Stát by měl podpořit přímo zemědělce

HN 24.6.1999

Stát by mel podporit prímo zemedelce

Predseda Sdružení uživatelu cukru Vladislav Blecha pro HN

Sdružení uživatelu cukru reprezentuje na 90 procent firem, které ve svých výrobcích zpracovávají cukr. O soucasné situaci v odvetví hovoríme s jeho predsedou Vladislavem Blechou.

OTÁZKA: Ministerstvo zemedelství oznámilo, že od cervna se do zeme prestal dovážet laciný cukr z Polska. Co této zpráve ríkáte?

Na jedné strane jsem rád, protože nebylo možné tolerovat obcházení celních predpisu poddeklarovanou dovozní cenou, která napríklad v kvetnu cinila 2,66 Kc/kg. Pritom od ledna do 31. kvetna se podle statistik z Polska dovezlo 16 307 tun. To bylo 90 procent veškerého dovezeného cukru. My jsme ale nikdy neprosazovali, aby se dovozy zastavily, protože tím by se deformoval trh. Pak stací, když se domácí cukrovary mezi sebou domluví, a urcité náznaky takového postupu už registrujeme, a uživatelé cukru nemají šanci se bránit. Od nikoho jiného totiž cukr nekoupí.

OTÁZKA: Od poloviny brezna je domácí trh s cukrem chránen vysokou celní sazbou 141 procent. Jak toto docasné opatrení hodnotíte?

Vláda reagovala na konkrétní situaci, protože vloni se do zeme dovezlo 40,2 tisíce tun, zatímco v roce 1997 jen 8,3 tisíce tun cukru. Takové rozhodnutí proto lze pochopit. Nemelo by se ale stát, aby se tímto ochranárským opatrením cukrovarum umožnil vysoký rust cen. Zásah do konkurencního prostredí totiž muže znamenat i krach rady menších firem, protože tlak obchodních retezcu na ceny je obrovský a výrobci nealkonápoju, cukrovinek nebo peciva do nich vyšší náklady težko promítnou. Navíc každé zvýšení ceny se odráží v poklesu poptávky.

OTÁZKA: V cem je tedy problém?

I my tvrdíme, že cukr spotrebovaný v CR by mel pocházet z cukrovky, která se zde vypestuje, ale rozcházíme se v názoru na konkrétní rešení. Zemedelská politika státu by mela podporit prvovýrobu, nikoliv ziskovost cukrovaru, tedy jednoho odvetví na úkor všech ostatních. Ministerstvo zemedelství chce zavést cukerný režim, který by na základe prumerné spotreby ve státe stanovil kvóty pestitelum a nikoliv cukrovarum, jak navrhujeme my. Tím by se ale odstranila konkurence a ceny cukru by rostly. Jde nám proto o zachování tržních principu, o omezení snah po kartelových dohodách.

OTÁZKA: Proc myslíte, že by ceny rostly?

Protože od našich clenu máme signály, že cukrovary mají snahu si odberatele mezi sebe rozdelit. Zahranicní firmy, které ovládly ceské cukrovary, chtejí vynaložené prostredky získat hned zpet. To ale v našich podmínkách není, bez dopadu na celý potravinárský prumysl, dost dobre myslitelné. Nyní stojí kilo cukru 13 Kc, melo by ale stát 20 i více Kc. Jestliže se rocní spotreba cukru v CR pohybuje kolem 430 tisíc tun, pak každá koruna navíc predstavuje 430 miliónu Kc pro cukrovary. Vyšší ceny ale snižují poptávku a problémy jednoho odvetví se prenášejí na všechna ostatní. Proto jsme se také obrátili na antimonopolní úrad s podnetem na posouzení chování výrobcu cukru z hlediska dodržování pravidel hospodárské souteže.

OTÁZKA: Lze cukr nahradit treba umelými sladidly?

Možné to je, ale ne absolutne. Odhaduji, že tímto zpusobem lze nahradit 20 až 30 procent cukru. Pri rychlém rustu cen bychom se tomu zrejme nevyhnuli tím spíše, že náhradní sladidla jsou levnejší a lépe se s nimi manipuluje. Tahle politika je ale proti zemedelcum. Nechceme mít nezamestnaný venkov a plevel na polích.

Zdenek Zuntych