Myslivcům dělají vrásky divočáci

Žádný jiný měsíc v roce není spjat s myslivostí více než červen. Příroda nabrala po zimě dech a lesy se hemží mláďaty. Radost však nimrodům kazí přemnožené druhy zvěře, zejména divočáků a některých dravců. Na druhou stranu v přírodě postrádají dříve hojné druhy zvířat, v posledních letech hlavně zajíců a bažantů.

Divočáků stále neubývá

V posledních letech se populace divočáků rozrostla tak dynamicky, že myslivci leckde nemají prostředky ani síly odlovit celý přírůstek. Jejich počty daleko převyšují normované stavy, přestože selata i mladí divočáci, zvaní lončáci, se na rozdíl od bachyní a kňourů loví bez omezení po celý rok. "Škody jsou obrovské, přemnožení trvá již několik let. Přesně určit příčinu této populační exploze je však těžké i pro odborníky," říká předseda myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku v Rychnově nad Kněžnou Josef Novák. "Přemnožení divočáků je už stará písnička. Situace je, řekl bych, mírně klidnější, ale k lepšímu se příliš nemění," potvrzuje jednatel Okresního mysliveckého spolku v Náchodě Jaroslav Maršík. Myslivci dostávají za odstřel divočáka takzvané zástřelné, které je určeno na podporu razantnějšího a aktivnějšího odstřelu černé zvěře. Úřady jim vyplácejí tři stovky za kus. "Po vakcinaci se platilo i za lišku, ale jen do určitého počtu kusů," doplňuje Maršík. Škody páchají také mufloni a další takzvaná vysoká zvěř. "Jde hlavně o okus, ale trhají také například kůru stromů," vysvětluje Maršík. Naopak problémy s přemnoženou jelení zvěří na Broumovsku jsou podle Maršíka již minulostí.

Liškám prospívá očkování

Myslivcům leží v žaludku také dravci, zejména lišky, jejichž počet roste také díky očkování proti vzteklině. Projevuje se to škodami na drobné zvěři, zejména zajících a bažantech. "Liščí populace je zdravější. V posledních dvou letech jsme nezaznamenali jediný případ vztekliny," potvrzuje Maršík. Lišku mohou myslivci v tomto období, na rozdíl od dravých ptáků, střílet. Stále využívají také takzvané norování. To vadí ochráncům přírody, kteří tento způsob považují za týrání zvířat.

Zajíců je zoufale málo

Katastrofální je však stav zajíců a bažantů. Dříve hojná drobná zvěř leckde doslova mizí z přírody a často se již vůbec neloví. Na vině je zřejmě chemizace polí a změny v krajině. "Pečlivě vybíráme, jestli je vůbec střílet," říká Novák. Vznikají dokonce stanice umělého odchovu zajíců. Názory na schopnost jejich začlenění do volné přírody se liší. "Vysazování je drahá sázka do loterie, která nepomáhá," myslí si Maršík, podle něhož je řešení v likvidaci dravců. Podobně jako zajíci jsou na tom bažanti. Před dvaceti lety se kvůli výraznému úbytku začali chovat uměle ve voliérách, aby se posílila divoká populace. To se neosvědčilo. "Voliéroví bažanti ztratili přirozené instinkty, neumějí správně reagovat na škodnou zvěř. Slepice špatně hnízdí a ztrácejí vejce, kohouti zas ruší na hnízdech divoce žijící samice," lituje Novák.