Systémy zajištění kvalitní produkce mléka

V Německu v těchto dnech startuje zavádění systému kvalitního managementu ve výrobě mléka, zkráceně QM. Zatímco v severních a severovýchodních spolkových zemích jako je Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořany již proběhly první audity, na západě a na jihu se hodlají zapojit až na podzim. Na žádné jiné téma z oblasti výroby mléka se tak kontroverzně nediskutovalo jako o tomto systému. QM systém byl vytvořen (podobně jako QS systém v oblasti výroby masa) jako obecně platný systém zajištění kvality vyrobené komodity. Pokud se jednotlivé subjekty zaváží smluvně k účasti v QM, je jejich účast již dále povinná. Dodavatelé budou po dobu tří let systematicky prověřování podle jednotlivých kritérií uvedených v katalogu, zda dodržují příslušné právní předpisy. Výrobcům, kteří nedostojí požadavkům ve stanovené lhůtě, hrozí ukončení možnosti dodávat mléko do zpracovatelského podniku.Mnoho německých zemědělců se obává, že jim zavedení QM přinese především další nárůst administrativy, další kontroly a vyšší náklady. Nevoli u nich vyvolala nutnost uhradit za audit poplatek ve výši až 150 EUR. Především proto, že v některých regionech, např. v Bádensku-Virtembersku, nemusí farmáři hradit žádné další náklady. Velké rozdíly ve výši nákladů jen zostřují další diskusi. Na výši konečné částky se rozhodující měrou podílí velikost zemědělského podniku a konkrétní realizace programu v jednotlivých spolkových zemích. V průběhu tří let bude nutno provést audit ve 130 000 mléčných farmách, což si vyžádá ročně finanční krytí ve výši asi 2,7 mil. EUR.V Holandsku začali před šesti lety používat systém garantující kvalitu vyrobeného mléka KKM (Keten, Kwaliteit, Melk), od května letošního roku dostal zákonný charakter. Kdo se nechce do tohoto systému zapojit nebo neplní předepsaná kritéria, musí počítat s finanční sankcí (10 centů/kg mléka). Účast v systému přijde farmáře ročně asi na 135 EUR. Kontroly se provádějí v průměru každé dva roky. Signálem pro vykonání kontroly v zemědělském podniku je např. skutečnost, že veterinární lékař musí navštívit příslušný chov několikrát do roka.Účast v systému zajištění kvality mléka (IKM) v Belgii je zatím dobrovolná, ale podobně jako v Holandsku bude v brzké době uzákoněna. Kontroly probíhají v dvouletém rytmu, náklady pro jednoho zemědělce představují částku okolo 65 EUR. Také zde uplatňují mlékárenské podniky princip odměňování a pokutování, kdy se buď vyplácejí prémie nebo srážky (0,25 EUR/kg). Největší mlékárenský podnik v Belgii Belgomilk postihuje farmáře, kteří nejsou zapojeni v IKM srážkami z ceny za litr mléka.V Dánsku a ve Švédsku vytvořila největší mlékárna „Arla Foods“ svůj vlastní program zajištění kvality vyrobeného mléka, kterého se účastní více než 13 000 producentů. Do vybudování tohoto programu investovala mlékárna v průběhu prvních třech let částku okolo 3 mil. EUR. Prémie se vyplácejí především za užitkovost; vyloučení z možnosti dodávat mléko do mlékárny je jednou z možných sankcí.Ve Francii byla v roce 2000 přijata Charta správné odborné praxe v chovu hospodářských zvířat, která obsahuje 29 kritérií. Dosud přijalo účast v tomto systému na 40 000 výrobců mléka. Každá mlékárna praktikuje tento systém jinak a sankce se neukládají.V Anglii funguje od roku 1997 National Dairy Farm Assures Scheme, zkráceně NDFAS. Farmáři jsou podle pokynů příslušné mlékárny kontrolováni po dobu 18 měsíců, zda dodržují předepsaná kritéria. Každá mlékárna nakládá s tímto systémem odlišně.