Pravá vodka? V Unii jen z brambor a obilí

S urputností Jamese Bonda bojovali Poláci, Finové a Skandinávci za tu svoji jedinou a pravou vodku z brambor a obilí. Nakonec se jejich tradiční destilát exkluzivní ochrany Unie nedočká. Do poslední chvíle se všemožně snažili například Poláci přesvědčit, jak velký je rozdílmezi tradiční vodkou a těmi ostatními vyráběnými například z jablek, řepy či melasy.

V prostorách Evropského parlamentu rozložili stolky a nabízeli polskou vodku. „Jen si představte, že by výrobci šampaňského připustili, aby se mohlo vyrábět z brambor,“ rozčiloval se polský europoslanec Bogdan Golik. Tvrdí, že vyrábění vodky například ze zeleninového či masného odpadu snižuje její kvalitu a tím pádem i pověst.

Rozhodly „pivní země“

Pak europoslanci zasedli a schválili už tradičně evropsky dvojaké řešení sporu. Pouze „vodka“ se může jmenovat jen destilát z brambor či obilí. Ostatní si mohou ponechat stejně velké označení vodka, ale musí být ihned dodáno, z jaké suroviny pochází. To se týká i české vodky, která je obvykle z řepy či melasy. „Je to bitva mezi pásem vodkových zemí proti vinnému pásu... mezi nimi leží pivní pás, který rozhodne,“ trefně shrnul v BBC včerejší rozuzlení finský europoslanec Lasse Lehtinen. Schválený kompromis totiž předložilo Německo.

Proč takové hádky o vodku, která podle jedné ruské novely byla vyrobena i z dřevěné stoličky? Skandinávcům a Polákům vadilo, že se za vodku podle jejich názoru neoprávněně vydávají i lihoviny vyrobené z méně tradičních surovin. Zejména Poláci a Finové považují vodku za své téměř historické dědictví. „Já nechci, aby vodka byla vyráběna ze všech dostupných zemědělských produktů, což v podstatě znamená, že s ní můžete mýt okna,“ nechal se slyšet mladý finský europoslanec Alexander Stubb. Druhá strana, kterou tvoří zejména státy jako Francie, Španělsko či Británie, bránila své pozice stejně urputně. Tvrdí, že i z ostatních surovin vzniká stejně dobrá vodka. Navíc několik improvizovaných ochutnávek anonymních lihovin ukázalo, že ani ti na slovo vzatí experti nutně nerozeznají původ vodky.

Vedle historických souvislostí jde také o snahu uchránit si lepší pozici na trhu s vodkou, které se na rozdíl od jiných druhů alkoholu čím dál více daří. Na světě se jí ročně vypije odhadem 4,5 miliardy litrů -57 procent z toho v Rusku, Evropa se podílí 11 procenty.

Slivovice je zachráněna

Včera měli europoslanci vůbec „lihový den“. Nerozhodovali totiž jen o vodce. Svůj tradiční název si po včerejšku může ponechat i tradiční moravská slivovice. Europoslanci opravili chybu, která by existenci této pálenky ze švestek ohrozila. Při březnovém jednání o nápoji totiž zmizela z definice české slivovice nedopatřením věta, že tento tradiční název platí i pro alkohol na bázi ovoce. Pokud by prošel původní návrh, název slivovice by se používal jen pro alkohol, do kterého se během výroby přidává potravinářský líh. „Skončilo tím nepříjemné období nejistoty, zda tradiční moravská slivovice obhájí své místo na slunci, nebo se stane minulostí,“ poznamenal český europoslanec Jan Březina, který na nedopatření upozornil. To se stalo českému tuzemskému rumu, který se musel přejmenovat, protože jako rum se v EU smí označovat jen destilát z cukrové třtiny.

JOHANNA GROHOVÁ