Slovenské pálenice mají po růstu daně méně práce, pálí se načerno
12.11.2004 | Hospodárske noviny
Zájem Slováků o pálení ovoce v legálních pálenicích se po růstu spotřební daně snížil. Konzumace kořalky se sice nezměnila, pije se stále hodně, pálí se ale načerno, většinou v rodinných domech. Spotřební daň za litr stoprocentního lihu se po vstupu země do Evropské unie zvýšila o třetinu na 125 slovenských korun. "Pálenice vypálí letos mnohem méně alkoholu než loni," řekl předseda Sdružení slovenských pálenic Jozef Beňo. Loni se totiž přibližně v 240 registrovaných pálenicích vyrobilo zhruba 70.000 litrů stoprocentního lihu, letos výroba zřejmě nedosáhne ani 50.000 litrů. Nic na tom nemění ani fakt, že oproti loňskému roku se zvýšil výrobní limit pro zákazníky pálenic z 18 litrů stoprocentního lihu na 30 litrů. "V oficiálních pálenicích však podle zákona mohou pálit pouze pěstitelé ovoce, které takto vymezuje slovenský zákon," říká Beňo. Pálit tedy nemohou ti, kteří ovoce získali koupí, darem, či jako naturální odměnu.
Černá výroba alkoholu je podle Beňa odrazem současné ekonomické situace v zemi, zejména na venkově. "Zvýšení spotřební daně černým výrobcům ještě nahrálo," míní. "Každý tak hledá cesty, jak zákon obejít," dodává. "Zákony Evropské unie, které říkají, že pálenice mohou zakládat také pěstitelé, lidé na Slovensku ne zcela pochopili," připomíná výrobce. K zahájení činnosti je totiž potřeba získat řadu povolení, o čemž spousta lidí neví. Beňo odhaduje počet černých pálenic v zemi zhruba na 15.000. Dohromady vyrobí ročně desetitisíce litrů stoprocentního lihu. Jsou to nezdaněné desítky milionů korun. Ke zlepšení situace by podle předsedy mohla přispět legislativa, a to rozšířením pojmu pěstitele. Kromě zařízení na výrobu alkoholu, které si Slováci prý často dovážejí z České republiky, se stále nejčastěji pálí na podomácky vyrobených přístrojích. Domácí zařízení však často nedokáže odstranit všechny škodlivé látky. To vede k mnoha případům poškozování zdraví. Slovenské pálenice letos pálí zejména kořalku z jablek. Následuje slivovice a hruškovice. Méně je třešní, časté jsou ale zákvasy z obilí a vína. Sdružení by v budoucnu chtělo prosadit, aby pálenice mohly dodávat také do obchodních sítí podobně, jak je tomu v západní Evropě. "Tak se možná dostanou na trh i pro mnohé dosud neznámé druhy alkoholu, například slovenská whisky," podotýká výrobce.
Další články v kategorii Potravinářství
- Čerstvě utrženo se snaží dostat produkty zemědělců na trh přímo a rychle (04.05.2026)
- Svaz pivovarů a MZe usilují o evropskou skupinu pro pivovarnictví (04.05.2026)
- Vinař Valihrach: Úspěch musí být daný shůry a musíte mít kolem sebe dobré lidi (04.05.2026)
- Supermarkety dál kouzlí s cenovkami u slev (04.05.2026)
- Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg (04.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)

Tweet



