Jsou potřeba ŽIVÉ KONZERVY?

Dne 3.12.2015 proběhlo diskuzní fórum na téma, zda by nebylo vhodné zabývat se myšlenkou „Živých konzerv“ při Správě státních hmotných rezerv. Přineslo by toto řešení ekonomické úspory? Snížila by se rizika při nutnosti využití státních hmotných rezerv? Je to vůbec technologicky a organizačně přijatelné řešení? Odborníci z mnoha oborů, včetně armády, tuto problematiku mezi sebou otevřeně diskutovali.

Diskuzi zahájil předseda Správy státních hmotných rezerv Ing. Pavel Švagr, CSc., který diskutující seznámil s problematikou státních hmotných rezerv.

Poté představil Doc. Ing. Dušan Vaněk, Ph.D., předseda Vědeckého grémia SSHR ČR, novou filosofii projektu a metodická východiska– Ekonomizace státních hmotných rezerv. Jedná se o to, že by se mohla část státních hmotných rezerv držet místo v zamraženém stavu v mrazírnách v živém stavu v terénních podmínkách běžného provozu, tedy jako Živé konzervy. Při této variantě by se ušetřilo za zmražení a skladování masa určeného pro státní hmotné rezervy. Podnikům, které by do tohoto programu byly zařazeny, by se platilo pouze za jakousi pohotovost a zároveň povinnost, že v případě nutnosti by tento vybraný podnik musel dodat potřebné množství masa na pult do 4 dnů od daného pokynu. Tento podnik by musel neustále mít ve stavu zvířat patřičné množství kusů, aby závazek byl schopen splnit včetně porážky a následného zpracování. Technicky by se smluvní množství potřebných dodávek dalo přepočítávat pomocí již dříve osvědčených Velkých dobytčích jednotek (VDJ). Systém Živých konzerv má výhodu v nižších nákladech na správu rezerv masa. Svým způsobem by se jednalo i o jakousi podporu pro chovatele zvířat. Tento systém by měl výhodu i při výpadcích dodávek elektrické energie na rozdíl od mrazírensky zpracovaného a uskladněného masa.

Dále vystoupil prof. Ing. Gustav Chládek, CSc., MENDELOVA UNIVERZITA Brno. Zmínil, že systém Živých konzerv byl funkční již v dávné historii. Václav I. musel každoročně dodávat do Bavorska 120 kusů vykrmených volů. Během studené války tuto roli Živých konzerv plnila základní vysoká stáda krav. Svoji úlohu hrály také chovy drůbeže a králíků v domácích chovech. Vysvětlil, jakým způsobem by systém Živých konzerv mohl fungovat u skotu včetně specifik chovu krav s tržní i bez tržní produkce mléka i výkrmu býčků a možnosti využití oblastí LFA jako vhodných pro chování Živých konzerv.

Poté vystoupil prof. MVDr. Zdeněk Pospíšil, DrSc., emeritní profesor VFU Brno, který přítomné seznámil s riziky plynoucími při nákazových situacích. Zároveň konstatoval, že zdravotní stav zvířat je v ČR velmi dobrý.

Dále vystoupila Ing. Miluše Abrahámová, náměstkyně pro úsek Vědy a výzkumu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Praha, která přítomné seznámila s ekonomickým rozborem trhu s masem. Tento trh nejvíce ovlivňuje kupní síla obyvatelstva, trendy ve výživě, ekonomika výroby masa a v neposlední řadě dotační politika země. Též uvedla, že ČR má největší stádo v EU s kravami bez tržní produkce mléka.

Za Ministerstvo zemědělství se zúčastnil Ing. Jiří Hojer, ředitel odboru živočišných komodit. Uvedl, že pro skladování potravin jsou limity. Při zavedení systému Živých konzerv by podpořil české podniky, ale v současnosti je zřejmě pro toto řešení problém při vyhlašování výběrových řízení. Systém pro krizové situace by měl být funkční a bezpečný a měl by minimalizovat rizika.

Po skončení odborných přednášek se rozproudila diskuze. Přítomní se shodli, že koncepce Živých konzerv je velmi zajímavá a určitě je třeba se touto problematikou nadále zabývat a zvážit všechny možné výhody, ale zároveň i možná rizika.

Ing. Petr Neumann