Levné jako před lety, zato špatné. Proč se jídlo šidí

Jídlo je levné. Ceny se často téměř neliší od toho, kolik stálo jídlo před dvaceti lety. Přestože mzdy i náklady na energie jsou několikanásobné. Ale není to zadarmo. Jídlo, které si dnes kupujeme, je horší než tenkrát. Náhražek přibývá.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila v­ minulém roce 15 procent potravin, které nedodržely dané požadavky na kvalitu. U některých druhů potravin je toto číslo mnohem vyšší.

Až do poloviny devadesátých let u nás přitom existovaly přísné normy (ČSN). "Tenkrát bylo určeno přesné složení výrobků od Aše až po Jablunkov. Tato praxe byla vyhodnocena jako nevyhovující, brzdící obchod a individuální podnikání," vysvětluje ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Teď už norem zbylo jen pár - například známá "špekáčková vyhláška". Ale ani ta se už nedodržuje a ministerstvo dokonce uvažovalo o tom, že ji zruší.

Vyhláška určuje minimální obsah masa, vzhled či aroma u 37 produktů, jako jsou špekáček, gothajský salám nebo játrová paštika.

Problémem je, že její platnost je omezena na Českou republiku. "Parametry ve vyhlášce jsou vyžadovány pouze u producentů, kteří vyrábějí v Česku. Nevztahují se však na ty zahraniční," popisuje Katina. Bude-li chtít domácí firma důsledně plnit normy, může se stát, že ji díky ceně snadno vytlačí zahraniční konkurent.

Výsledkem je stav, kdy výrobci ve snaze obstát v boji se zahraniční konkurencí nezřídka překračují i těch několik málo jakostních požadavků.

Na tlak podnikatelů se proto předpisy postupně rušily. "Pro zajímavost: české, respektive evropské předpisy mají daleko tvrdší podmínky na složení a obsah takzvaných nutričních hodnot pro psy a kočky než pro lidi," upozornil někdejší majitel potravinářské firmy Hamé Leoš Novotný starší.