Špekáčková vyhláška u ledu
23.11.2006 | Potravinářská komora
Žádný pokrok v případě takzvané špekáčkové vyhlášky přes její avizovanou novelizaci v poslední době nenastal, přestože tuzemští výrobci předložili již několik kompromisních návrhů týkajících se změn tohoto dokumentu. Jak totiž zdůraznil viceprezident Potravinářské komory ČR Emil Kasper, vyhláška ve své současné podobě znevýhodňuje domácí výrobce uzenin vůči zahraniční konkurenci. „Náš předpis je nadstandardní vůči legislativě EU, proto nejsou zahraniční výrobci povinni dodržovat tuto naší normu a mohou tak výrobky, která mají u nás předpisem závazně stanovené složení, nazvat stejným názvem, i když příslušné složení nemají,“ konstatoval Kasper.
Podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka tak ovšem mohou učinit pouze v případě, že se zahraniční výrobek výrazně neliší od našich standardů. Právě to je ale zřejmě kámen úrazu. Státní orgány totiž podle jeho slov dodržování špekáčkové vyhlášky dostatečně nekontrolovaly. „Kontrolní orgány se brání, že vyhlášky nejsou jasné a proti možným sankcím je tedy velké riziko odvolávání,“ tvrdí prezident. Výsledkem je podle jeho slov stav, kdy ze 130 nedávno prověřovaných masných výrobků měla zhruba polovina nějakou závadu. Informací o tom se podle Camplíka zabýval vědecký výbor pro veterinární problematiku působící při Koordinační skupině pro bezpečnost potravin. „Prokázalo se například, že v řadě masných výrobků jsou přídavné látky, specielně sojová a pšeničná mouka, které buď vůbec nejsou deklarovány, nebo jsou uváděny v jiném množství, než se ve výrobku skutečně nachází,“ informoval Camplík.
Podle názoru PK by přitom bylo třeba špekáčkovou vyhlášku „v podobě, v jaké se nachází, nejlepší zrušit“. Proti tomu se ale staví jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak spotřebitelské organizace, tak dokonce i ministerstvo zemědělství. „Přestože se nám s paní ministryní Vicenovou podařilo vyřešit řadu problémů včetně veterinárních poplatků, u špekáčkové vyhlášky jsme se zatím nedohodli,“ potvrzuje Camplík. Vicenová totiž hodlá tuto normu zrušit až poté, co si sami zpracovatelé vytvoří vlastní standardy týkající se výroby uzenin.
V praxi se existence vyhlášky podle Kaspera projevuje například tím, že v tuzemských obchodech je k dostání salám Vysočina ze Slovenska za cenu zhruba 69 korun. Pravá Vysočina to ale není, ta by musela být zhruba o 20 korun dražší. Že je slovenská Vysočina jiná, lze konstatovat již při senzorickém hodnocení, konkrétní složení je předmětem laboratorních rozborů. „Je ale zřejmé, že klasické složení to nebude,“ podotýká Kasper. Obdobná situace je u celé řady dalších výrobků, takže spotřebitel u zahraničního zboží stejně nemá záruky jeho složení. Aktivity sdružení ochrany spotřebitelů tak zákazníky neochrání a tuzemské výrobce poškozuje.
Další články v kategorii Potravinářství
- Inflace v EU v červnu klesla na 2,9 procenta, v ČR je druhá nejnižší (17.07.2026)
- Výrobce sirupů Kitl z Liberce chce uspět v Německu, vytvořil tam dceřinou firmu (17.07.2026)
- Pivovar Radegast v Nošovicích zrekonstruuje linku na stáčení piva do lahví (17.07.2026)
- Jíme lokálně propojuje lidi s farmáři z jejich okolí (17.07.2026)
- V Evropě ubývá prasat a skotu. EU chystá strategický plán (17.07.2026)
- Skupině Úsovsko loni klesl zisk o 40 procent na 180 milionů korun (17.07.2026)
- Mattoni rekordně roste a plánuje další expanzi. Východní trhy ale vynechá (16.07.2026)
- Evropané nakupují jinak. Škrtají cukr i alkohol, sledují složení potravin, říká průzkum (16.07.2026)
- Vejce novým symbolem drahoty. Slevy loví desítky tisíc Čechů měsíčně, máslo naopak z žebříčku mizí (15.07.2026)
- Oběd v restauraci už vyjde na více než 200 korun (15.07.2026)

Tweet



