Brachyspina základní informace

Genetická vada brachyspina byla poprvé společně popsána v Holandsku tamním veterinárním dozorem a v Dánsku univerzitou v Kodani. V roce 2007 popsal holandský patolog Peperkamp a jeho dánský kolega Agerholm anatomické změny z pitev 4 mrtvě narozených telat – jednalo se o zkrácené míchy, prodloužení končetin jako nejvýraznější změny a dále byly popsány patologické změny na vnitřních orgánech. Všem čtyřem pitvaným telatům byl dohledán společný předek. Dalším výzkumem společností CRV se prokázalo, že nositelem vady je Sweet Haven Tradition a také jeho velmi používaný syn Bis-May Tradition Cleitus.

Brachyspina je jednoduše recesivní vada, která se projeví jen v případě, že oba rodiče jsou nositeli vady. V takovém případě je u potomka 25% pravděpodobnost na projevení vady. Většinou odumírá plod v rané fázi gravidity. Markrovým testem společnosti CRV, se jednoduchá dědičnost této vady potvrdila.

Frekvence v populaci

Z výzkumů společnosti CRV vyplývá, že v holandské populaci je 8% nositelů této vady. Zhruba tedy v miliónové populaci krav to je 80 000 zvířat. Ještě jinak řečeno, je asi 8% pravděpodobnost, že se zapouští býkem, který je nositelem této vady. Výsledkem tedy je přibližně 6 400 březostí ročně, u nichž oba rodiče jsou nositeli vady. Při jednoduše recesivní dědičnosti to znamená že čtvrtina plodů z těchto březostí může být postižena. Celkově je tak v populaci brachyspina odpovědna za odúmrť plodu, zmetání nebo mrtvě narozená telata v 0,16% z celkového počtu gravidit (16 z 10 000). Škody způsobené touto vadou tak nejsou nijak velké. Přesto však může ovlivnit ekonomiku v chovech, které používají ve větší míře býky, kteří jsou nositeli vady. Navíc většina březostí končí až v druhé polovině březosti.

Genový test nebo markerový test

Dosud nebyl přesně identifikován gen, který je za vadu odpovědný. Není tedy k dispozici genový test, který by nositele identifikoval 100%. je ale k dispozici markerový test, který s 95% pravděpodobností nositele odhalí.

Označení vady

Protože společnost CRV jako první na světě vyvinula markerový identifikátor brachyspiny, podala návrh světové holštýnské federaci (WHFF), aby se vada označovala písmeny BY. (označení BS by totiž mohlo být matoucí z důvodu, že se takto označuje plemeno Brown Swiss). WHFF toto označení přijala.

Nositelé vady

Seznam býků společnosti CRV, kteří jsou nositelé vady, byl publikován na internetu. Kromě holandských býků z testů vyplývá, že také několik zahraničních býků s 95% pravděpodobností tuto vadu v populaci rozšiřuje. Majitelé těchto býků budou o této skutečnosti informováni a je na jejich odpovědnosti, aby podali informaci dále chovatelské veřejnosti.

Rozšíření markerového testu

Seznam dosud pozitivně testovaných býků

Třetím stranám bude tento test k dispozici pravděpodobně v září 2008. Jakmile dojde k uvolnění testu, bude CRV informovat o společnostech, které jej využívají.

Závěr

Na případu brachyspiny se opět ukazuje, jakou důležitou roli bude hrát genomická selekce v budoucnosti při výběru býků a jakou důležitou roli také hraje přiměřený monitoring zdraví celé populace.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info