Mléko kvůli EU? Vláda neříká pravdu

Školní děti po našem vstupu do EU získají možnost pít více mléka. Zatímco dosud žákům stačila mléčná svačinka dvakrát týdně, od května ji dostanou za týden čtyřikrát. Vláda to ve středu schválila s odkazem na čtyři roky staré nařízení Evropské komise. Předpis však neříká, kolikrát do týdne mají děti mléčné výrobky ve školách konzumovat, to si každá země upravuje sama.

Zájem o mléčné výrobky už nyní opadává, a to je děti dostávají jen dvakrát týdně. Peníze, které na to stát vynakládá, bych si dovedl představit využít ve školství mnohem smysluplněji," konstatoval ředitel pražské základní školy Londýnská Jaroslav Kotal. Mléčné svačiny dětem už nyní z poloviny hradí stát, zbytek doplácejí rodiče. Od května začne na mléčné výrobky přispívat i Evropská unie. I přesto však mléko do škol českou státní pokladnu vyjde podstatně dráž než dosud. Zatím stát na program vynakládá asi 80 milionů korun. Od května to bude kolem 200 milionů.

Evropská unie navíc plánuje od července dotace na mléčné programy snížit. Stane se tak kvůli rozšíření společenství o deset nových zemí. "Dotace sice klesnou, ale i tak to bude pro Česko výhodné. Rozšíří se totiž seznam dotovaných výrobků," uvedla Kateřina Mullerová z tiskového oddělení ministerstva zemědělství, které mléko do škol čtyřikrát do týdne navrhlo. Znamenalo by to, že by si děti mohly vybírat až z devíti výrobků namísto dnešních tří. To bude sympatické hlavně mlékárenským firmám, jež tak do škol snáze "protlačí" mnohem více svého sortimentu.

Lékaři nadšení nejsou

Podle odhadů Českého mlékárenského svazu spotřeba mléčných výrobků v zemi stoupá už od poloviny devadesátých let. I přesto se ve vyspělých zemích Evropské unie spotřebuje asi o třetinu více mléčných výrobků než u nás. Z nového nařízení vlády nejsou příliš nadšení ani lékaři. Tvrdí, že více vápníku dětem sice neuškodí, ale každodenní sklenka mléka nebo kelímek jogurtu "povinně" by v nich mohl vyvolat odpor k mléčným výrobkům obecně.

"Každá rodina má své zvyklosti a stát by do nich neměl takto zasahovat. Nechtěl bych být v kůži ředitelů škol, kteří budou muset přesvědčit rodiče o tom, že jejich děti musí pít mléko ve škole každý den," konstatoval pediatr Milan Kudyn.

"Nejsem zastáncem předpisů, které upravují, kolikrát má dítě co konzumovat. Přistupovat by se mělo individuálně," přitakává dětská lékařka Dana Nedělková.

Takový postup zvolili například v brněnské Základní škole Chalabalova. "Státem dotované mléčné výrobky prodáváme ve školní kantýně. Zájem o ně stále stoupá. Myslím, že bychom jich bez problémů spotřebovali i více," připustil ředitel této školy Vladimir Moškvan. Obezitoložka Iva Málková považuje rozhodnutí za správné. "Děti si ke svačině kupují nezdravé věci. Pravidelný přísun mléčných výrobků jim jedině prospěje," uvedla Málková.

* Projekt, který zajišťuje obecně prospěšná společnost Laktea, vznikl v roce 1996. Popudem pro jeho odstartování byla skutečnost, že se od roku 1989 do poloviny 90. let v Česku snížila spotřeba mléka a mléčných výrobků z 270 na 190 kg na jednoho obyvatele ročně. To je o 60 kg méně, než činí průměr zemí EU.

* V roce 1998 se prodávalo mléko již na 410 školách. V září 1999 schválila vláda pro Školní mléko státní dotace ve výši okolo 80 milionů korun ročně. V současné době se programu účastní přes 3000 základních škol, což je více než 70 % celkového počtu.

* V současné době mohou žáci základních škol odebírat mléčné svačiny za dotovanou cenu dvakrát týdně. V tom případě zaplatí žák za čtvrtlitr mléka, jogurt či smetanový krém tři koruny. Stejnou částkou přispěje stát.

* Od 1. května budou školy dostávat dotované mléko čtyřikrát týdně. Státní podpora se zvýší na 180 až 230 milionů korun ročně. Evropská unie poskytne dalších 70 až 90 milionů. Dotovaná cena pro žáka za jednu porci se zvýší asi o padesát haléřů.

* EU školní mléko dotuje od začátku 90. let. Dotace činí 23,24 eura na 100 kg plnotučného nebo 13,34 eura na 100 kg polotučného mléka.

* V roce 1996 se do programu zapojilo 34 škol. Akci podpořila také reklamní kampaň "Mléko, nápoj i pro tebe", v níž účinkovali například hokejista Jaromír Jágr, desetibojař Tomáš Dvořák a skupina Lunetic