Venkovští řezníci čelí hrozbě krachu

Kontrola hovězího masa má podle nařízení ministra zemědělství rub a líc. Spotřebitelé musí mít jistotu, že se na pulty dostane jen kvalitní maso. Drobným venkovským řezníkům, kteří poráželi nejvýš jeden kus týdně, ovšem hrozí krach.

Jedenáct tisíc testů na BSE, takzvanou nemoc šílených krav, dosud udělaly tuzemské laboratoře. V Česku, kde se pasou statisícová stáda, vypadá potvrzení jednoho případu jako smítko prachu na bílém ubruse. Přesto se zemí přehnala panika, která dostala hovězí na pořad dne. Jakoby lidé neměli nic jiného na starost než maso. Obstrukce kolem hovězího a poptávka po něm mohou venkovským řezníkům přinést existenční potíže. Na stovkách porážkových míst totiž začal fungovat režim, jaký řezníci nepamatují. Zprávy kolem BSE sledují s obavami i Erhartovi z Doubravic na Českobudějovicku. Malé řeznictví poráží jednu jalovici týdně. "Zatím jde hovězí pořád stejně. Naše živnost funguje tak, že zákazníci si objednávají maso telefonicky a my jim třeba ke konci týdne zboží připravíme. Podle toho objednáváme kusy na porážku. Máme stálé klienty, poptávka u nás na vsi neklesla," popsala Zdeňka Erhartová. Maso je podle ní z mladých kusů a je pod neustálým veterinárním dohledem. "Troufám si říci, že taková pozornost, jako se věnuje hovězímu, se u nás netýká žádné jiné oblasti života. Vzhledem k tomu, že se na farmě v Dušejově neobjevila už jiná nakažená kráva a že u nás telecí mozeček mohl sníst někdo tak před dvaceti lety, mají spotřebitelé plané obavy," míní mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Předpis ukládá, že jatky musí oddělit takzvaný rizikový materiál ze skotu staršího dvanácti měsíců, to znamená lebku včetně mozku a očí, míchu a střeva. Vše je nutno uložit ve speciálních oddělených nádobách připravených pro svoz do kafilérie v jihočeských Chotýčanech. Nesmí používat zbytky oškrabané z kostí. Jak bude ale vypadat svoz ze stovek porážkových míst, ukazují teprve první dny praxe. "Všechno je náročné na transport," přiznal ředitel firmy Vetas v Chotýčanech Josef Formánek. Přísun jatečných zvířat na porážku se však zpomaluje. Přiznali to farmáři ze Šumavy, kteří mají přes léto skot na pastvinách. Odbyt snižuje výkupní ceny, farmáři se rozhodli větší dodávky pozastavit. "Potřebujeme uklidnit veřejnost. Aby se znovu začalo prodávat maso jako dřív," sdělil ředitel prachatické veterinární správy Jiří Ritter. Odhadl, že jen na Prachaticku jsou desítky malých porážkových míst podobně jako v Doubravicích, naštěstí má většina z nich řeznictví, kde prodává i jiné maso než hovězí. Co nás čeká? Zatím nikdo neví, jak dlouho bude mimořádné opatření ministra platit a za jak dlouho zase začnou lidé hovězímu věřit. "Veterinární opatření bude platit do odvolání. Podle mě napořád," poznamenal mluvčí veterinářů Duben. Veterináři a hygienici jsou přesvědčeni, že pozornost k hovězímu přinese spotřebiteli kvalitu. Zpracovatelé a zemědělci budou muset pod přísnějším dozorem dodržovat evropské normy. Jedna z nich například říká, že zákon o veterinární péči z roku 1999 zakazuje domácí porážku skotu včetně telat, koní a oslů. Bez vědomí veterinářů nikdo nesmí porážet nemocná jatečná zvířata. "Lidé si mohou klidně udělat jako dřív domácí zabijačku zdravého prasete, pokud k tomu mají vhodné podmínky," sdělil šéf prachatické veterinární správy Ritter. Za takzvané černé porážky skotu, které před rokem 1999 zákon nepostihoval, však dnes hrozí fyzickým osobám pokuty do dvaceti tisíc a podnikatelům do tří set tisíc korun. Podobné normy nás podle mluvčího Dubna řadí mezi státy Evropské unie a způsobí, že k spotřebiteli se nedostane podezřelé maso.