Nejlepší slivovici napálili ve Vizovicích, patok ve Zlechově

V Pozlovicích u Luhačovic bylo v sobotu veselo. Místní hotel Ogar totiž po celý den hostil účastníky v pořadí už devátého ročníku tradičního koštu slivovice Zlatá ňuňa 2002. Soutěž, kterou pravidelně na podzim vyhlašuje humoristický měsíčník Trnky-Brnky, letos přijel uvádět pražský herec a moderátor Ota Jirák.

Během klání se porota, složená z necelé padesátky degustátorů a většinou i vlastníků soutěžních pálenek, musela propít stejným počtem vzorků "pravé trnkovice" a určit vítěze a majitele nejlepší slivovice roku. Ten pak obdržel putovní pohár Zlatá ňuňa a vítěznou plaketu. Tentokrát zůstal pohár doma - ve Vizovicích. Z klání vzešli i držitelé titulů Patok roku, Blb roku a Ožralý jak prase.

Než došlo na hlavní soutěž v Pozlovicích, musela porota v průběhu několika předkol vybírat ze zhruba dvou set přihlášených kořalek padesátku pro finále. Ty už patřily podle hlavního pořadatele Richarda Jaroňka mezi opravdové "špeky". V sobotu se osmačtyřicet finalistů usadilo v restauraci hotelu a jen pilo a hodnotilo. Každému z nich prošly hrdlem přibližně čtyři decilitry padesátiprocentního hřejivého moku. Aby byla zaručena objektivita soutěže, byli podle Jaroňka porotci rozděleni tak, aby jeden druhého neznal. U stolu se tak sešli lidé z nejrůznějších koutů republiky, kteří měli "jiné chuťové buňky i jiný názor na věc". Nikdo z nich navíc neměl zdání, zda právě nepije svůj vzorek či sousedův.

Přestože s rostoucím počtem ochutnaných vzorků rostla i únava degustátorů, konečný ortel poroty zněl jednoznačně: pohár pro vítěze letos zůstane "doma". Nejlepší slivovici totiž napálil šestadvacetiletý Milan Smolka z Vizovic. S receptem na svou vítěznou pálenku se nijak netajil. "Používám pěkné, kvalitní trnky a durancie bez stopek a větviček a na sto litrů kvasu dávám maximálně kilo cukru. To nejdůležitější ale musí zastat palič. A v pálenici v Jasenné to, jak je vidět, umí, " svěřil se šťastný vítěz. Naopak s titulem Patok roku odcházel na posledním místě Michal Šabršula ze Zlechova. Ten si z koštování odnesl slepeckou hůl, černé brýle a"slitkovicu" (tedy vše, co porotci nedopili). Navíc je mu zapovězena účast na dalším ročníku z důvodu veřejného ohrožení.

Zatímco soutěžící prokládali jednotlivé degustované vzorky vším možným včetně piva, pořadatelé se rozhodli zpestřit hlavní soutěž i kláním o Blba roku. Letos je situovali do imaginární protialkoholické léčebny. Tomu odpovídal i oděv porotců: všichni už před zahájením šli jen do spodního prádla, nafasovali "erární špitálové košile" zvané andělíčky a na hlavu dostali nejrůznější pestrobarevné paruky. Poté byla jednotlivá ochutnávací kola zpestřována zápoleními od hledání zátek pod stolem až po vtipné vědomostní úkoly. A každý trestný bod znamenal jednu prostřihnutou díru do "noční košilky". Čím více děr, tím větší šance stát se blbečkem. Tím se nakonec se čtyřiapadesáti děrami stal Petr Feigl z Prahy. Titul pro "nejunavenějšího" porotce Ožralý jak prase, jehož vítěze určila nejzelenější trubička policejního balónku, skončil v Želechovicích.