Biologické základy mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře IV.

Zásady, kritéria a harmonogram odstřelu

Jan Pintíř, Marek Tůma, Karel Bukovjan & František Havránek

V předchozích dílech jsme se zaměřili na některé důležité aspekty biologie srnčí zvěře; faktory ovlivňující populační dynamiku a reprodukční strategii s důrazem na teritoriální systém. Zmínili jsme se také o některých kladech a záporech současného mysliveckého ovlivňování populací srnčí zvěře. V tomto posledním díle bychom chtěli vše shrnout - s využitím dříve uvedeného stanovit některé zásady, kritéria a harmonogram odstřelu, o kterých se domníváme, že by je management srnčí zvěře neměl opomíjet.

Zásady jsme zakotvili do osmi bodů.

1. Srnčí zvěř "nechovat”, ale populace citlivě ovlivňovat.

2. Udržovat přirozenou sociální strukturu populací srnčí zvěře a její početnost odpovídající nosné kapacitě prostředí. Je nutné stanovit tento biologický parametr, tj. nosnou kapacitu prostředí, pro srnčí zvěř.

3. Optimalizovat přikrmování srnčí zvěře, příp. zakázat její přikrmování.

4. Zachovat kapacitu prostředí (omezovat veškeré negativní dopady tuto hodnotu snižující), využívat všechny legitimní, dostupné prostředky pro její přirozené zvyšování.

5. Redukovat veškeré myslivecké negativní vlivy na srnčí zvěř, zejména "trofejovou mánii” a kult trofejí..

6. Pravidelně a soustavně monitorovat zejména početnost a sociální strukturu populací.

7. Pravidelně a důsledně kontrolovat početnost a sociální strukturu populací a lebky veškeré ulovené zvěře - zavést jejich povinné předkládání na "chovatelských přehlídkách”.

8. Zrušit stávající "kritéria průběrného odstřelu” odporující současnému biologickému poznání druhu.

Také kritéria lovu lze shrnout do několika bodů. Vycházejí samozřejmě z jednotlivých odstavců "seriálu” a prolínají se s výše uvedenými zásadami. Zásady jsme zahrnuli do šesti bodů.

a) Lovem musí být v první řadě udržována adekvátní početnost populací vzhledem ke kapacitě prostředí (pochopitelně i vzhledem k hospodaření člověka v přírodě).

b) Lovem musí být zachován poměr pohlaví, který je nutno udržovat v přirozených hodnotách. Za optimální hodnotu lze považovat poměr pohlaví 1 - 1,2 : 1.

c) Lovem je také nutné udržovat věkovou strukturu populace. Za optimum poměru dospělé a mladé zvěře považujeme hodnotu 80 - 95 : 5 - 20. Jsme si vědomi značné složitosti (což se do značné míry týká i předchozích bodů). Víme, že je to velmi zavádějící stanovovat si na papíře taková "přesná” čísla. Vždyť jak je jen náročné určit věk podle kraniálních znaků, natož ve volnosti. Domníváme se však, že mladou zvěř, samozřejmě s jistou mírou spolehlivosti (srnčata prakticky bezpochyby) ve volnosti identifikovat lze (predátoři však vše naznačené zvládnou dokonale, ovšem ve srovnání s nimi je člověk značně hendikepován a samozřejmě se jim nemůže doposud v tomto ohledu vyrovnat).

d) Pokud jde o lov srnců. Nelze v žádném případě lovit teritoriální srnce v době obhajování teritorií. Neteritoriální srnce lovit lze, přesto bychom se měli v době říje veškerého lovu vystříhat. Abychom splnili výše stanovenou podmínku týkající se věkové struktury populace, bude nutné lovit především mladé srnce (alespoň 80 % - to samozřejmě odvisí od aktuálního stavu populace). Pokud se rozhodneme vybírat (nejde o výběr ve smyslu selekce jako šlechtitelského opatření), měli bychom sledovat zdravotní stav a živou hmotnost. Stejná kritéria lze doporučit i u srnců dospělých.

Poznámka: Myslivci bezpochyby budou dál sledovat znaky paroží, trofejovou hodnotu atd. Domníváme se, že od toho není vůbec nutné upouštět (což je v zdánlivém rozporu s dosud uvedeným). Vždyť tvorba paroží je bezpochyby doplňkovým znakem kvality srnce (doplňkovým znakem výživného stavu - úrovně metabolismu i zdravotního stavu). Může být důležitým signálním znakem pro srnu při výběru teritoriálního srnce (kromě toho je i důležitým parametrem, vyjádřeným penězi, při poplatkovém lovu). Koneckonců, tradiční českou myslivost si bez toho ani nedokážeme představit…

e) Lov srn musí opět respektovat kritéria uvedená pod písmeny a) - c). Srny lovíme podle kvality (především živé hmotnosti) jejich srnčat a přihlížet můžeme i k jejich živé hmotnosti. Staré srny je nutno celoročně hájit. Kritérium zdravotního stavu je u všech kategorií samozřejmostí.

f) Lov srnčat. Respektování odstavců a) - c) je opět nutností (tj. u srnčat nebudeme postupovat obvyklým způsobem, při kterém se loví především srnečci a "zašetřují” se srnečky, ale budeme lovit tak, abychom zachovávali vyrovnaný poměr pohlaví). Dále lovíme ta srnčata, která mají nízkou tělesnou hmotnost (musíme srovnávat s ostatními na daném území), dále sledujeme průběh přebarvování, kondici, příznaky onemocnění. Vždy nám ale bude vodítkem tělesná hmotnost a vyspělost kusu. Také se bohužel stává pravidlem, že pokud má srna dvě srnčata, tak jedno ulovíme v domnění, že jí ulehčíme. To samozřejmě je nevhodné, protože u srnčí zvěře je výskyt dvou srnčat naprosto fyziologický a naopak jedno nebo tři srnčata by měla být výjimkou.

Co se týče harmonogramu lovu, domníváme se, že by byly vhodné dvě alternativy. Ty uvádí tabulky č. 1 a č. 2.

Tabulka č. 1

Návrh harmonogramu (doby) lovu a doby hájení srnčí zvěře - alternativa A

Kategorie Doba lovu

Srnci - neteritoriální*1. 6. - 10. 7. 1. 9. - 30. 11.

Srnci - teritoriální1. 9. - 30. 11.

Srny a srnčata1. 9. - 30. 11.

* - poněvadž odlišení teritoriálního a neteritoriálního srnce je i ve volnosti náročné a následná kontrola vyznívá nejednoznačně, je vhodnějším řešením alternativa B.

Tabulka č. 2

Návrh harmonogramu (doby) lovu a doby hájení srnčí zvěře - alternativa B

Kategorie Doba lovu

Srnci 1. 9. - 30. 11.

Srny a srnčata1. 9. - 30. 11.

Poznámka: Zdůvodnění lze nalézt v předchozím textu. Lov srnce po shození paroží podle našeho soudu nelze považovat za nebiologický zásah (spíše přesně naopak).

Závěrem je nutno především jasně deklarovat skutečnost, že celý "seriál” neuvádí ustanovení, která by znemožňovala myslivecké hospodaření se srnčí zvěří. Ba co víc; je v souladu prakticky se všemi cíli stávajícího mysliveckého "chovu” s tím rozdílem, že jich umožňuje dosáhnout výrazně rychleji (a to včetně polemizované trofejové hodnoty). Ještě v jednom směru však koliduje se stávajícím "chovem”; přistupuje k srnčí zvěři na širší biologické bázi, snaží se respektovat stávající poznání o tomto druhu zvěře a proto se domníváme, že je navrhovaný způsob ovlivňování populací srnčí zvěře jej činí přijatelnějším v očích odborné i laické veřejnosti.

Použitá literatura je uložena u autorů.

Myslivost č. 7/2002