Nebýt brambor, byla by loňská inflace ještě nižší

Jedním z hlavních důvodů pro současnou minimální meziroční inflaci v Česku - v prosinci činila 0,6 procenta - jsou klesající ceny potravin. Český statistický úřad je sleduje pod souhrnnou položkou Potraviny a nealkoholické nápoje. Loni od června do prosince byla tato položka permanentně v minusu, např. v srpnu byl meziroční pokles cen potravin a nealkoholických nápojů 5,6 procenta.

Vývoj indexu spotřebitelských cen sledují statistici na základě porovnání cen spotřebního koše reprezentativních výrobků a služeb (je jich celkem 775) ve dvou srovnávaných obdobích. V koši má každá položka vyčíslenou svoji váhu. Ta odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupuje, na celkové spotřebě domácností.

Vyšší váha vyjadřuje větší důležitost položky ve spotřebě obyvatel, a tudíž znamená větší vliv na celkovou inflaci.

Potraviny a nealkoholické nápoje mají váhu 19,8 procenta. Svou rolí v koši je předčí jen souhrnná složka Bydlení, voda, energie a paliva s váhou 23,6 procenta.

Samotné potraviny (bez nealka) jsou jasně jednou z klíčových složek pro výpočet celkové inflace - mají váhu 17,6 procenta. Z toho např. maso pět procent, pekárenské výrobky tři procenta, mléko, sýry a vejce 3,6 procenta.

Celkovou inflaci výrazně ovlivnilo to, že za celý loňský rok klesly o více než 12 procent ceny vepřového masa, drůbeže, kávy a vajec, mírněji pak (asi o 5 procent) spadly ceny uzenin, jižního ovoce a cukru. I proto byla loni průměrná meziroční inflace na nejnižší hodnotě od roku 1990 - 1,8 procenta. Kdyby ceny brambor nevzrostly loni o 13,5 procenta a hodnota čerstvé zeleniny, másla a kakaa o zhruba pět procent, byla by inflace ještě nižší.