Bezpečnost něco stojí a není záležitostí jen jednoho resortu
16.03.2005 | SVS ČR
Systém veterinárního dozoru od narození zvířete, přes jeho růst, po produkci mléka, masa, vajec, či medu, stále zajišťují nejen pracovníci státního veterinárního dozoru, ale i soukromí veterinárnílékaři. Veterinární zákon jim stanoví určité povinnosti - například hlásit výskyt nebezpečných nákaz. Schválení veterináři pak jsou oprávněni potvrzovat například veterinární osvědčení pro přesun, apod. V případě výskytu nebezpečných nákaz zvířat se účastní jejich zdolávání. Nedílnou součástí veterinárního dozoru nad produkcí potravin je monitoring cizorodých látek v surovinách pro výrobu potravin, testování skotu na BSE, vakcinace lišek a uskutečňování různých ozdravných programů hospodářských zvířat.
Nejnověji půjde například o IBR (infekční bovinní rinotracheitidu), a tento programse naplno rozeběhne od příštího roku s cílem neomezit v příštích letech obchodování se skotem, zejména s plemeníky a plemenicemi. Důležitý je též státní veterinární dozor nad tím, jak se zachází s odpady živočišného původu a jak se tzv. neškodně odstraňují.
Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je potěšitelné, že Ministerstvo zemědělství vnímá jako nutnost zachovat a dále rozvíjet úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Vysokou účinnost dozoru a jeho transparentnost nejnověji ocenila inspekce z EU, která u nás pracovala 14 dní na přelomu února a března.
Je však třeba si uvědomit, že státní veterinární dozor, za který zodpovídá Státní veterinární správa ČR, nemůže zajistit všechno. Podle doporučení poslední inspekce, která se zaměřovala na zacházení s živočišnými odpady a jejich likvidaci, je nutné pochopit, že nejde jen o problémy resortu zemědělství, ale do jisté míry i resorty zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, či obchodu. Například je třeba vyjasnit některé kompetence při likvidaci kuchyňských odpadů z letadel a vlaků při mezinárodní přepravě, při likvidaci pašovaných a celní správou zadržených potravin živočišného původu, likvidaci výrobků z prošlou záruční lhůtou apod., a to v souladu s Nařízením Rady a parlamentu č. 1774/2002.
Dnes jsme tedy zase o krok dále. Způsob produkce potravin živočišného původu je v EU i v ČR na srovnatelné a transparentní úrovni, nyní je na místě se ještě pečlivěji věnovat oblasti odpadů a jejich neškodnému odstraňování. I zde platí povinnost mít možnost dohledat všechny odpady, od jejich vzniku až po okamžik likvidace. Žádné takové pochybení sice u nás inspekce nezjistila, ale je potřeba se věnovat meziresortnímu doladění kompetencí.
Další články v kategorii Potravinářství
- Německý výrobce medvídků Haribo loni zaznamenal rekordní prodej (05.05.2026)
- Akademickým vínem roku 2026/2027 je Hibernal 2025 ze Zahradnické fakulty MENDELU (05.05.2026)
- Otrava dětské výživy HiPP. Exzaměstnanec zadržený v Rakousku obvinění popírá (05.05.2026)
- Čerstvě utrženo se snaží dostat produkty zemědělců na trh přímo a rychle (04.05.2026)
- Svaz pivovarů a MZe usilují o evropskou skupinu pro pivovarnictví (04.05.2026)
- Vinař Valihrach: Úspěch musí být daný shůry a musíte mít kolem sebe dobré lidi (04.05.2026)
- Supermarkety dál kouzlí s cenovkami u slev (04.05.2026)
- Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg (04.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)

Tweet



