Privatizaci Becherovky nejde jen tak zrušit, tvrdí Schwarzenberg

Právo 1.9.1998

Privatizaci Becherovky nejde jen tak zrušit, tvrdí Schwarzenberg

Privatizaci akciové spolecnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka nejde jen tak zrušit ci jinak rozhodnout, rekl v pondelí Právu jeden z jejích vlastníku Karel Schwarzenberg.

Reagoval tak na radu vystoupení predstavitelu CSSD vcetne ministra prumyslu a obchodu Miroslava Grégra, jenž osobne považuje prodej Karlovarské Becherovky za sporný a prosazuje proverení a prípadnou zmenu privatizacního projektu na tuto likérku.

Podle CSSD by melo víc akcií Becherovky získat mesto Karlovy Vary. Také podle poslance CSSD Michaela Kuneše by šlo privatizacní rozhodnutí Klausovy vlády zvrátit a 34 procent akcií prevést na Karlovy Vary. Jako jeden z duvodu uvádí poslanec, že Becherovka je novým vedením ze spolecnosti Salb neprímo tunelována.

"Dukazem napríklad je, že v soucasné dobe Becherovka prestává v Karlových Varech sponzorovat to, co bylo v minulých letech samozrejmostí," uvedl Kuneš. Podle expertu však tato argumentace neobstojí, nebot sponzoring je zcela dobrovolnou a soukromou vecí každé firmy.

"V celém civilizovaném svete je zvykem dodržovat smlouvy. O privatizaci Becherovky jsme smlouvu uzavreli, je platná a nelze ji jednostranne menit. Tím by CR pozbyla verohodnosti, a to je jediné, co si nyní opravdu nemuže dovolit. To by byl prece strašný výsledek," prohlásil Schwarzenberg. "Jsme samozrejme schopni splnit a splníme všechna kritéria i podmínky privatizace, které jsou obsaženy v uzavrených smlouvách," ubezpecil.

Prodej 89 % akcií Becherovky firme Salb schválila vláda Václava Klause 3. zárí 1997. Kabinet tehdy prekvapive vybral práve tuto firmu, jež nezvítezila ani v jediném z kritérií vypsaného verejného výberového rízení.

Ve firme Salb drží 20 % Schwarzenberg, 40 % francouzský Pernod a 40 % Patria Finance. Akcie Becherovky budou prevádeny Salbu postupne, nyní koupil prvních 30 % a vykonává akcionárská práva nad dalšími 21 %. Zbytek akcií by mel získat po splnení svého podnikatelského zámeru v roce 2000.

Vítezslav Kulich