Ani neúroda nezvedne ceny potravin

Ani rýsující se velmi špatná úroda obilí a dalších zemědělských plodin nezvedne výrazně ceny potravin a rozhodně nezpůsobí, že by jich byl na trhu nedostatek. Zemědělci tak zřejmě nedosáhnou toho, po čem už dlouho volají - oživení a růstu farmářských cen. Co však podle odborníků hrozí, je nová destabilizace podnikání v zemědělství a další růst dovozů potravin na náš trh. Pokud letošní sklizeň skutečně dopadne tak špatně, jak je avizováno, u některých komodit by mohlo rychle dojít k vyrovnání nabídky s poptávkou. Zdražení by se potom mohlo týkat vepřového masa, drůbeže a výrobků z nich nebo rostlinných olejů. V příštím roce, pokud by zásoby potravinářské pšenice došly ještě před novou sklizní, by mohly podražit také mouka, chleba, pečivo či těstoviny.

Hlaváček: chceme minimální ceny

Podle prezidenta Agrární komory ČR (AK) Václava Hlaváčka se zemědělci do krizové situace nedostali vlastním zaviněním. Proto chtějí, aby stát co nejdříve vyhlásil minimální ceny všech druhů obilo vin a dalších zemědělských produktů. Šéf AK připomněl, že zákon o cenách umožňuje zavést minimální ceny v případě mimořádné tržní situace. Zemědělství je podle něj v této situaci už delší dobu. Klimatické podmínky letos extrémně snížily kvalitu a objem zemědělské produkce, silná koruna ztěžuje vývoz. "Zemědělci již dva roky prodávají některé výrobky hluboko pod úrovní nákladů. To je stav, se kterým se nemohou sami vyrovnat. Je třeba, aby nastoupil stát a aby se situace řešila," zdůraznil Hlaváček. Ministr financí Bohuslav Sobotka v reakci na tento požadavek řekl, že je otázkou, zda si stát právě nyní může takové opatření dovolit. Podle Sobotky je na ministru zemědělství, aby aktuální situaci vyhodnotil a přišel do vlády s patřičným návrhem. Ministr Jaroslav Palas tvrdí, že očekávaná nižší sklizeň obilovin nezavdává příčinu k nízkým výkupním cenám, spíše naopak. Růstu cen podle něj nahrává i to, že se čeká nižší sklizeň také v Rusku, na Ukrajině a v EU. "Česko tak již nebude pod tlakem nízkých cen v okolních zemích," dodal Palas. Podle informací Práva se již některé podklady pro stanovení minimálních cen na ministerstvu zemědělství připravují.

Zájmem obchodníků je lacino nakoupit

Zemědělští podnikatelé si stěžují, že jim odběratelé, především dvě největší zpracovatelské a obchodní firmy Agrofert a Agropol, nabízejí za pšenici z nové sklizně ještě méně než loni, kdy úroda byla lepší. Obchodníci ale s tím, že uměle tlačí ceny dolů a zvyšují si své ziskové marže, nesouhlasí. "Musíme vycházet z toho, zač můžeme obilí dál prodat. Bohužel žádné signály o tom, že by ceny na zahraničních trzích začaly šplhat nahoru, nemáme," uvedl ředitel společnosti Agropol Trading Leoš Chalupa. Profesní svazy a sdružení zemědělských podnikatelů vyzvaly ve společném prohlášení všechny zemědělce, aby obiloviny neprodávali za nabízené nízké ceny pod 3000 korun za tunu, když potravinářskou pšenici nelze dovézt levněji než za 3800 korun za tunu. Pokud stát zemědělcům nepomůže, zemědělské podniky podle Hlaváčka přestanou produkovat ztrátové výrobky, ubude například chovů prasat. Část farmářů vrátí pronajatou půdu a začne hledat obživu jinde, nebo si půjdou pro podporu na úřady práce.