Američtí ekologové mají obavy z invaze asijského kapra

Ryba, která skáče přímo do člunu, sice může vypadat jako naplnění snu mnoha rybářů, američtí vědci ale mají obavy, že pokud by k tomu došlo, mohl by to být začátek velkých problémů. Takové nebezpečí totiž hrozí oblasti severoamerických Velkých jezer, která čelí invazi nesmírně aktivního asijského kapra. Ten by mohl časem nejen zdecimovat samu podstatu tamějšího potravního řetězce, ale především znehodnotit kvalitu vody, která slouží k pití 40 milionům obyvatel.

Ani ne před deseti lety se houževnatému a žravému asijskému kaprovi podařilo následkem povodní uniknout z rybích farem na jihu USA. Netrvalo to ani moc dlouho a vzápětí ovládl některé části řeky Mississippi a její přítoky. "Situace je skutečně kritická. A to ještě není všechno, teď je to kapr a kdo ví, co nás ještě čeká," neskrývá obavy z případného ovládnutí Velkých jezer asijskou rybou Phil Moy z Wisconsinské univerzity.

Tato stříbřitá ryba skáče nad hladinu, kdykoli ji vyruší projíždějící člun, a často se stává, že lidi na palubě zraní. Jedinou hranici mezi dvěma blízce příbuznými asijskými druhy kapra stříbrného a kapra velkohlavého a většinovým sladkovodním kaprem nyní tvoří pouhých několik kilometrů vodní cesty a zatím ne příliš vyzkoušené elektrické pole natažené kanálem poblíž Chicaga.

Přitom představa, že by se počet rybích druhů ve Velkých jezerech o něco rozšířil, by se z hlediska rozsahu ekologických problémů ve světě nemusela jevit nijak katastrofálně. Ekologové však zastávají jiný názor: podle nich by mohlo dojít ke skutečnému kolapsu zatím vyvážených poměrů ve Velkých jezerech. Zhroutilo by se nejen tamější rybaření, ale především kvalita vody pro miliony lidí.

"Invaze takových rybích druhů by jezera navždy zničila," tvrdí Cameron Davis ze Sdružení Velkých jezer. Kapr, který dorůstá hmotnosti až 45 kilogramů, totiž filtruje ohromné množství vody a každodenně spotřebuje mikroskopické rostliny a živočichy ekvivalentní 40 procentům své váhy. Právě tyto mikroskopické formy života jsou základem potravního řetězce ve Velkých jezerech a na úbytek této potravy by doplatily nejprve další zdejší druhy jako malé ryby, raci a posléze i lososi, pstruzi a okouni.

Ale ani to by nebyl konec. Čiřejší voda by umožnila průnik slunečního světla do větších hloubek, což by podnítilo prudký růst řas. Následkem by se zvýšila hladina toxinů, které mohou u člověka způsobit i smrt.

Už nyní jsou vody jezera Saint Clair, které spojuje další dvě jezera - Huronské a Erijské -, občas dušeny takovým množstvím řas, že se do nich zaplétají čluny i plavci. Po několika týdnech se každé léto dostávají ke slovu bakterie, které se živí tlejícími řasami, a výsledkem je zkažená chuť vody. Někdy požití takové vody vede k onemocnění a nepomůže ani poměrně účinný čistící systém.

Boj s nebezpečím, které představuje invaze asijského kapra do oblasti Velkých jezer, znamená vynaložení velkých finančních prostředků. Proto někteří ekologové prosazují nezbytnost trvalého oddělení vod této zóny od vod Mississippi. Nyní budovaná elektrická bariéra v hodnotě devět milionů dolarů má bránit rybám v prostupu umělým kanálem, který byl postaven v minulém století jako spojení mezi jezery a Mississippi.

"Elektrická bariéra je krutá, ale v současnosti je to nejlepší prostředek, jaký máme. Ironií je, že původně měla sloužit jako zábrana proti pronikání jiného rybího druhu směrem z jezer do Mississippi. Teď má za cíl zastavit asijského kapra," říká ekolog David Lodge. Nebezpečí ale jezerům nehrozí jen od Mississippi, ale rovněž od moře, protože některé invazivní rybí druhy se do jezer dostávají s pomocí velkých námořních plavidel. Proto nechybějí ani návrhy, aby se těmto lodím plavba do oblasti Velkých jezer zakázala. To ovšem vyvolává protesty loďařských společností. Zámořská nákladní doprava, která zajišťuje většinou import oceli a export zrnin, představuje nejen čtvrtinu z 200 milionů tun ročního lodního nákladu přepraveného po Velkých jezerech, ale především dvě třetiny finančního obratu.

Ekologové zjistili, že ve vodách Velkých jezer se nový rybí druh objevuje každých devět měsíců. Zatím ale žádný z těchto rybích přivandrovalců stabilitu poměrů v jezerech nijak výrazně neohrozil.