Svět má hlad po mase. Na planetu to ale má ničivý dopad, varuje studie

„To, co se děje, v nás vyvolává velké obavy. Pokud bude spotřeba masa i nadále stoupat, bude to masivní problém,“ konstatoval profesor Tim Key, epidemiolog z Oxfordu, který se na nové studii podílel. „Dá se říci, že spotřeba značného množství masa je špatná pro životní prostředí,“ komentoval výsledky práce pro britský deník The Guardian.

Podle studie bude spotřeba masa rychle růst, odpovídajícím způsobem k tomu, jak se zvyšují příjmy lidí po celém světě. Jak lidstvo jako celek bohatne, dříve chudí touží po stejných standardech jako ti, kdo jsou bohatí. Nepatří k tomu jen touha po vlastním bydlení, mobilních telefonech nebo automobilech, ale také po potravě, k níž v minulosti měli přístup jen bohatí. A jejím základem je právě maso.

Přitom konzumace masa má negativní vliv nejen na planetu, ale také na lidské zdraví. Vysoká spotřeba masa podle závěrů lékařů, kteří se na této práci podíleli, znamená vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny a také kardiovaskulárních nemocí. „Nejde ale o tak velký zdravotní problém, aby se musel řešit akutně: lidé by si neměli myslet, že jíst maso je jako kouřit cigarety, to by bylo absurdní,“ vysvětluje Key.

Přesto zdravotní rizika spojená s konzumací masa nejsou žádným výmyslem; maso je od roku 2015 na seznamu WHO, který popisuje 120 prokázaných karcinogenů – vedle látek, jako je azbest, tabák nebo alkohol. Zda je život úplně bez masa nějakou výhrou, se ovšem vědci zatím neshodnou; podle dosavadního výzkumu totiž nejvíce záleží na tom, čím člověk maso nahradí. „Když místo masa začnete jíst sýr, nebo luštěniny, je to velký rozdíl,“ popsala Susan Jebbová, další ze spoluautorů této práce.

Za posledních 50 let se průměrné množství masa, které jeden člověk za rok sní, téměř zdvojnásobilo. Před půl stoletím to bylo 23 kilogramů, roku 2016 už 43 kilogramů. Spotřeba masa tedy byla mnohem vyšší než nárůst populace na naší planetě – když se ale množství lidí vezme v úvahu, tak se celková spotřeba masa zvýšila od roku 1961 přibližně pětinásobně.

Velký masový obrat? Některá data, která pocházejí především z vyspělých ekonomik, ale ukazují i vznik opačného trendu. Například ve Velké Británii už zřejmě spotřeba masa dosáhla vrcholu – lidé tam loni snědli o 7 procent masa méně než v roce 2012. Přitom ekonomická situace v této zemi se během té doby zlepšovala.

Zásadní roli v rostoucí spotřebě masa hrají především velké země, které zažívají v posledních desetiletích rychlý ekonomický růst. Jedná se zejména o Čínu a další asijské tygry – nedávná předpověď vytvořená experty OSN predikuje, že do poloviny století tam spotřeba masa vzroste o 76 procent.

Experti, kteří napsali studii v časopise Science, jsou skeptičtí k tomu, zda je Země schopná poskytnout pro takovou změnu dostatek zdrojů. „Je těžké představit si, jak by svět mohl zásobovat populaci 10 miliard nebo více lidí množstvím masa, jaké je obvyklé v bohatých zemích, aniž by to mělo negativní dopad na přírodu,“ uvádějí v práci.

Problém je v emisích i ničení přírody

Vědci na to upozorňují již dlouho, zatím ale na tato varování veřejnost reaguje spíše smíchem: jádro problému spočívá v tom, že chov zvířat, zejména dobytka, způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování obilí, ovoce a zeleniny. V současné době je chov zvířat zodpovědný za plných 15 procent všech emisí způsobených lidstvem – je tedy srovnatelný například s tím, co spálí automobily.

Stejně velký negativní dopad má také ztráta biodiverzity. Velké pastviny, kde se pasou obří stáda dobytka, ničí živočišné druhy, které tam dříve žily, kácí se kvůli nim pralesy a také spotřebovávají enormní množství vody, jež pak chybí jinde.

AUTOR kar

zdroj: ČT24, Guardian, Science