50 nejkrásnějších míst v Česku: Povydří - Dračí skály

Dnes vás zavedeme najedno z nejkrásnějších míst Šumavy, do údolí řeky Vydry. Celým územím vede oblíbená turistická trasa.Pokud se necháte inspirovat a vypravíte se do Povydří, můžete tu kromě krás přírody obdivovat i výtvory člověka. Mezi vyhlášené atrakce patří především Vchynicko - tetovský plavební kanál. Ten najdete mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. Celý kanál je dlouhý téměř 15 kilometrů. Jeho úkol byl jediný - umožnit splavovat dříví z výše položených šumavských lesů do horního toku Otavy. Vydra se jako přepravní kanál neosvědčila, její dno je příliš kamenité. Projekt byl zadán staviteli Josefu Rosenauerovi. Kanál byl postavený poměrně rychle, v rozmezí let 1799 až 1800. Z řeky Vydry kanál odvádí dodnes téměř všechnu vodu, hlavně v podobně horkém létě, jako je letos, je proto téměř úplně bez vody. Při tomto umělém kanálu byla v devatenáctém století postavena i Čeňkova pila. Její majitel byl Čeněk Bubeníček. Krásou okolí se nechal zlákat mimo jiné i Bedřich Smetana, který tu pobýval. Prý ho zdejší pobyt inspiroval při tvorbě symfonické básně Vltava. Čeňkovou pilou končí naučná stezka Povydří, na kterou můžete vyrazit od Antýglu. Podél toku řeky Vydry a v horních partiích řeky Otavy se můžeme setkat s řadou poměrně rozmanitých biotopů. Příkré svahy nad řekami na mnoha místech vytvářejí těžko přístupná extrémní stanoviště. Na nich se dosud zachovaly relativně nenarušena porosty zakrslých a skeletových smrkových bučin. Na balvanitých sutích a v okolí kamenných moří pak můžete objevit hlavně zbytky borů. Ve zdejších lesech je dominantní především smrk ztepilý (ve smrčinách) a borovice lesní (v borech). Nejsou to ale ani zdaleka jediné stromy, které tu rostou. V hojné míře tu jsou zastoupeny i další - třeba jedle bělokorá, buk lesní, bříza bělokorá, javor klen, dále topol osika, jeřáb ptačí, olše šedá, jasan ztepilý, vrba jíva, jilm horský, třešeň ptačí, dub letní. Je tu i řada keřů, třeba líska obecná, bez červený nebo růže šípková i převislá. V bylinném patru lesů najdeme dřípatku horskou, podbělici alpskou, bohaté koberce plavuně pučivé, trsy papratky samicí, bukovinec osladičovitý, vraní oko čtyřlisté. Tok řeky Vydry a Otavy doprovází vysokostébelné porosty s řadou významných druhů, jako jsou např. kamzičník rakouský, mléčivec alpský, udatna lesní, žluťucha orlíčkolistá, oměj šalamounek, oměj pestrý, starček horský a pryskyřník omějolistý. V okolí řek jsou horské louky a pastviny. Roste na nich třeba prvosenka vyšší či lilie cibulkonosná.Horská i teplomilná květenaNa prosluněných sušších místech pak roste třeba hořec šumavský. Na zraňované půdě uvidíme tučnici obecnou a velmi vzácně také plavu - ník zploštělý. Pronikly sem však i některé druhy teplomilných květin, například vzácná tařice skalní. Tu můžeme spatřit ve skalních štěrbinách podobně jako velmi vzácnou kapradinku skalní. Je zde rovněž.jediné naleziště jestřábníku bledého na české straně Šumavy. Povydří a Dračí skály patří díky specifickým mikroklimatickým podmínkám na skalních sutích a kamenných mořích k lokalitám s nejzajímavějšími nálezy mechů, lišejníků i hub na Šumavě. Řeky a jejich přítoky jsou bohaté na vodní druhy mechorostů, podle kterých se dá rozpoznat čistota zdejší vody. Je to třeba pramenička šupinatá či břehovec měkký a hlínožlutý. Převislé skály a balvany jsou porůstány jinde vzácně se vyskytujícími subatlantskými druhy lišejníků. A pokud si dobře prohlédnete suť nad Turnérovou chatou, můžete tu vidět dutohlávku žlutobílou - je to zatím jediné místo, kde v Česku tuto příležitost máte. Na protějším břehu nedaleko Hálkovy chaty je reliktní bor s možná nejvitálnější populací vzácné dutohlávky horské v ČR. Na vlhkých mechatých balvanech poblíž řečiště Vydry byly nalezeny poslední přežívající stélky ledviníku sorediosního a hávnatky bradavičnaté, které patří v České republice mezi druhy kriticky ohrožené. Dračí skály nad údolím Otavy jsou útočištěm vzácného horského skalního druhu krevnatce věterního. Fauna je zastoupena typickými druhy údolního fenoménu povodí horní Otavy a jejích přítoků. Balvanité sutě na svazích kaňonovitých údolí hostí specifickou faunu bezobratlých živočichů. Mezi nimi je mnoho vzácných chladnomilných severských nebo i jeskynních forem. S trochou nadsázky by se dalo říci, že dokud se tu bude vyskytovat východoevropský druh plže vřetenatky šedivé, není to s českou a moravskou přírodou tak zlé. Tento druh je totiž mimořádně citlivý na rušivé zásahy do lesního prostředí. Kvůli tomu je v Čechách bohužel na ústupu. Na Šumavě už ho můžete najít právě jen v této lokalitě... U Turnérovy chaty byl nalezen význačný horský motýl píďalka kuříčková. Druhově pestřejší lesní porosty s vyšším zastoupením tzv. pionýrských dřevin (olše, líska, vrba, bříza aj.) jsou typické výskytem jeřábka lesního. A ještě pro rybáře zdejší řeky jsou pstruhové, pstruh obecný se tu vyskytuje běžně stejně jako vranka obecná. V minulosti se du vysazoval i sivěn americký. Ten tady sice nežil "odpradávna", není tu původní, ale stále ještě na něj výjimečně můžete narazit. Běžný je zde také výskyt vydry říční. Na březích toků hnízdí skorec vodní a konipas horský. Ve skalnatých svahových terénech žije i rys ostrovid. Na vyhlídku na Dračích skalách lze dojít po turisticky značené trase.