Včelařský svaz se rozpadá. Dost bylo Prahy, nebudeme posílat peníze někam, kde je řádně nespravují, říkají jeho členové

Českému svazu včelařů hrozí rozpad, včelařům vadí kauza Včelpo a tuhý styl řízení organizace. První odpadlíci jsou v Mladé Boleslavi, nové spolky vznikají na severní Moravě i v Praze. Vedení svazu věří, že situaci ustojí.

Moloch, který má s 53 tisíci včelařů víc členů než nejpočetnější česká politická strana KSČM. A podobně jako partaje pořádá po pěti letech své sjezdy, volí předsednictvo a téměř osmdesátičlenný republikový výbor.

Jeho tradice sahá až do roku 1872, kdy první vlivný Český včelařský spolek vznikl. Jeho nástupci, Českému svazu včelařů (ČSV), však nyní hrozí rozpad.

Už vloni ho začali opouštět členové. Včelaři o sobě říkají, že si i kvůli náročné práci, kterou nelze ošidit, potrpí na poctivost. Vypráví se, že když včelař kdysi svědčil u soudu, nemusel ani přísahat. Podvody jako ve Včelpu, které míchalo do českého medu ukrajinský s antibiotiky, nebo před časem krach obchodní organizace Včela Předboj, kterou také ovládal svaz, proto velmi těžko snášejí.

Už vloni tak začala vznikat první nová oblastní sdružení, která nechtějí mít s Českým svazem včelařů nic společného.

"Některé nové včelařské spolky, většinou na regionální bázi, už vznikly, další se chystají, největší rozkol ale nastane na konci roku, kdy se platí členské příspěvky. Řada včelařů už je svazu nezaplatí," uvedl včelař z Karviné a bývalý místopředseda ČSV Václav Sciskala.

On sám zakládá spolu s dalšími kolegy ze šesti okresů Spolek včelařů Moravy a Slezska.

Organizaci, která už existovala za první republiky, zase obnoví na Frýdecko-Místecku.

"Vrátíme se k našim kořenům. Nejsme spokojeni s nakládáním s penězi na svazu v Praze, jsou to samé aféry. Proč posílat peníze někam, kde náš majetek řádně nespravují?" míní místní včelař Petr Vitula.

První odpadlíci z Boleslavi

S podobnou úvahou podle Sciskaly souhlasí i na jižní Moravě a prakticky po celé zemi. Vůbec první odpadlíci jsou z Mladoboleslavska, kde novou jednotku zaregistrovali už vloni koncem roku. "Ve svazu nemá slovo člena žádný význam, to je spolek podřízených vazalů, kde panuje silná centralizace. Navíc ten případ Včelpa, které jen všem udělalo ostudu. Teď mi denně píší a volají včelaři z celé republiky a radí se, jak se od svazu odtrhnout a osamostatnit," říká Leoš Dvorský, jehož Včelařský spolek pro Mladou Boleslav a okolí má také historický název.

Rebelie se nevyhnula ani Praze. Nový spolek založila i Dagmar Šormová s kolegy z výboru základní organizace ČAV Prahy 5. "Odešli jsme celý výbor, zatím máme 16 členů a hlásí se nám stále další. Vadily nám ty průšvihy a to, že svaz fungoval spíš jako politická strana. Řadový člen nemůže téměř nic ovlivnit, vše musíte delegovat na městský výbor, ten zase na republikový. Když napíšete vedení obyčejný dopis, tak to nemá žádný význam," říká.

Na svazu ale zatím, alespoň pro veřejnost, zůstávají klidní. Úbytek členů svaz zjistí a dokáže vyčíslit až na konci roku, jiná evidence než podle zaplacených příspěvků, neexistuje.

"Říká se leccos, ale já vím jen o vzniku spolků v Boleslavi a Karviné. Jinak na Moravu jezdím často, diskutuji a mám jen dobré zpětné vazby, nikdo mi nikde neoznamuje, že z našeho svazu odejde," řekla v prosinci loňského roku zvolená předsedkyně ČSV Jarmila Machová.

Členstvo je přitom to nejdůležitější, co svaz má. Bez něj by nezískal na příspěvcích miliony korun ročně. Každý včelař platí 16 korun za jedno včelstvo plus 200 korun za časopis Včelařství.

I u menšího včelaře, který má třeba 20 včelstev, to je přes šest set korun ročně, další peníze, vesměs stovky korun, se ještě platí místní organizaci, kterých jsou po Česku stovky. "Jen z Moravskoslezského kraje jsme na rok 2016 poslali na svaz 1,8 milionu korun. A když se ptáme, co z toho máme, tak je ticho," řekl Sciskala.

I čestná práce něco stojí

Svaz namítá, že činnost, která spočívá ve vydávání časopisu, lobbingu za zájmy včelařů, jednání s úřady, politiky, různá školení, shánění dotací něco stojí. Navíc, přestože nikdo z vedení není profesionál a funkce jsou čestné, předsedkyně pobírá odměnu 28 tisíc korun měsíčně, místopředsedové tři tisíce, tisíc korun ročně pobírá 77 členů republikového výboru, kterým jsou hrazeny při cestách na schůze veškeré náklady včetně ubytování. Tihle všichni by si asi měli problém připustit.

A co to znamená pro toho, kdo si ráno k snídani rád namaže chléb máslem a medem? "Je to jen ku prospěchu spotřebitele, český med zůstane dobrý. Vznikne navíc spolková konkurence, včelaři se navíc naučí lépe med prodávat," míní karvinský včelař Sciskala.

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info