Otevření EU ukrajinskému zemědělství nebude mít velký dopad na ČR

Dopad jednostranného uvolnění evropských celních bariér pro ukrajinskou zemědělskou produkci by neměl být pro Českou republiku příliš těžký. Na okraj jednání unijních ministrů zemědělství to v pondělí v Bruselu uvedla náměstkyně ministra Jaroslava Beneš-Špalková. Připomněla, že dovoz například obilnin, vepřového či hovězího masa nebo drůbeže bude nadále omezen kvótami.

"To, zda to bude mít dopad, ukáže čas. Nicméně s ohledem na to, že v EU je 28 členských států, tak se domnívám, že dopad na ČR by neměl být nijak těžký," poznamenala náměstkyně. Připomněla, že EU rozhodnutím o otevření trhu vyjádřila politickou podporu Ukrajině.

Jednostranné otevření trhu pro 82 procent ukrajinského zemědělského exportu a pro skoro 95 procent průmyslové produkce je součástí balíku ekonomické pomoci Ukrajině, který na počátku měsíce prezentovala Evropská komise.

Fakticky unie začne, až návrh schválí členské země i Evropský parlament, jednostranně plnit podmínky už ratifikované dohody o volném obchodu. Ta měla být spolu s asociační dohodou mezi EU a Ukrajinou podepsaná loni v listopadu ve Vilniusu. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se rozhodl ji nepodepsat. Následná politická krize v zemi vyvrcholila zatím ruským obsazením strategického poloostrova Krym a výrazným zhoršením vztahů mezi Západem a Ruskem.

Beneš-Špalková připomněla, že opatření je časově omezeno a platit má jen do počátku listopadu. Do té doby by unie chtěla mít dohody s Ukrajinou kompletně podepsány.

Český vicepremiér, ministr financí a šéf zemědělsko-potravinářský velkopodnikatel Andrej Babiš nedávno uvolnění cel označil za "politické rozhodnutí" a bezprecedentní krok. "Nevím, jestli skutečně EU domyslela, co se může stát," poznamenal s tím, že podnikání v zemědělství má na Ukrajině z hlediska cen půdy, nájmů, platů zaměstnanců či zdanění úplně jiné podmínky než v unii.

Kvóty pro ukrajinské klíčové zemědělské výrobky jsou přitom poměrně přísné. Například u hovězího masa jde pro celou EU na celý rok o 12 tisíc tun, u pšenice stojí částka 950 tisíc tun za rok.

U drůbežího masa a výrobků z něj při součtu různých kategorií o celkem 36 tisíc tun ročně do celé Evropské unie. Podle údajů Českého statistického úřadu jen ČR samotná loni vyprodukovala 148 174 tun drůbežího masa.

Autor: ČTK