě Wisconsinu a nulovou hodnotu u farmy s 2 100 dojnicemi ve státě Idahu. Do vydání této studie nabyla známa výše podpory pro r. 2002, podléhající schválení Kongresu USA.

Zpřesňující informace

Zatímco se kdysi farmy s více než 1 000 dojnic vyskytovaly hlavně na západě a na jihu, dnes se objevují v oblastech s nejkoncentrovanější produkcí mléka. Převažuje přesvědčení, že optimální velikost produkční jednotky u mléka v USA se pohybuje kolem 2 000 dojnic. Existují však experimenty s mnohem většími farmami v oblastech tzv.”kukuřičného pásma”, kde existuje velká nabídka levných jadrných a objemných krmiv (kukuřičné siláže). Úspěšnost těchto provozů by mohla silně ovlivnit budoucí směřování nezbytných strukturálních změn a v principu i rozmístění produkce mléka. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem pokračuje na západě rozšiřování výrobních kapacit. Pokračuje i trend koncentrace výroby do oblastí s příznivou nabídkou vstupů a výhodnou zpracovatelskou infrastrukturou.

Základní údaje o odvětví mléka v USA

Pramen: FAO, ZMP, Eurostat, národní statistika (údaje za období 1997 - 2000).

Graf 41 - Cena mléka v USD/100 kg Závislost počtu podniků na velikosti stáda dojnic

Graf 42 - Celkový příjem farmy v 1000 USD/rok

70 krav 600 krav

Graf 43- Příjem rodinných farem v odvětví mléka v USD/100 kg mléka o standardní tučnosti

Vysvětlivky: Net cash farm income= čistý peněžní příjem farmy

Family farm income= důchod ze zemědělské činnosti

Pozn. k tabulce: uváděné hodnoty jsou bez DPH a vztahují se k farmě se 70 dojnicemi v USA.

3.3 Maďarsko

Typické farmy

Ve srovnání s předchozím rokem se údaje o mlékařících farmách, jež jsou ve vlastnictví fyzických osob (průměrný počet dojnic cca 100) a družstvech (průměrný počet dojnic cca 400) významně změnily a lépe charakterizují produkci mléka v Maďarsku. Producenty mléka lze rozdělit do dvou skupin, a to na mléčné farmy v kontrole užitkovosti (260 000 dojnic) s průměrným počtem 290 dojnic na farmu a mléčné farmy ostatní (130 000 dojnic), o nichž existují omezené informace. Kontrola mléčné užitkovosti se provádí zejména u plemene holštýnsko-fríského, jehož užitkovost dobře reprezentují typické farmy zahrnuté do sítě.

Agrárně-politická opatření

V r. 2000 se spotřeba mléka v Maďarsku pohybovala kolem 160 kg na osobu, což vedlo logicky k přebytkům mléka, které bylo nutno exportovat (300 mil. litrů). V případě vývozu by si každý litr mléka nárokoval vývozní subvenci ve výši 27 HUF, která však není producentům poskytována. Ve snaze zabránit nadprodukci byl zpřísněn systém kvót. Při nákupu další kvóty je třeba zaplatit 10 HUF na litr mléka. Produkce přesahující kvótu o více než 5 % se pokutuje ve výši 30 HUF za litr přebytečného mléka.

Ceny a efekty

Mléko: Růst ceny mléka probíhal v souladu s růstem míry inflace. V r. 2000 bylo třeba odvést 1,25 HUF na litr mléka do rozpočtu k podpoře exportu, v r. 2001 se tato částka zdvojnásobila.

Hovězí maso: V Maďarsku se nevyskytl žádný případ BSE ani kulhavky a slintavky.

Jadrná krmiva: Ceny krmiv byly v důsledku nepříznivých klimatických podmínek vyšší než kdykoliv předtím. Hlavní nákladovou položkou jsou náklady na krmiva, což je dáno obecně nízkou kvalitou krmiv.

Zpřesňující informace

Náklady na práci jsou nízké,dovolující zaměstnávat příliš mnoho pracovníků, s negativními dopady na efektivnost. Pastva skotu není obvyklá, častějším způsobem je zkrmování krmné dávky jednoho typu. Cizinci mohou nakupovat půdu až po třech letech pobytu v zemi.

Základní údaje o odvětví mléka*

*První údaj: se týká dojnic v kontrole mléčné užitkovosti, v závorce se jedná o dojnice bez kontroly užitkovosti.

Pramen: FAO, ZMP, Eurostat, národní statistika (údaje za období 1997 až 2000).

Graf 44 -Cena mléka v 1000 HUF/100 kg Závislost počtu podniků na velikosti stáda dojnic

Graf 45- Celkový příjem farmy v 1000 HUF/rok

Vysvětlivky: Net cash farm income= čistý peněžní příjem farmy

Family farm income= důchod ze zemědělské činnosti

Graf 46 - Příjem rodinných farem v odvětví mléka v USD/100 kg mléka o standardní tučnosti

100 krav 400 krav

Ceny produkce v tis. HUFCeny vstupů v tis. HUF

Přerušované čáry v grafu 45: odhad vývoje příjmů farem.

Pozn. k tabulce: uváděné hodnoty jsou bez DPH a vztahují se k farmě s 400 dojnicemi v Maďarsku.

4. Speciální šetření v rámci “Klubu evropských producentů mléka”

4.1 Investice do chovu dojnic v zemích EU (graf 47 a 48)

V této části jsou uvedeny odhady investičních potřeb souvisejících s chovem dojnic, nezbytných pro úspěšný rozvoj mléčných farem v EU.

Prameny/předpoklady

Datové prameny: Na rozdíl od metody IFCN tyto výsledky vycházejí ze šetření a odhadů jednotlivých farem organizovaných v rámci “Klubu evropských producentů mléka” (EDF).

Půda: Je zachycena v pořizovací ceně.

Budovy/strojní vybavení: Údaje převzaty z účetní evidence analyzovaných farem. Jsou zachyceny v pořizovací ceně a odpovídají potřebám fungující farmy.

Skot: Jedná se o pořizovací ceny dojnic a zástavových zvířat pro příslušnou obnovu stáda.

Kvóta: Ceny kvót jsou převzaty ze statistik nebo se opírají o odhady specialistů Klubu EDF.

Produkce mléka: Uvedena na základě údajů získaných z farem organizovaných v rámci EDF.

Výsledky:

Pro zjednodušení byly zvoleny 3 kategorie investičních potřeb vyjádřené v EUR v přepočtu na dojnici:

· Nízké 10 000 až 15 000 EUR: Nové spolkové země., UK, Švédsko, Irsko

· Vysoké 15 000 až 25 000 EUR: Staré spolkové země, Španělsko (Galicie), Belgie

· Velmi vysoké až 25 000 EUR: Nizozemí a Itálie

Budovy/strojní vybavení

Rozdíly v položce “náklady na budovy” nejsou významné. Vybočuje pouze jednoduchá a velmi úsporná technologie ustájení v Irsku. Vysoké náklady v Itálii jsou dány adaptací zastaralých provozních objektů, doprovázenou vysokými finančními náklady rekonstrukce a související navíc s podstatným rozšířením stáda.

Pokud se jedná o “náklady na strojní vybavení”, jsou tyto nejvyšší v Německu. Vysoké hodnoty pro Nové spolkové země jsou dány zastaralostí strojního vybavení, které bylo po sjednocení Německa zásadně modernizováno. Proto je také průměrné stáří strojů v Německu nižší než v ostatních zemích.

Půda

Ceny půdy jsou extrémně vysoké v Itálii, Belgii a Nizozemí. Italské farmy v oblasti řeky Pádu, zahrnuté do tohoto šetření, musejí soutěžit s farmami zaměřenými na rostlinnou produkci a tato konkurence vede k růstu cen půdy. Kromě toho se jedná o hustě osídlenou oblast, kde podobně jako v jiných oblastech Evropy, se na půdu stále hledí jako na bezpečnou investici. Nacházíme zde nejvyšší investice do půdy v kombinaci s nízkými početními stavy zvířat. Příčiny vysokých cen půdy v Belgii a Nizozemí jsou zhruba shodné. Vyšší početní stav zvířat umožňují farmářům snížit investice do půdy. Lépe jsou na tom v tomto ohledu farmy v Nových spolkových zemích. Trh s půdou zde mnohem méně ovlivňují spekulace a rozvoj měst jak je obvyklé v ostatních částech Evropy.

Skot

V cenách skotu existují jen malé rozdíly. Nadprůměrné ceny jsou typické pouze pro regiony tradičně dovážející plemenný skot jako např. Španělsko. Svou úlohu mohou sehrát i regionální rozdíly a chov specializovaných plemen. Obecně vzato je v Evropě podíl této položky na celkových investičních nákladech relativně nízký.

Kvóta

Investice do kvót jsou závislé na cenách kvót. Ceny kvót jsou velmi vysoké v Nizozemí (1,76 EUR/kg mléka). Velmi nízké ceny existují ve Švédsku a ve V. Británii. Mírně vysoké ceny (cca 0,4 EUR/kg mléka) existují v Itálii, Španělsku, Belgii a v Nových spolkových zemích, zatímco ve Starých spolkových zemích a Irsko jsou ceny kvót oproti předchozímu poněkud vyšší.

Závěry

Poznatky v této studii jsou prvním krokem na cestě směřující k odhadu investičních potřeb nezbytných k rozvoji mléčných farem. Hlavními příčinami existujících investičních rozdílů jsou odlišnosti v národních trzích s půdou, rozdíly v cenách kvót a uplatňovaných produkčních systémech.

Graf 47 - Rozdíly v celkových investičních potřebách, cenách půdy a v cenách kvót v EUR na farmách organizovaných v EDF

Celkové investice Půda Kvóta

Vysvětlivky: Quota = kvóta; Cattle = skot; Machinery = strojní vybavení; Building = budovy; Land = půda

Graf 48 - Rozdíly v investičních potřebách do budov, strojů a základního stáda dojnic v EUR na farmách EDF

Budovy Strojní vybavení Skot

Doplňující informace

4.2 Dopady existujícího právního rámce na náklady výroby v zemích EU

Mléčné farmy jsou vystaveny rozdílným podmínkám v platném právním rámci v jednotlivých zemích, ale na mezinárodním trhu si navzájem konkurují. Tato studie byla prvním krokem za velmi omezených finančních prostředků, dospět ke kvantifikaci rozdílů v nákladech u vybraných položek a s cílem ověřit používané metody IFCN pro daný účel.

Předpoklady

Data o farmách: Údaje za typickou mléčnou farmu s 64 dojnicemi hospodařící v severním Německu (údaje ze rok 1996).

Ceny vstupů: V každé zemi byli dotazováni 1 až 3 farmáři, členové EDF, hospodařící na farmách se cca 100 dojnicemi na současné ceny vstupů.

Dopady nákladů: Cena konkrétního inputového vklady byla považovaná za reprezentanta celé nákladové agregace (např. cena dusíku za veškerá průmyslová hnojiva).

Cenové rozdíly

Vysoké ceny hnojiv ve Švédsku jsou dány vysokým zdaněním uplatňovaným vůči hnojivům. Ceny za veterinární služby (konkrétně za císařský řez) jsou relativně vysoké ve Švédsku a Irsku a naopak nízké v Belgii a ve Francii.

Ceny elektřiny jsou vysoké v Německu, Belgii a Nizozemí a naopak nízké ve Švédsku, Španělsku a Irsku. Ceny nafty jsou vysoké ve Švédsku a nízké v Belgii. Rozdíly jsou dány uplatňovaným národním systémem zdaňování nafty, resp. dotací nafty.

Nákladová pozice Německa ve srovnání s ostatními zeměmi

Mléčná farma v Německu se ve srovnání se Švédskem těší nákladovému zvýhodnění zhruba na úrovni 11 %. Hlavními příčinami uvedených rozdílů jsou vyšší ceny nafty a průmyslových hnojiv ve Švédsku. Ve srovnání s Irskem se německá farma těší nákladovému zvýhodnění na úrovni 4 % v důsledku nižších cen hnojiv, veterinárních služeb a nafty.Nákladový efekt vůči ostatním zemím se pohybuje zhruba na úrovni 1 % nebo ani neexistuje.

Obecně řečeno, Německo je znevýhodněno v cenách za veterinární služby a za elektřinu. Při zvolených reprezentantech vstupů je zřejmé, že Belgie má nejpříznivější a Švédsko nejhorší podmínky hospodaření z nákladového hlediska.

Upřesnění metody:

Hnojiva: cena za kg dusíku aplikovaného na farmě na jaře 1999

Veterinární služby: cena císařského řezu na jaře 1999

Elektřina: cena za kWh v minulém účetním roce

Nafta: cena včetně zahrnuté daně a dotace z jara 1999

4.3 Analýza mléčného řetězce od farmářů ke spotřebitelům

Tato část studie představuje první krok k hodnocení mléčného řetězce od farmáře ke spotřebiteli v rámci porovnávaných zemí. Byla provedena analýza spotřebitelských cen mléka a másla v 10 zemích a sledována cenová rozpětí mezi CZV a spotřebitelskými cenami. V tomto přehledu jsou uváděny pouze výsledky týkající se mléka.

Výsledky - spotřebitelské ceny mléka (graf 49)

Spotřebitelské ceny mléka se pohybují od 0,8 do 3,2 DEM za litr mléka. Je rozlišováno mezi čtyřmi cenovými kategoriemi:

· 1 DEM/litr: ZSVE, Chile a Německo

· 1,5 DEM/litr: Švédsko, V. Británie, Mexiko a Argentina

· 2,3 DEM/litr: Kanada a USA (Wisconsin)

· > 3,5 DM/litr: USA (Kalifornie)

Rozdíl mezi CZV (farmářskými cenami) v jednotlivých zemích činil pouze 0,3 DEM/litr, zatímco rozdíly mezi spotřebitelskými cenami dosahovaly 2,5 DEM/litr. To znamená, že rozdíly v ceně suroviny mohou vysvětlit maximálně 10 % rozdílu ve spotřebitelských cenách.

Výsledky - rozpětí mezi CZV a spotřebitelskými cenami (graf 51)

Rozpětí v podstatě sleduje rozdíly v CZV a spotřebitelských cenách a pohybuje se mezi 0,5 a 3 DEM/kg mléka. Existují čtyři skupiny zemí podle výše tohoto rozpětí:

· 0,5 DEM/litr: ZSVE, Chile a Německo

· 1 DEM/litr: Švédsko, V. Británie, Mexiko a Argentina

· 1,5 DEM/litr: Kanada a USA (Wisconsin)

· 3 DEM/litr: USA (Kalifornie)

Nevyvážené relace mezi spotřebitelskými cenami a CZV (nízké CZV, vysoké spotřebitelské ceny) existují v USA, Argentině a v menší míře také v Kanadě (graf 50). Ve srovnání s ostatními zeměmi to znamená, že CZV jsou v těchto zemích zřejmě velmi nízké.

Závěr

V mléčném řetězci, tj. od fáze produkce, zpracování, dopravy a maloobchodu existují významné rozdíly. Kromě různé výše DPH uplatňující se u potravin, musejí tyto rozdíly vyplývat z vyšších či nižších nákladů nebo vyšších či nižších zisků v jednotlivých zemích. Tuto studii je třeba považovat za první krok na cestě k podrobnější analýze potravního řetězce na úseku produkce mléka..

Metodické otázky

CZV

Odhad ceny: cena bez DPH zjištěná v období (měsíci), kdy se shromažďují údaje o spotřebitelských cenách. Pramen: Národní statistky, specialisté v jednotlivých zemích.

Srovnatelné ceny mléka: ceny mléka jsou přepočteny na cenu za 3,5% standardní tučnost a 3,4% obsah bílkovin s použitím přepočtových koeficientů pro tučnost a obsah bílkovin poskytovaných mlékárnami.

Ohodnocení suroviny

Cena suroviny: hodnota tuku a bílkovin v g se odhaduje pomocí koeficientů tuku a bílkovin, které používá mlékárna (g tuku = X DM, g bílkovin = Y DM). Vypočítaná zbytková hodnota (placené ceny mléka - g tuku * X DM - g bílkovin * Y DM) se přičítá k podílu tuku a bílkovin v závislosti na ohodnocení tuku/bílkoviny.

Hodnota suroviny: obsah tuku a bílkovin * vypočtená hodnota tuku a bílkovin.

Sběr dat o spotřebitelských cenách

Sběr dat ve 3 až 10 větších supermarketech o ploše větší než 500 m2 (UK pouze 1 supermarket) v květnu až září r. 2000.

Výběr produktů: shromažďovány údaje o všech produktech z mléka bez ohledu na obal, velikost, obsah, speciální určení (jako ekologické mléko).

Tučnost mléka: DE=3,57, SE=3,62, UK=3,5, CA=3,26, MX=3,5, HU=2,8, PL=3,2 - mléko zpracované za velmi vysokých teplot (UHT), AR=3,0, CL=2,9.

Agregovaná charakteristika pro srovnání spotřebitelských cen

Druh mléka: čerstvé mléko (s výjimkou Polska, kde se jednalo pouze o UHT). Produkty z ekologického mléka a másla nejsou do klastrů zahrnuty; objemová velikost: 0,95 až 2 l.

Tučnost: 2,6 až 3,8 %. Balení: plasty, tetrapack, tuby, sklo. Velikost supermarketů: 500 až 10 000 m2.

Směnný kurs: 1 DEM = 0,434 USD; 0,508 EUR

Graf 49 - Průměrné, maximální a minimální spotřebitelské ceny mléka v DEM/litr mléka (farmy v síti EDF)

Vysvětlivky: Min/max. observation = min. a max. spotřebitelské ceny

Avarage = průměr

Graf 50 - Ceny spotřebitelské a CZV v DEM/litr mléka

Vysvětlivky: Consumer milk price = spotřebitelské ceny

Raw material value = CZV

Graf 51 - Cenové rozpětí mezi spotřebitelskými cenami a CZV v DEM/kg mléka

Vysvětlivky: value added tax = DPH Processing and Retail Margin = zpracovatelská a obchodní marže

Tučnost mléka: DE=3,57, SE=3,62, UK=3,5, CA=3,26, MX=3,5, HU=2,8, PL=3,2 mléko UHT, AR=3,0, CL=2,9.

Závěr

Získané naturální a ekonomické výsledky související s produkcí mléka v jednotlivých zemích zapojených do sítě IFCN jsou velmi zajímavé a lze z nich vyvozovat naši pozici ve srovnání prakticky s rozhodujícími producenty mléka ve světě. Vzhledem ke skutečnosti, že teprve v letošním roce 2002 dojde k zapojení ČR do projektu IFCN, není možné rovnocenně srovnat pozici naší úroveň ve všech sledovaných ukazatelích, ale je možné provést porovnání některých údajů s průměrem ČR.

Porovnání cen mléka ve farmách zařazených v síti IFCN s ČR

Pramen: ČSÚ

Z tabulky je zřejmá současná pozice ČR, kde s hodnotou 19,68 USD na 100 kg mléka se Česko řadí do kategorie cen “Nízké” jako ostatní země střední a východní Evropy.

Porovnání produkce mléka na farmách zařazených v síti IFCN s ČR

Z porovnání dosažené průměrné produkce mléka v ČR s dosahovanou produkcí mléka v jednotlivých zemích zařazených v síti IFCN vyplývá přiřazení do skupiny průměrné užitkovosti, což platí i pro ostatní ZSVE.

Porovnání nákladů na mléko na farmách zařazených v síti IFCN s ČR

S náklady na produkci mléka ve výši 20,68 USD na 100 kg mléka jsme se zařadili mezi státy s vysokými náklady; obdobné náklady vykazují velké farmy v EU a USA. Tento závěr platí při podstatně nižší úrovni odměn v živočišné produkci, jak vyplývá z další tabulky.

Porovnání odměn za hodinu práce na farmách zaměřených na živočišnou produkci v síti IFCN a v ČR

Průměrnou úrovní mezd v živočišné produkci se ČR zařazuje do skupiny s mzdou pod 2 USD obdobně jako ostatní ZSVE a země s nižší životní úrovní.

Porovnání pracovních nákladů na mléko na farmách zařazených v síti IFCN s ČR

Dosažené úrovni odměn za hodinu práce na farmách zaměřených na živočišnou produkci odpovídá i celková výše pracovních nákladů na mléko, kde se ČR ve srovnání s farmami v projektu IFCN zařadila do kategorie větších farem s pracovními nálady nad 5 USD.

Porovnání produktivity práce pro mléko na farmáchzařazených v síti IFCN s ČR

Pramen: VÚZE

Produktivitou práce, vyjádřenou v množství mléka na hodinu práce se ČR dostává mezi země EU a malé farmy USA, tedy farem se střední úrovní daného ukazatele ve srovnání se zeměmi zařazeným do projektu IFCN.

Porovnání pachtovného na farmách zařazených v síti IFCN s ČR

*průměr ČR (Vojtíšek), VÚZE

Výší průměrného pachtovného se ČR řadí do stejné kategorie jako ostatní ZSVE a ve srovnání se státy EU je pachtovné desetkrát až dvacetkrát nižší.

Z výše uvedených čísel tj. ze srovnání typických podniků v síti s průměrem zemědělství v ČR je zřejmé, že ve většině ukazatelů se řadíme do kategorií jako ostatní ZSVE.

Přeložila: Mgr. H. Jiráňová

Odborná revize textu: Ing. J. Kraus, CSc.

Ing. P. Jakobe, CSc.

Příloha 1: Spolupracující výzkumná pracoviště a odpovědní pracovníci za jednotlivé země

Západní Evropa

Země střední a východní Evropy

Severní a Jižní Amerika

Asie a Oceánie

Příloha 2: Seznam zkratek států zahrnutých do “IFCN”

Příloha 3: Zvolené kalkulační předpoklady

Kalkulace nákladů : Kalkulace nákladů se vztahuje v odvětví produkce mléka k:

· produkci mléka

· odchovu zástavových jalovic a

· produkci píce resp. nákup krmiv pro dojnice a zástavová zvířata pro obnovu stáda.

Výsledkem analýzy je srovnání tržeb a celkových nákladů v přepočtu na kilogram mléka. Celkové náklady se skládají z výdajů vedených na účtu hospodářského výsledku (peněžní náklady, odpisy atd.) a z nákladů ušlých příležitostí za výrobní prostředky vlastněné farmou (práce členů rodiny, vlastní půda, vlastní kapitál). Odhad nákladů ušlých příležitostí se musí provádět obezřetně, protože potenciální příjem z výrobních prostředků vlastněných farmou v případě alternativního použití se stanovuje obtížně. Použití vlastních výrobních prostředků na rodinné farmě může krátkodobě zajistit i v případě nízkých tržeb určitou flexibilitu, pokud se rodina přechodně vzdá části svých příjmů. Dlouhodobě je však třeba náklady ušlých příležitostí zvažovat, protože potenciální nástupci farmáře dříve, než převezmou farmu, budou ve většině případů rozhodovat o alternativním využití vlastních výrobních prostředků, zejména vlastní práce. Ve snaze poukázat na efekty nákladů ušlých příležitostí jsou ve většině uváděných tabulek uvedeny odděleně od ostatních nákladů.

Při provádění odhadů a kalkulací se vycházelo z těchto předpokladů:

Pracovní náklady: Pro najímané pracovníky jsou použity peněžní pracovní náklady vyplácené v současnosti. Pro neodměňované rodinné příslušníky farmářů byla použita hodinová průměrná mzda kvalifikovaného pracovníka pracujícího na plný úvazek v daném regionu.

Náklady na půdu: Pronajatá půda byla oceněna aktuálním pachtovným. Pro vlastněnou půdu se používají regionální ceny nájemného poskytované farmáři. V zemích s omezeným nájemným trhem (jako např. N. Zéland) byla pro stanovení teoretické ceny nájemného kapitalizována tržní hodnota půdy při 4% zúročení.

Kapitálové náklady: Vlastní kapitál je definován jako aktiva bez půdy a mléčné kvóty včetně oběžného kapitálu. K ocenění vypůjčeného kapitálu (závazků) bylo ve všech zemích použita reálná úroková míra ve výši 6 % a u vlastního kapitálu bylo počítáno s reálnou úrokovou mírou ve výši 3 %.

Náklady na kvótu: Pro pronajatou kvótu byly použity hodnoty nájemného. K ocenění nakoupených kvót byla brána roční úroveň odpisů z účtu hospodářského výsledku.

Odpisy: Strojní vybavení a budovy byly lineárně odpisovány na základě pořizovací ceny se zbytkovou hodnotou rovnou nule.

Úprava obsahu tuku: Veškeré nákladové položky a požadavky na píci jsou stanoveny v relaci k produkci mléka o 4% standardní tučnosti.

Úprava DPH: Veškeré nákladové položky a tržby jsou uváděny bez daně z přidané hodnoty.

Přepočet mléka na 4% standardní tučnosti:

Produkce mléka z farmy je přepočtena na 4% tučnost při použití vzorce:

mléko o 4% tučnosti = (produkce mléka * tuk v % * 0,15) + (produkce mléka * 0,4)

Příloha 4: Užité ekonomické ukazatele farmy