Na Znojemsku bude obří krokodýlí farma

Největší evropská krokodýlí farma bude v Česku. Úřady ji povolily v obci Velký Karlov na Znojemsku.

A to přes odpor obyvatel obce a ekologických organizací, kterým se nelíbí především to, že každý rok má být 200 až 250 krokodýlů zabito pro kůži na luxusní oděvy a maso do restaurací.

Jihomoravský úřad dnes vydal k celém projektu souhlasné stanovisko a výstavbě farmy Agrodružstva Jevišovice na patnácti hektarech, kde má být asi 800 krokodýlů, 20 koní a 60 ovcí a koz, tak už nic nebrání.

Milion turistů?

Krajský úřad stanovil 49 podmínek, které se týkají jak výstavby, tak provozu obřího areálu.

Agrodružstvo, které je největším producentem kuřat v Česku, už ve Velkém Karlově, jenž patří mezi místa s nejvyšší průměrnou teplotou v zemi, chová zkušebně asi padesát krokodýlů. Ty družstvo krmí kuřaty za svého chovu.

Investor v projektu počítá s výstavbou moderní haly, kde budou moci krokodýly sledovat turisté. Současně přebuduje bývalou sýpku na restauraci s vyhlídkou, informačním centrem a prodejnou suvenýrů.

Krokodýlí farma má podle vedení družstva přilákat na jih Moravy až milion návštěvníků ročně.

Za dva roky dorostou krokodýli do délky až šesti metrů a váží až 800 kilogramů. Mohou se dožít až 40 let. Ročně by mělo být utraceno asi 200 krokodýlů nilských, kteří nejsou chráněni.

Maso skončí v luxusních restauracích. Firma chce vydělávat hlavně na prodeji kůže. Metr čtvereční se prodává až za 350 eur (10 000 korun). Na dvouapůlmetrovém krokodýlovi jsou asi tři metry čtvereční kůže.

Výnosná kůže a maso

V Evropské unii se nyní projednávají pravidla, která přesně stanoví podmínky pro porážení a zpracování masa krokodýlů. A tyto podmínky bude muset respektovat i nově budovaná farma.

Proti chovu a zabíjení krokodýlů na Znojemsku se staví ekologové. Devět organizací včetně Greenpeace, Dětí Země a Hnutí Duha vyzvalo firmu, aby farmu nestavěla.

Ekologům nevadí samotný agroturistický areál, vadí jim jeho velikost a to, že se zvířata budou zabíjet na jatkách.

"Zásadně nesouhlasíme s chovem až 800 zvířat a jejich zabíjením na jatkách," uvedl Jiří Koželouh z ekologické organizace Nesehnutí.

"Projekt tak nebude mít přínos pro většinu obyvatelstva, neboť jde o produkci luxusních surovin (kůže na módní doplňky, maso pro luxusní restaurace)," uvedli ekologové ve své výzvě k zastavení přípravných prací na budování farmy.

Podobné farmy nejsou ve státech Evropské unie příliš obvyklé, podobná té, co má vyrůst ve Velkém Karlově, je ve Francii.

První krokodýlí farma byla letos otevřena také ve Velké Británii, je však výrazně menší než ta moravská.

Šestatřicetiletý Andy Johnson z hrabství Cambridgeshire má už na své farmě osm krokodýlů nilských dovezených z Afriky. Chová je ve vyhřívané budově a do čtyř let plánuje plazy prodávat na maso.

Druhé evropské prvenství

Velký Karlov už přitom má jeden evropský primát. V obci totiž funguje největší bioplynová stanice v Evropě. Technologie za 180 milionů korun vyrobí za hodinu 2,7 megawatthodiny elektřiny.

Roční výkon elektrárny pokryje podle odborníků spotřebu 8 000 průměrných domácností, stanice je tak podle agentury CzechInvest největší v Evropě.

Stanice pracuje 24 hodin denně. Využívá rozkladu biologických zbytků na bioplyn, denně spotřebuje 250 tun odpadu. Kromě klasických splašků, kejdy, hnoje a zbytků ovoce a zeleniny dokáže zpracovávat třeba i kosti a peří.