Výrobci minerálek se zbavují skla

Profit 46/1999 8.11.1999

Výrobci minerálek se zbavují skla

TOMÁŠ KUBEŠ

PET láhve zaplavují trh a oběh skleněných obalů je na zhroucení

Minerálky se dodávají do velkoobchodů většinou s korunovou zálohou za jednu láhev, velkosklady obchodům však obaly zálohují zpravidla desetihaléřem a stejně tak obchodníci spotřebitelům. Při výkupu prázdných lahví to jde zase opačným směrem: od spotřebitele k obchodníkovi a do velkoskladu za desetník, od distributora k výrobci za jednu korunu. Jde o to, aby lidé co nejméně vraceli prázdné láhve od nápojů, které si kupují. Když je láhev za desetník, spotřebiteli už to nestojí za to, aby ji nesl zpátky do obchodu. Skleněných obalů na trhu je totiž příliš mnoho a potřeba je jich stále méně. "Proč to tak udělali, to nevím a nechápu," říká Zdeňka Neoralová z prodejny potravin v Olomouci. "Oni tím vlastně propagují plast. Sklo prakticky není zálohované, takže lidé ho přestanou vracet. Výrobci za chvilku nebudou mít dost skleněných láhví a budou plnit do plastů." Aleš Svojanovský z brněnské distribuční firmy Venta však tvrdí, že je to právě naopak: "Sklo je na ústupu a končí. To velké množství láhví už přestává obíhat a my je nemáme kam dávat. Každý velkoobchodník se tedy snaží přimět zákazníky, aby láhve vraceli někomu jinému. Velkoobchody jsou povinny láhve odebírat, ale ve skutečnosti je nechtějí, protože výrobci berou jen tolik, kolik dodali, kus za kus."

Poděbradka má zásobu na několik let

V tažení za podstatné snížení počtu skleněných obalů letos učinila první krok společnost Poděbradka. V květnu, před letní sezonou, snížila zálohu za láhve ze čtyř na jednu korunu a vysloužila si tím kritiku ostatních výrobců i obchodníků. V červnu ji následovaly další stáčírny minerálních vod. "My jsme byli první, kdo to přecenili," připouští Jaroslav Barvíř, obchodní ředitel společnosti Poděbradka, "ostatní výrobci nás označují za viníka, ale tohle není jenom otázka dobré vůle, ale i pudu sebezáchovy. Vynutila si to situace na trhu. Když máte plný dvůr přebytečných obalů, všechny ty obaly ztrácí cenu." Podle Barvíře měli výrobci minerálek každou zimu plné dvory prázdných obalů, které začínali pouštět do oběhu jen na sezonu. Jenomže v poslední době zákazníci stále víc kupovali nápoje v PET láhvích. "Všechno má svoji reálnou hodnotu," vysvětluje Barvíř. "Nová láhev je za čtyři koruny, ale když se snížila spotřeba minerálek ve skle, obal začal ztrácet hodnotu, protože ho bylo na trhu více než je jeho skutečná potřeba. Snížením zálohy jsme se pokusili zreálnit stav vratných obalů vzhledem ke spotřebě. My víme, že vzhledem k tomu, co se děje, nebudeme několik let nakupovat nové láhve. A je potřeba, aby byl rovnováha mezi obaly a tím, co se produkuje. Rychlost náhrady skla plastem na trhu je tak velká, že nikdo není schopen to zreálnění stavu oběživa nějak vyřešit." Snížení zálohy ovšem přišlo na začátku léta, kdy je prodej nápojů největší. Obchodníci tvrdí, že koncem sezony už nedostali šanci vrátit výrobcům všechny láhve, které od nich v létě nakoupili.

Černý Petr zůstal dole

Na začátku letošního října řadu obchodníků potkalo další překvapení - někteří distributoři snížili zálohu znovu, na desetihaléř. Zatímco v červnu se na snížení dohodli výrobci a bylo stejné po celé republice, velkosklady se rozhodovaly každý sám za sebe. Každý obchodník si totiž může cenu vratného obalu stanovit jak chce. Velkosklady však spustily řetězovou reakci - kdo nechce riskovat, že se k němu přihrnou prázdné láhve, přizpůsobuje se okolí. Netýká se to jen minerálek, někteří distributoři a velkoobchody snížili anebo i úplně zrušili zálohy také u dalších druhů nápojů, například vín či sirupů, a také u přepravek. Mnoho maloobchodníků tvrdí, že o snížení zálohy se od svých velkoskladů dozvěděli ze dne na den. Hodně obalů jim zůstalo u zákazníků a prodělali. "Chystala jsem se, že jednu fakturu zaplatím jenom bednami a láhvemi," říká Simona Váňová z prodejny potravin v Olomouci. "A oni to udělali ze dne na den a já jsem přišla o šestnáct stovek. Na bednu byla záloha padesát korun, teď je třicet. To byla rána pod pás. My jsme malá prodejna, ale obchody s větším obratem přišly určitě o víc." Distribuční firmy obsluhují desítky až stovky obchodů, největší sítě řádově tisíce prodejen. Všechny velkosklady se však nezachovaly úplně stejně. "Někdo dává například na sirupové láhve pořád ještě čtyřkorunovou zálohu, někdo korunu. Sirupy se však dávají i do plastů a jsou bez zálohy. Takže to také začíná být divoké," tvrdí Váňová. Někteří výrobci, distributoři i maloobchody při vykupování láhví zavedli systém "kus za kus". To však zřejmě není úplně v pořádku. "Mělo by to být tak, že když láhev od minerálky koupíte v Jablunkově, měl byste mít možnost ji vrátit třeba v Chebu. Jenomže když na trhu přebývají láhve a výrobci nevykoupí všechny obaly, které dali do oběhu, tak to samozřejmě někdo odnese." konstatuje ředitel přerovské firmy Aqualog Roman Štěrbáček , "Odnesou to samozřejmě všechny články toho řetězce - velkosklady, obchody i konečný spotřebitel." V jiné pozici jsou řetězce, které vzhledem ke své síle mají schopnost si u dodavatelů domluvit separátní podmínky, tvrdí Štěrbáček. "V některých řetězcích jsou láhve bez zálohy a vracejí se evidenčně kus za kus. Většině velkoskladů však nezbylo, než se přizpůsobit tomu, co je na trhu nejrozšířenější." Svojanovský ovšem prohlašuje, že jeho firma mění ceny i zálohy jen tak, jak s nimi hýbají výrobci: "My zálohujeme pořád stejně tak, jak dostáváme od výrobců. Za padesát korun bednu, za korunu láhev. Žádný z dodavatelů, kteří mi v současné době dodávají minerální vody, a to jsou všichni výrobci minerálních vod, mi nezálohuje láhev desetihaléřem. Všichni je zálohují korunou."

Mají láhve budoucnost?

Záloha deset haléřů za láhev a deset korun za přepravku je skutečně likvidační, obal nemá prakticky žádnou cenu a nevrací se, uznává Barvíř. Zdůrazňuje však, že přebytek skleněných obalů je pořád tak velký, že obchod stále funguje a obalové hospodářství se nezhroutilo. Poděbradce zůstává tolik přebytečných obalů, že je začala likvidovat. Tím se chce dostat na úroveň, která by měla odpovídat potřebám příští sezony. "Vratné sklo má určitě nárok na přežití. Znamená to však kázeň výrobců v tom, že objem obalů bude odpovídat spotřebě. Že na maloobchodě, velkoobchodě ani u výrobců se nebudou hromadit obaly, které neobíhají. Mám informace, že v menším měřítku likvidují i ostatní výrobci. Je to ekonomická záležitost, takže to si každý musí zvážit." Poděbradka stále víc plní do PET láhví, ale Barvíř si přesto myslí, že sklo se určitě udrží. Neví však, jaký podíl v celkovém objemu to bude. "To není jenom náš problém, to je problém celé distribuce. Jediné riziko by bylo v tom, že ostatní výrobci by se nechovali konzistentně. Pak by nevyváženost obalů mohla být tak vysoká, že by bylo nerentabilní to vyrábět. Jestliže se obaly budou průběžně likvidovat tak, aby se udržely na stavu potřebného oběživa, bude mít sklo pořád šanci na existenci." Na osudu obalového skla do značné míry závisí i obchody kyjovské firmy Vetropack Moravia Glass. V loňském roce se prodej firmy poněkud zvýšil jen díky exportu, říká mluvčí společnosti Naďa Dolejská . Počítá s tím, že chystaný zákon o odpadech ustanoví povinnost výrobce za likvidaci či recyklaci obalů a tím podstatně změní podmínky na trhu obalů. "Jsou nápoje, pro které se jiné obaly než sklo nehodí, a my věříme, že časem se i minerálky vrátí ke sklu," říká Dolejská. Patrně to však už nebude stejné sklo jako dnes. Vývoj v zahraničí směřuje k odlehčeným a nevratným skleněným obalům. I ty jsou však výhodnější než plasty, protože sklo je možné stoprocentně recyklovat a vyrobit z něj opět láhve, což u plastů to nejde. V současné době PET láhve zpracovává jedna recyklační linka v podniku Silon v Plané nad Lužnicí, ani ve čtyřsměnném provozu však nestačí zpracovat rostoucí množství použitých obalů. Silon už s investicí 300 milionů korun připravuje další rozšíření kapacity zpracování PET odpadů. Firma chce mimo jiné zdokonalit čištění a třídění odpadů. V současné době má problémy i s tím, že naprostá většina odpadových PET lahví je barevných a o zabarvená vlákna nemají odběratelé zájem.