50 nejkrásnějších míst v Česku: Babí lom
07.07.2003 | Lidové noviny
Přírodní rezervaci Babí lom tvoří více než dva kilometry dlouhý skalnatý hřeben Babího lomu (562 metrů n. m.). Najdete ji v Adamské vrchovině, na okraji obce Lelekovice u Brna.Území bylo v roce 1980 prohlášeno za přírodní rezervaci na ploše 11,70 ha. Ve stejném roce bylo prohlášeno za chráněnou plochu 11,37 ha v okrese Blansko. Skalní hřeben Babího lomu vysoko převyšuje okolní krajinu. Je tvořen deskami červených devonských slepenců (jejich hlavní součástí jsou valouny křemene), které se uskupily do bizarních ostrých hřbetů. Na vrcholu pak jsou vrstvy slepence téměř kolmo vztyčené. Vytvářejí zvláštní věžovité útvary, skalní stupně a místy i krátké jeskynní průchody. Podloží slepenců tvoří fialové pískovce. Slepence Babího lomu byly původně součástí pánve, do které ve spodním devonu ústil říční tok přinášející valounový materiál. Ze severu byla do pánve splachována nafialovělá zvětralina brněnského masivu. Koncem prvohor a naposledy koncem třetihor bylo území kolem Brna tektonicky rozlámáno na bloky. Některé poklesly, jiné byly naopak vyzdviženy a dnes tvoří tzv. hrástě - např. Babí lom. Na vrcholu této hrástě jsou slepence zaklesnuty do hornin brněnského masivu (granodiority, diority, diabasy) starých 560 milionů let. Geomorfologové předpokládají, že k vypreparování křemenných slepencových skalisek došlo již ve starších čtvrtohorách. Tehdejší teplé a vlhké klima bylo příznivé pro tzv. chemické zvětrávání, které působilo na vyvřelé horniny brněnského masivu. Docházelo tak k jejich zvětrávání a odnosu. Naopak odolnější křemenné slepence těmto vlivům odolávaly a postupně vytvořily skalnatý hřeben. Ten byl v následujících chladných obdobích starších čtvrtohor vystaven silnému působení mrazového zvětrávání, které dotvořilo skalnatý hřeben do dnešní podoby. Tehdy také vznikly četné balvanité sutě a kamenná moře na svazích hřebene. Většinu půdního pokryvu přírodní rezervace zaujímají nevyvinuté půdy, v menší míře sem po celém obvodu zasahují hnědé půdy. Celý Babí lom je hustě pokryt lesem. Skladba porostů se velmi blíží přirozenému stavu - roste tu dub zimní, habr obecný, buk lesní, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, babyka obecná, jilm horský a na extrémních stanovištích také borovice lesní. Najít se tu dá i zvlášť chráněný dřín obecný. V podrostu zakrslých borových doubrav se daří třeba rozchodníku, borůvce, bice hajní. Hojně se tu vyskytují lišejníky. Na území rezervace se vyskytuje i více vzácných, zvláště chráněných druhů rostlin. Například lilie zlatohlávek a medovník meduňkolistý. Z minulosti zde existují doklady o výskytu kriticky ohroženého lýkovce vonného, hnědence zvrhlého a hvozdíku pyšného. Z dalších druhů stojí za zmínku třeba bělozářka větvitá nebo lýkovec jedovatý. Rezervace je zajímavá i pro ornitology. Hnízdí tu řada druhů ptáků. Zejména pokud jde o rehka zahradního, lejska bělokrkého a krutihlava obecného. Na východním svahu našel domov ve starých bucích datel černý. Listnaté porosty na svazích přiléhajících ke skalnatému hřebeni byly postupem doby nahrazeny smrkovými monokulturami. Vítaným opatřením v okolí rezervace by byl postupný návrat k porostům s přirozenou druhovou skladbou, čímž by se podél jedinečných zbytků přirozeného lesa vytvořilo ochranné pásmo. Území Babího lomu najdete na turistické mapě č. 85 (Okolí Brna a Svratecko). Dostanete se tam vlakem z Brna, směr Tišnov. Vystoupíte na zastávce Česká a pak se vydáte do centra Lelekovic. Pěšky od zastávky půjdete do centra Lelekovic. Odtamtud pokračujete po červené značce k úpatí hřebenu. Můžete vystoupat až na vyhlídkovou rozhlednu umístěnou v jižním cípu chráněného území. Z rozhledny spatříte celé severní okolí Brna. Stojí za to projít si celou značenou trasu vinoucí se po jižní polovině hřebene. Za dobré viditelnosti nabízí daleké výhledy do okolní krajiny. Autem se nedostanete dál než na náměstí Lelekovic. Narazíte tu na závory... Na spojnici s modrou značkou můžete pokračovat dále po červené směrem na Vranov u Brna. Tady si mimo jiné můžete prohlédnout místní klášter.Agentura ochrany přírody a krajiny
Další články v kategorii Venkov
- Z kravína vyrostl rodinný byznys. Farma Stehlík oživuje tradici a boduje lednicí (16.06.2025)
- Zlínský kraj připravil projekt, který pomůže s ochranou včelstev v příhraničí (13.06.2025)
- SVS zveřejnila Zprávu o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat za rok 2024 (13.06.2025)
- V Poodří skončila rozsáhlá obnova rybníků a mokřadů v přírodní rezervaci Kotvice (13.06.2025)
- Hasiči letos likvidovali už téměř 2000 požárů v přírodě. Riziková sezona přitom teprve začíná (13.06.2025)
- Týrání zvířat v chovu prasat v Ústeckém kraji (12.06.2025)
- Na severu Anglie byl potvrzen případ ptačí chřipky H5N1 u drůbeže (12.06.2025)
- Ratiboř, Rudíkov, Havlíčkův Brod a Ostopovice uspěly v soutěži Zelená obec roku 2025 (10.06.2025)
- Historický okamžik - První Převaláci po stovkách let volně ve Zlaté stepi v Kazachstánu (08.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (06.06.2025)