Vývozy pšenice mohou ohrozit kvalitu pečiva

Zvyšující se tlak na export potravinářského obilí do zahraničí může vyústit k nedostatek kvalitní mouky na domácím trhu, což by mohlo mít dopad na kvalitu pečiva. Pšenice z letošní sklizně, původně setá jako potravinářská, se totiž kvůli sníženým kvalitativním parametrům stává pšenicí krmnou, takovou ale nelze na zahraničních trzích jako potravinářskou uplatnit. "Záleží na tom, jak se zachová Státní fond tržní regulace. Pokud umožní neuváženě vyvézt pšenici splňující současné kvalitativní parametry, tak dojde k exportu kvality do zahraničí na úkor kvality obilí na vnitřním trhu," říká předseda představenstva nejstarší tuzemské pekárny Odkolek Martin Turínek.

Pro pekárenskou výrobu je přitom jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality takzvané pádové číslo, které má vliv na kynutí těsta. To by se mělo pohybovat kolem hodnoty 200, většina partiií potravinářského obilí má ale pádové číslo 170 a méně. Podle Turínka by se neměla taková pšenice platit jako potravinářská, protože tak vzniká tlak na vyšší cenu obilí, které skutečně potřebné parametry splňuje. Navíc, pokud by SFTR například v tomto případě nároky na potravinářskou pšenici snížil, budou pekaři nuceni buď vyrábět z méně kvalitní mouky, nebo, pokud kvalitní surovinu vyvezou obchodníci do zahraničí, budou muset za vyšší cenu nakoupit mouku tam. Tím by ale mohly relativně výrazně, zhruba o 15 procent, vzrůst ceny základního pečiva. Další možností je udržení nízké cenové hladiny a krach kapitálově méně vybavených pekáren.

"My máme přitom zájem vyrábět kvalitní produkty," zdůraznil Turínek. Kvalitu podle jeho slov vyžadují i obchodní řetězce a spotřebitel. "Bylo by nekorektní, kdyby se ceny pekárenského zboží zvýšily a zároveň se snížila kvalita výrobků v síti," tvrdí Turínek.

Objem exportu potravinářského obilí do zahraničí je tak velkým rébusem. Statistická čísla a snížená kvalita obilí z letošních žní totiž naznačují v této komoditě dosud neodhadnutelnou bilanci. Z materiálu ministerstva zemědělství zabývající se letošní bilancí obilovin například vyplývá, že na export bude zbývat pouze 150 000 tun pšenice. Licence vydané na třetí letošní čtvrtletí ale počítají s 250 000 tunami, na čtvrté s 50 000 tunami, a kromě toho se uvažuje o úplné liberalizaci obchodu s obilím.