Česko je soběstačné v cukru a mléku, ne v masu a ovoci

Česko je soběstačné ve výrobě cukru a mléka, naopak u vepřového masa, ovoce a zeleniny je produkce podle některých názorů příliš nízká a měla by se zvýšit. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu za rok 2009 a vyjádření zástupců oboru.

Nejzajímavějším zjištěním je podle ředitele odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiřího Hrbka fakt, že některé komodity jsou v Česku na ústupu, a přesto je v nich republika soběstačná. „To je vidět u cukru – léta se mluví o tom, že zmizela řada cukrovarů a situace je špatná, ale podle našeho propočtu to není žádná tragédie,“ uvedl Hrbek.

Češi totiž předloni zkonzumovali zhruba stejné množství cukru, jako se jej v Česku vyrobí, bez ohledu na dovoz a vývoz. Obdobná je situace u konzumního mléka. Z více než devadesáti procent je Česko soběstačné u pšeničné a žitné mouky. U másla činí soběstačnost 87 procent, u brambor a drůbežího masa 77 procent, u vepřového 64 procent a u zeleniny jen 31 procent. Potravinová soběstačnost je ovšem dána ze značné části také klimatickými podmínkami v zemi.

Nejhorší situace je podle šéfa Agrární komory Jana Veleby u vepřového masa, podle kterého je aktuální míra soběstačnosti ještě o pět až sedm procent nižší než podle údajů ČSÚ a dále klesá.„Vlivem dioxinové aféry v Německu klesá spotřeba vepřového. Za dumpingové ceny je nyní vyváží a my jsme nejblíže,“ řekl deníku E15 Veleba. Tím se také zrychluje redukce stád prasat v Česku. Problémem je i nízká soběstačnost u ovoce a zeleniny. „Jsou tady podmínky pro jejich pěstování a měli bychom toho vyrábět daleko více,“ podotkl Veleba.

Tuzemští zemědělci a potravináři v poslední době upozorňují na negativní vliv rostoucího podílu zahraničních výrobků na českém trhu. „Není to ale ani v zájmu ministerstva zemědělství a především spotřebitelů, proto nevládní organizace s podporou ministerstva zemědělství zahájily aktivity, jejichž pomocí chtějí tento stav zvrátit,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková. Stát i producenti teď proto sázejí na projekty, jako je označování českých výrobků logem s vlajkou a podporu regionálních a čerstvých potravin, tedy těch, které se nedovážejí.

Trendy spotřeby

» každý Čech předloni vypil průměrně 150 litrů piva, Češi jsou tak stále první na světě

» spotřeba drůbeže od roku 1948 vzrostla třináctkrát, a to na předloňských 24,8 kilogramu » za šedesát let dvanáctinásobně vzrostla spotřeba sýrů na 13,3 kilogramu v roce 2009

» stále klesá zájem o brambory – v roce 1950 jich Češi snědli rekordních 145,9 kilogramu na osobu a rok, předloni pouze 65 kilogramů