Průjem z kampylobakterií nakaženého masa či vody je třetí nejčastější infekcí

Průjmovým onemocněním kampylobakteriózou, která se nejčastěji šíří kontaminovaným masem či vodou, onemocnělo v ČR za pět let přes 105.000 lidí, z nich více než 15.000 v posledním roce. Po covidu-19 a planých neštovicích jde o nejčastější infekci, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve zprávě o šíření nemoci způsobené bakteriemi označovanými jako kampylobaktery. Nejvíc se šíří mezi malými dětmi, riziková je nákaza hlavně pro seniory. Za čtyři roky na ni zemřelo 34 lidí včetně pěti dětí.

"Prevence by měla být specificky zaměřena na děti do pěti let věku z důvodů vysoké četnosti a na osoby starší 80 let, u nichž je vyšší riziko těžkých průběhů a hospitalizací," uvedli odborníci. Za vhodné považují také zřízení národní referenční laboratoře podobně jako pro jiné nemoci, které odborníci SZÚ dlouhodobě sledují. V nemocnicích podle ústavu skončilo kvůli kampylobakterióze za čtyři roky téměř 10.000 lidí.

Případů covidu-19, který se stal vůbec nejčastější sledovanou infekcí, bylo od března roku 2020 více než 4,1 milionu. Druhých nejčastějších planých neštovic zachytili lékaři v letech 2018 až 2021 zhruba 107.000. V prvním pololetí tohoto roku jich pak přibylo dalších víc než 44.000.

Bakterie rodu Campylobakter jsou podle SZÚ běžné u domácích i volně žijících zvířat, zejména ptáků a drůbeže, prasat a skotu. Hlavním zdrojem jsou podle odborníků SZÚ kuřecí hejna.

"Přenos na člověka je možný přímo kontaktem s kontaminovanými potravinami, vodou a povrchy. Nejčastějším způsobem nákazy je konzumace kontaminovaných potravin, zejména drůbeže, nebo pitné vody," uvedli. Mezi další rizikové faktory patří koupání v přírodních povrchových vodách a přímý fyzický kontakt s infikovanými zvířaty.

Nemoc se projeví za dva až pět dní po nakažení a nejčastějším příznakem je průjem, který může být i krvavý. Pacienti si také stěžují na bolesti břicha, horečku, nevolnost, někdy zvracení. Příznaky obvykle trvají dva až sedm dní.

Podle odborníků není nemoc ve všech zemích stejně častá. Při sledování chovů drůbeže v Norsku se nevyskytovala, naopak v Polsku, ČR či Itálii byla častější. Rozdíly podle nich mohou způsobovat jak klimatické podmínky, tak vliv prostředí nebo rozdílná míra infekce u kuřat.

Před nákazou bakteriemi se lidé mohou bránit podle SZÚ tím, že budou potraviny jako maso, vejce či syrové mléko dostatečně tepelně upravovat. Doporučuje se také neoplachovat vodou syrové kuřecí maso, protože bakterie se tím rozptýlí do vzduchu. Důležité je nepoužívat pro práci se syrovými a tepelně zpracovanými potravinami stejné kuchyňské pomůcky jako nože nebo prkénka.

Odborníci zdůrazňují rovněž pravidelné mytí rukou, a to teplou vodou před každým kontaktem s potravinami a po použití toalety. Právě důraz na mytí a dezinfekci rukou byl kladen v letech epidemie covidu-19, kdy bylo obecně méně infekcí a také počet nákaz kampylobakteriemi klesl zhruba o čtvrtinu.

Autor: ČTK