Česko poprvé omezilo prodej alkoholu, chybí ale statistiky o černém trhu, říká adiktolog Miovský
12.12.2016 | ČT 24
Protikuřácký zákon přinesl podle adiktologa Michala Miovského první trochu zřetelné omezení prodeje alkoholu. Statistiky o tom, kolik se ho v tuzemsku prodá, jsou podle něj zkreslené tím, že České republice chybí terénní výzkum věnovaný černému trhu s alkoholem. Odborník na závislosti a jejich léčbu to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.
Protikuřácký zákon omezil kromě regulace kouření i prodej alkoholu. Ten se nově nebude moci prodávat v automatech, dopravních prostředcích (kromě dálkových autobusů) a na akcích pro děti. Podle přednosty Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty v Praze Michala Miovského je to pokrok.
„Je to první trochu zřetelnější krok, ale současně chybí spousta dalších kroků, které by z něj dělaly krok systémový. I ministerstva, od kterých bychom to nečekali, stojí spíš na straně průmyslu a obchodu s alkoholem,“ myslí si Miovský.
Podle něj statistiky prodeje alkoholu neobsahují významnou část, kterou tvoří obchod na černém trhu. „Málokterá evropská země má zmapovaný černý trh s alkoholem,“ tvrdí Miovský s tím, že v Česku se to nezměnilo ani po metanolové kauze.
Prostředky na jeho zmapování se totiž nikdy v české historii nenašly. „V tomhle nám chybí terénní výzkum. Naučili jsme se mapovat heroin nebo konopí, ale k alkoholu za dvacet let nevznikla jediná terénní studie,“ konstatuje Miovský. Podle jeho odhadů přitom černý trh dosahuje až 40 procent toho, kolik se alkoholu prodá legálně.
Jedno pivo nebo panák tolik neuškodí. Ale ne denně
Velmi mírná spotřeba alkoholu zdraví nemusí ohrožovat, tvrdí Miovský. Česko má od letoška doporučený denní strop konzumace alkoholu, který pro muže znamená 24 gramů a pro ženy 16 gramů etanolu denně.
„To je jedno pivo nebo jeden panák. Ale neznamená to, že je to doporučená denní dávka. Je to denní strop jednou za čas, kdy alkohol bude pro zdraví představovat jen mírné riziko. Žádné pití alkoholu není bezpečné,“ dodává Miovský.
FAKTASpotřeba alkoholu ve vybraných zemích (v litrech na osobu)
Rusko 13,8
Belgie 12,6
Rakousko 12,3
Česko 11,9
Estonsko 11,7
Francie 11,5
Irsko 11,0
Slovinsko 10,9
Polsko 10,5
Slovensko 10,1
Portugalsko 9,9
Švýcarsko 9,5
Velká Británie 9,4
Finsko 8,8
Nizozemsko 8,4
Kanada 8,0
Itálie 7,6
Island 7,5
Řecko 7,5
Švédsko 7,2
Turecko 1,5
Zdroj: OECD
AUTOR ČT24
Další články v kategorii Potravinářství
- Vláda projedná vyšší dotace pro včelaře kvůli zdražování včelařského vybavení (26.06.2026)
- Prazdroj se ptá lidí, co pro ně znamená jít „na jedno“ a na festivalech nabídne alkotestery (26.06.2026)
- Polsko plánuje zvýšit daň z alkoholu a cukru, potřebuje peníze pro zdravotnictví (25.06.2026)
- Výrobce potravin HERO Czech dostal od ÚOHS pokutu 2,28 milionu korun (25.06.2026)
- Martin Šebestyán: Můj cíl je změnit strukturu zemědělství, aby potravinová suverenita byla vyšší než 55 % (25.06.2026)
- Nové požadavky na kontrolu Listeria monocytogenes (25.06.2026)
- Vojtěch podpořil regulaci prodeje energetických nápojů dětem, vzniká návrh (25.06.2026)
- Ve výdejních boxech může být v létě přes 50 stupňů, hrozí zkažení potravin (24.06.2026)
- Analýza: Mezi surovinami na grilování letos podražila zelenina či hovězí burger (24.06.2026)
- Penny Market dostal od ČOI maximální možnou pokutu za nesprávně určované slevy (24.06.2026)

Tweet



