Nové názvy lihovin? Zvykají si i v sousedních zemích

Už déle než rok se v českých obchodech místo Tuzemského rumu prodává Tuzemák. Na nová, někdy nezvyklá označení oblíbených domácích lihovin si ale před vstupem do Evropské unie zvykají i v sousedním Polsku, na Slovensku či v Maďarsku. I tam musely z regálů zmizet všechny výrobky, které neodpovídaly předpisům EU. Podobně jako u nás, také v ostatních přistupujících zemích se většinou změnily jen názvy na pokud možno tradičně vyhlížejících etiketách. Obsah zůstal stejný jako dřív.

Například Slováci tak od letošního 1. ledna nekupují Tuzemský rum, ale Tuzemský um, R-tuzemský nebo lihovinu nazvanou R-40. Z Bratislavské brandy se staly Bratislavské hradby.

Podle deníku Pravda nejsou slovenští výrobci lihovin změnami nijak nadšeni. Vadí jim, že si Bratislava před vstupem do unie nedokázala vyjednat podobné výjimky, jako Česká republika. Třeba u slivovice. "Češi tak mohou označit i destilát, který byl řezaný s lihem. My ne," tvrdí Andrea Hozzánková ze společnosti St. Nicolaus trade. Přesto si většina výrobců myslí, že spotřebitelé na Slovensku na své oblíbené nápoje ani po 1. květnu nezanevřou. "Slovenskou ani Spišskou borovičku určitě nenahradí gin, i když se oba nápoje vyrábějí z šišek," cituje list Pravda ředitele košické Frucony.Obavy z nových názvů, vynucených vstupem do Evropské unie, dnes nemají ani v Maďarsku. A to přesto, že se v zemi, hrdé na svou gastronomickou tradici, o přejmenování některých nápojů a potravin ještě nedávno vedly ostré spory.

Z alkoholu vzbudila v Maďarsku pozornost hlavně pálenka, maďarsky pálinka. Pod tímto názvem se smí od července 2002 prodávat pouze destilát, vyráběný výhradně z ovoce, bez přidávání lihu. Tedy jen čtvrtina alkoholických nápojů, které výrobci za pálenku vydávali ještě před dvěma lety. Levné, tudíž stále oblíbené pití se dnes v Maďarsku distribuuje jako "lihový nápoj s příchutí" meruněk, třešní, švestek či hrušek.

Rozlišení podle expertů prospěje hlavně tradiční, kvalitní a dražší lihovině, s níž se Maďaři chtějí prosadit i v unii. "Pálence musíme vrátit její někdejší slavné jméno," říká László Györy, ředitel maďarského svazu lihového průmyslu. "Objednat si dnes v restauraci pálenku je trochu trapné." Svoji pálenku by Maďaři v unii rádi zaregistrovali jako specificky maďarský produkt. Ten by se pak - podobně jako například italská parmská šunka - nesměl vyrábět nikde jinde než tam. Proti je ale Rumunsko, které jí ročně vyrobí 450 tisíc hektolitrů. Celých 15 procent vyváží.

Na rozdíl od Maďarska, Slovenska či Česka neprovázely debatu o změně názvů potravin v Polsku téměř žádné emoce. Se vstupem do EU totiž nezanikne žádný z takzvaných národních výrobků. Z alkoholu Poláci přejmenovali levná ovocná vína, často jediná dostupná za komunismu. Obyvatele to však příliš nevzrušuje. "Mně je jedno, jak to nazvou, hlavně aby to nezdražili nebo nezrušili," svěřil se žebrající muž před jedním z varšavských obchodů s potravinami.