Jak si koupit mládí

Euro (Agroweb) 9.11.1999

Jak si koupit mládí

Situace ceských a moravských vinaru není ružová. Vinice stárnou, vynášejí stále méne a zisky nestací ani na jejich prostou každorocní obnovu. Silná konkurence levných dovážených vín se tak podepsala na situaci domácích pestitelu, že se pro ne problémem stala i pouhá spotrební dan.

Donedávna pestitelé státu odvádeli na spotrební dani z vína desetkrát více, než od státu dostávali zpet na dotacích k obnove vinic. Silným lobbistickým tlakem se jim podarilo prosadit, že od 1. cervence letošního roku je dan zrušena. Protože údajne porád nemají dost penez na reprodukci vinohradu, navrhují založení speciálního fondu, do nehož by prispívali a z nehož by se obnova vinohradu financovala. Tento návrh chtejí vtelit do novely vinarského zákona. Producenti vína by do tohoto fondu prispívali pravdepodobne dvema korunami z litru. Spotrební dan na víno cinila 2,50 koruny za litr. "Je možné, že to bude treba jen koruna padesát, proste kolik bude potreba, tvrdí predseda Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie Bretislav Palicka.

Údajne bez státu. Vinari sice stát pripravili o spotrební dan, ale návrh na vinarský fond prezentují jako rešení svých problému bez jeho úcasti. Do fondu by meli vinari ješte prispívat deseti haléri z každého révového kere. Od poplatku by meli být osvobozeni drobní vinari s rocní produkcí do tisíce litru vína a výmerou do deseti aru, kterí by pak nemohli z fondu cerpat. Z výnosu fondu, který by spravovalo ministerstvo zemedelství, by se mela financovat veškerá obnova vinic v CR. "Naléhavost je asi taková, že bychom na reprodukci vinohradu meli v príštích nekolika letech rocne vynaložit asi pul miliardy korun, ríká Jirí Sedlo, tajemník vinarské unie. I kdyby návrh na novelu vinarského zákona prošel, mohl by v praxi narazit na urcité potíže, domnívají se nekterí producenti. Uvádejí, že návrh je sice dobre postaven, ale nepocítá se zadrhnutým tokem pohotových penez. Dodávky zemedelských plodin se totiž proplácejí se zpoždením. "Placení spotrební dane se prvovýrobcu prímo netýkalo, ale poplatky do fondu bychom meli platit práve z volných prostredku, rekl týdeníku EURO Jan Hajda ze spolecnosti ZPS Sedlec, která vinnou révu pestuje na 140 hektarech. Ke zmapování celkové situace se podle nej teprve sejde Komoditní rada pro víno pri Agrární komore. Na ní prý bude do znacné míry záviset, zda zemedelci budou prijetí vinarského fondu podporovat.

Kudy dál. Protože v Evropské unii se dotují pouze existující plochy vinic, obávají se ceští vinari, že po vstupu Ceské republiky do unie by vubec nemeli šanci vinice rozšírit. Pritom ty se dnes v dusledku vysokého stárí stále zmenšují. Dotacní politika Bruselu vuci vinarum vychází z toho, že Evropa má vína prebytek. Nákupní cena hroznu v Ceské republice již nekolik let klesá. Jestliže v roce 1997 cinila v prumeru 14,90 koruny za kilogram, hrozny lonské sklizne se prodávaly za 12,50 koruny, cena z letošní sklizne poklesla dokonce až na šest korun za kilogram. Náklady na výrobu jednoho kilogramu hroznu pritom ciní patnáct korun. Zemedelci se jednoznacne shodují, že vinu nesou importy ultralevných vín ze Španelska, Itálie, Madarska a Slovenska, které srážejí cenu. V dobe, kdy má spotrebitel hluboko do kapsy, se poptávka presouvá k tem nejlevnejším produktum.

V Ceské republice se rocne vypije mezi 1,3 až 1,6 milionu hektolitru vína. Výroba z domácích hroznu se pohybuje okolo pul milionu hektolitru, dovoz vína loni cinil 460 tisíc hektolitru a pozvolna se zvyšuje: v prvním ctvrtletí roku 1999 cinil 150 tisíc hektolitru. Zbytek spotreby vína kryje výroba z dovezených hroznu. Situaci výrazne komplikují dovozy, které jsou na celnicích deklarované jako jiné zboží. Podle tajemníka Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie Jirího Sedla tak stát prišel jen za lonský rok na clu minimálne o 40 milionu korun. Dusledkem klesající konkurenceschopnosti tuzemských vinaru je nedostatek investicních prostredku na obnovu vinic. Jejich zvyšující se prumerné stárí má totiž nejvetší podíl na klesajících výnosech. V roce 1991 se sklidilo sedm tun hroznu z hektaru, ale v roce 1998 už jen 4,9 tuny. Letošní sklizen má být ale druhá nejúspešnejší za posledních deset let, a tak se ocekává výnos až šest tun z hektaru. Jenže prumerný výnos v zemích EU ciní asi 7,2 tuny z hektaru. Stárí vinic se pohybuje od ctrnácti do dvaceti osmi let, prumerné stárí vinohradu za celou republiku je sedmnáct let. Optimum se pritom v našich prírodních podmínkách odhaduje na ctrnáct let. Podle údaju ministerstva zemedelství je nezbytné obnovit 3500 hektaru z celkové plochy 11 232 hektaru vinic, což pri nutných nákladech na obnovu jednoho hektaru vinice ve výši 600 tisíc korun ciní 2,1 miliardy korun. Doba návratnosti takové investice pritom prumerne ciní 8,4 roku.