Z Jednot a konzumů do hypermarketů a diskontů. Češi zanevřeli na malé prodejny
10.07.2018 | Denik.cz
Pro paštiku a rohlík do večerky, pro zbytek do chrámů konzumu. V hypermarketech necháváme 46 procent výdajů za potraviny.
Vesnické konzumy, Jednoty i menší sídlištní prodejny potravin prohrály boj o zákazníky. Místo, kde Češi utratí nejvíc peněz za potraviny, nápoje či hygienické potřeby, se za poslední dvě desítky let extrémně změnilo.
Konkrétně: Ještě v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel nejčastěji v malých prodejnách a nově vznikající hypermarkety si ukrojily jednoprocentní podíl.
Loni už v malých prodejnách utratili Češi jen zhruba desetinu ze svých výdajů na takzvané rychloobrátkové zboží, zatímco v hypermarketech 46 procent. A dalších 27 procent peněz zůstalo v diskontech, vyplývá z údajů institutu pro spotřebitelské výzkumy GfK a projektu Česko v datech.
Nejmenší mizí a mizíHypermarket je přitom v České republice poměrně mladý typ obchodu. První vznikl v roce 1996 v Brně, o dva roky později přibyl i u hlavního města v obchodní zóně Čestlice.
„Během posledních deseti let pak u nás vzniklo 239 super- a hypermarketů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních,“ komentuje čísla Petr Šlajchrt z SAS Institute.
Za stejnou dobu naopak zanikly čtyři tisícovky menších obchodů (nejen potravin a smíšeného zboží). Jen loni zavřelo 759 nejmenších prodejen o ploše do padesáti metrů čtverečních.
Nicméně i samotné hypermarkety mají to nejlepší za sebou. Loňský 46procent-ní podíl na nákupech rychloobrátkového zboží je o tři procentní body nižší než v rekordním roce 2016.
Pár procent meziročně naopak přidaly druhé nejoblíbenější obchody, tedy diskonty.
Megachrámy konzumuNa území republiky stojí také 85 nákupních center – tedy megachrámů konzumu s plochou nad pět tisíc metrů čtverečních. Ty v zemi rostly především v předkrizovém období do roku 2008.
„Tehdejší velký boom nákupních center ostře kontrastuje s vývojem v některých západoevropských metropolích, kde se radnice snažily regulovat jejich výstavbu, aby byly zachovány kamenné prodejny v centrech měst,“ připomíná Ondřej Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte.
V současnosti se otvírá tak jedno nové obchodní centrum ročně. Majitelé těch stávajících se soustřeďují spíše na jejich rozšiřování či rekonstrukce, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákazníků.
Autor: Aleš Vojíř
Další články v kategorii Potravinářství
- Institut: Nové obalové nařízení EU zatíží maloobchod a ovlivní ceny potravin (20.04.2026)
- Spolužáci ze střední si otevřeli pivovar. Receptury na pivo testovali na chalupě (20.04.2026)
- Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje je třiačtyřicetiletý Jan Krafka (20.04.2026)
- V některých výživách HiPP v Rakousku, Česku a na Slovensku byl jed na krysy (20.04.2026)
- Udržitelnost dává smysl, říká jihočeský farmář. Dodává sýry na nejlepší smažák v Praze (20.04.2026)
- Inspekce zakázala prodej dalších kojeneckých výživ. Obsahují toxin cereulid (18.04.2026)
- Zájem spotřebitelů o České cechovní normy roste. Na Makro Czech Gastro Festu o nich Potravinářská komora přesvědčila stovky návštěvníků (17.04.2026)
- Farma z Pelhřimovska sází na samosběry. Po jahodách přichází s další novinkou (17.04.2026)
- Obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje je nově Jan Krafka (17.04.2026)
- Na jaře se veterinární dozor zaměřuje na četnější farmářské trhy (16.04.2026)

Tweet



