Mléčné kvóty se v EU nebudou měnit

Členské státy odmítly měnit kvůli propadům cen mléka v Evropské unii dohodnutá pravidla, která se týkají kvót na produkci mléka. EU se loni na podzim po složitých debatách dohodla, že zruší kvóty na mléko v roce 2015. Do té doby se budou každý rok zvyšovat o jedno procento, aby producentům umožnily "měkké přistání".

"Na straně Evropské komise a myslím si, že mezi většinou členských států, není vůle otevírat pravidla, která byla dohodnuta," řekl český ministr Petr Gandalovič. Změna pravidel by podle něj na dlouhou dobu celý sektor destabilizovala. "Spíše chceme, aby byl kladen důraz na použití standardních tržních podpůrných mechanismů," dodal.

Ceny, které dostávají za mléko jeho producenti, se v posledních měsících kvůli snižování poptávky a nárůstu konkurence ze zahraničí výrazně propadly. Proti vrcholu, který byl předloni na podzim, klesly zhruba o polovinu. Brusel už kvůli této situaci přistoupil k určitým opatřením - třeba k podpoře vývozu mléčných výrobků do třetích zemí.

Německá ministryně Ilse Aignerová na jednání požadovala vypracování zprávy, která by měla rozhodnutí o kvótách zhodnotit. Německo podle ní loni upozorňovalo, že rozhodnutí o kvótách vyšle špatný signál trhu. "Bohužel naše obavy se ukázaly jako oprávněné," dodala. Podobné hlasy zaznívaly i z dalších zemí. Případné pozastavení růstu kvót by mělo umožnit, že na trhu nebude tolik mléka, což by mělo vést k navýšení ceny.

"Musím zdůraznit, že nejsem připravena jednat o úplném přeorientování mléčné politiky EU, jak někteří z vás navrhují," řekla eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová před ministry. Novinářům pak řekla, že tato myšlenka je mrtvá. Jde prý jen o politickou debatu, která nicméně vysílá špatný signál zemědělcům.

Zemědělství a dopady krize

Gandalovič s kolegy kromě situace na trhu s mlékem jednal i o širších dopadech současné vážné hospodářské krize na zemědělství. Ta se projevuje tím, že se snižuje poptávka a farmáři nemají přístup k úvěrům, avšak na stranu druhou jim náklady neklesají.

"Je zcela jasné, že zatímco zemědělství na jedné straně má výhodnější situaci v tom, že požívá určité záchranné sítě v podobě přímých plateb společné zemědělské politiky, na druhé straně dopady do tohoto sektoru jsou velmi vážné, především právě z hlediska možného omezení financování ze strany bank," uvedl ministr. Podle Gandaloviče se ale dá čekat, že v dlouhodobém horizontu poptávka po zemědělských produktech opět poroste.