Vláda schválila novelu zákona o významné tržní síle

09.03.2015 | FinančníNoviny.cz

Vláda schválila návrh novely zákona o významné tržní síle, která má chránit dodavatele zemědělských a potravinářských produktů před nekalými praktikami některých obchodních řetězců. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Novelu předložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s cílem odstranit nejasnosti a nepřehlednost současné právní úpravy. Návrh nyní poputuje do Sněmovny.

Novela má nahradit pojem potravinářské a zemědělské produkty, který není nikde definován, pojmem potravina, jenž se používá v evropských předpisech. Také vymezení pojmu významné tržní síly dává podle úřadu možnost minimálně dvojího výkladu. Šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat, způsobuje nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně.

V zákoně teď není například vymezena jeho územní působnost, není tedy zřejmé, jak posoudit, kde zneužití významné tržní síly nastalo. Nelze také rozhodnout, že významnou tržní sílu zneužily různé nákupní aliance, tedy jakákoli spolupráce odběratelů, i když nemají formu právnické osoby, uvádí materiál. Podle úřadu by také bylo žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu.

"Já jsem přesvědčen o tom, že tak, jak jsme dnes ten zákon schválili, umožní jasnější vymezení předmětu úpravy a umožní lepší ochranu našich zemědělců a potravinářů z hlediska zneužití dominantního postavení obchodních řetězců," řekl Sobotka.

"Nejsem příznivcem velkých regulací, avšak některá odvětví to potřebují," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V minulosti byla podle něj úspěšná například regulace v telekomunikacích. Nerovnovážný stav mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci je podle něj nutné regulovat. "Ukazuje se totiž, že vnitřní trh není sám schopen regulaci zvládnout," zdůvodnil svůj postoj ministr.

Podle loňského vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu nelze prosazení návrhu chápat jinak než jako výsledek lobbistických a partikulárních zájmů. Ty prý byly prosazeny na úkor nejen obchodníků a státu, ale i spotřebitelů.

Zákon od února 2010 ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho koupily, což se ale nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky. Řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů Kč nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.

Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) usilovala v roce 2011 o zrušení zákona a zapracování jeho pasáží do jiných zákonů. Nakonec se tak nestalo. Loni v květnu se pak zemědělský výbor snažil prosadit zpřísnění zákona prostřednictvím přílepku k zákonu o potravinách.

Jedinou zveřejněnou pokutu za porušení zákona ve výši přesahující 22 milionů Kč potvrdil loni v lednu Krajský soud v Brně řetězci Kaufland. Řetězec prý porušil zákon tím, že sjednával s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a takto jim i platil.