Pivovary vylepšují pěnu nepovolenou látkou

Pětina vzorků testovaných MF DNES obsahuje látku, jež zahustí pěnu. Do českého piva nepatří, zastírá nedostatky při výrobě PRAHA Zatímco pro Brity či Američany je pěna u piva zcela nepodstatná, u Čechů má zásadní vliv na to, zda jim bude nápoj chutnat.

Teď je někteří pivovarníci trochu ošálili - při výrobě piva používají látku zvanou Tetrahop, chemický stabilizátor pěny. Ten podle ministerstva zemědělství nemá v tradičním českém pivu co dělat.

Test MF DNES odhalil chemický stabilizátor v každém pátém lahvovém pivu. Z třiceti piv, která prověřil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze, ji obsahovalo šest. Byla to piva zmalých nezávislých pivovarů (například Svijany) i z velkých pivovarských podniků, které patří nadnárodním společnostem (Staropramen).

Látka neškodí zdraví, ale podle odborníků z výzkumného ústavu i Vysoké školy chemicko-technologické v podstatě maskuje, že při výrobě piva bylo něco ošizeno - buď suroviny, nebo technologický postup. Pivovarníci, kteří látku používají, se hájí tím, že jde o obyčejnou surovinu z chmele, která se do piva přidává již desítky let.

Jak vypadá české pivo

O tom, že tetrahop do tradičního českého piva nepatří, však svědčí i pravidla pro používání zeměpisného označení České pivo, které Evropská unie udělila pivům vyráběným tradičním českým způsobem. A k němu patří i pěna.

Smetanově hustá, čistě bílá pěna, která po napití lehce ulpívá na skle, je totiž typická pro spodně kvašená piva, tedy piva plzeňského typu, kterých se v tuzemsku vyrábí 99 procent.

V jiných zemích se pivní pěně nevěnuje tolik pozornosti. Angličané dokonce čepují pivo schválně opatrně, aby mělo pěny co nejméně a při pití nepřekážela.