ČZPI: Vína v obchodech jsou zdravotně nezávadná
02.07.2002 | Agris
Všech 23 vzorků (10 tuzemských a 13 dovezených) kontrolovaných v poslední době Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) bylo zdravotně nezávadných a vyhovělo všem jakostním ukazatelům. Uvedla to dnes tisková mluvčí ČZPI Daniela Kolejková.
ČZPI podle mluvčí kontrolovala kromě zdravotní nezávadnosti také jakost a označování domácích i dovážených aromatizovaných a likérových vín. "Vína byla také většinou správně označena, pouze ve dvou případech inspektoři zjistili, že výrobce neuvedl na etiketě všechny předepsané údaje, nebo je uvedl nesprávně," informovala Kolejková.
Vína byla podle ní kontrolována především v distribučních skladech a velkoskladech. Inspektoři se však zaměřili také na kontrolu umístění těchto vín v obchodech. Ze 44 kontrolovaných obchodů byla ve 13 případech (zhruba 30 procent) tato vína nabízena spotřebiteli společně s víny ovocnými. "Zákon o vinohradnictví a vinařství však společné umístění vín z hroznů vinné révy s ovocnými víny nebo jinými vinnými nápoji nepřipouští, protože by je spotřebitel mohl vzájemně zaměnit. V těchto případech inspektoři uložili opatření k nápravě nebo navrhli uložení pokuty," konstatovala Kolejková.
Vína aromatizovaná se vyrábějí přidáním aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů či ochucujících látek nebo aromatických bylin. Bývají doslazována a ke zvýšení obsahu alkoholu se do těchto vín přidává přírodní líh. V obchodní síti se spotřebitel může setkat s aromatizovaným vínem označeným jako vermut, hořké aromatizované víno nebo Americano. Rozdíl je především v použité aromatické látce: do vermutu se přidává pelyněk, hořké aromatizované víno se ochucuje chininem a může tak být i označeno, zatímco víno, označené jako Americano je ochuceno přírodními látkami z hořce nebo pelyňku a současně je žlutě nebo červeně zbarveno.
Likérová vína jsou definována především určitým obsahem alkoholu. Příslušný zákon připouští u těchto vín nejméně 15 a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% obj. celkového obsahu alkoholu.
Mezi tato vína patří také vína portská. Mohou tak být ale označena jen vína, pocházející z Portugalska. Vyhláška Ministerstva zahraničí č. 63/1987 Sb., v podstatě zakazuje jakékoli užívání názvu "Porto", "Oporto", Port" nebo "Portwine" a další překlady původního názvu kdekoli na etiketách vín, která nejsou portugalského původu. Inspekce takové případy hodnotí jako klamání spotřebitele.
Další články v kategorii Potravinářství
- Džemy s příběhem. Dobroládovna mění ovoce na příležitost (28.04.2026)
- Pivovarníci chtějí snížit DPH na čepované pivo a zařadit sektor mezi strategické (28.04.2026)
- Takový propad Česko ještě nezažilo. Češi vypili nejméně piva v dějinách (28.04.2026)
- Ceny kakaa šly prudce dolů. Na levnější čokoládu si ale lidé ještě počkají (28.04.2026)
- Češi chtějí kvalitní tuzemské potraviny a klidně si za ně připlatí, ukázal průzkum (27.04.2026)
- Madeta je největší česká mlékárna, navazuje na táborské družstvo (27.04.2026)
- Pizza za padesát korun, víno za třináct. Tyto japonské restaurace od 70. let nezdražily (27.04.2026)
- V jarní Sbírce potravin lidé darovali 623 tun zboží, meziročně o 105 tun více (27.04.2026)
- PepsiCo jde proti proudu. V nelítostném prostředí její model není snadné napodobit (27.04.2026)
- Všechny kojenecké výživy Nestlé dostupné na trhu jsou bezpečné, uvedla firma (24.04.2026)

Tweet



