Analýza dopadů připravované novely zákona o vodách z pohledu ASZ ČR

Jeden ze základních rámcových zákonů ČR – zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, čeká v roce 2016 rozsáhlá novelizace, jejímž důsledkem bude dosud nebývalý dopad na veškeré obyvatelstvo ČR, tedy spotřebitele vody, vodohospodářské společnosti, obce, města, podnikatele v oblasti vodního hospodářství i kompetence orgánů působící v oblasti výroby, kontroly, kvality a spotřeby vody.

Novela fakticky zavádí nové nepřímé daně v případě pitné vody i čištění odpadních vod, které v praxi povedou ke zvýšení cen vodného a stočného, a to při souběhu všech navrhovaných povinností v některých lokalitách až o více než 100 procent oproti současnému stavu. Taková situace by stavěla ČR mimo rámec legislativy EU, která považuje za sociálně únosnou cenu vody (součet poplatků za vodné a stočné) cenu, která nepřekročí 2 procenta příjmů domácností. V ČR se v současné době pohybují ceny vody na úrovni zhruba 1,5 procenta příjmů domácností.

Zmiňovaná novela zavádí totiž mimo jiné postupné, v konečném důsledku čtyřnásobné zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, až desetinásobné zvýšení poplatků za objem vypouštěných odpadních vod, výrazné přísnění limitů rizikových látek ve vypouštěných vodách vedoucí k vynuceným investicím do technologií čistíren odpadních vod (ČOV), a dále celou řadu kroků vyžadujících zbytečné investice do stávajících systémů kontrol jakosti vody a systémů odkanalizování obcí.

K novele zákona zpracoval třicetistránkový dokument Svaz měst a obcí ČR (SMO), v němž analyzuje a vyčísluje dopady navrhovaného znění novely zákona, přičemž prakticky všechny odborné připomínky SMO lze považovat za zcela relevantní. Kromě měst a obcí bude mít ale novela značný dopad i do oblasti zemědělství, neboť předpokládá (mimo jiné) snížení dosud nezpoplatněných objemů odběrů vod na polovinu, což je zásadní informace právě pro zemědělce a zahrádkáře, a jedním z důsledků novely má být i znovuzavedení povinnosti rybářů hlásit přikrmování ryb v chovných rybnících.

Základní ideovou chybou novely zákona je přitom nepřiměřený důraz na snížení kontaminace vody prostřednictvím bodových zdrojů znečištění a naopak téměř rezignace na rizika plošných zdrojů znečištění. A to přesto, že se plošné zdroje znečištění (což je zejména zemědělská půda a půda obecně) na celkovém znečištění podílejí dvěma třetinami. To fakticky znamená, že obce, města a v důsledku pak jejich občané zaplatí ve zvýšeném vodném a stočném důsledky průmyslové výstavby v krajině a špatného zemědělského hospodaření. Jak ale vyplývá z kompetenčního zákona, ochrana (a kvalita) půdního fondu (tedy plošného zdroje znečištění) je stále v gesci ministerstva životního prostředí, a je tak otázkou, proč se při konstrukci zpřísněných požadavků na kvalitu vod nesoustředilo více právě na tuto oblast.  

Ne všechna navrhovaná opatření v novele jsou ale špatná. I přes negativní stanovisko SMO lze v principu souhlasit s nárůstem poplatků za odběr podzemních zdrojů vod, již i proto, že poplatky za podzemní vodu jsou v současné době skutečně zhruba na úrovni jedné čtvrtiny poplatků za odběr povrchových vod. Stejně tak má logiku opětné hlášení rybářů o přikrmování ryb, jakožto jedno z opatření snižující riziko kontaminace těchto ploch vod. Jak již ale bylo řečeno, hlavní příčinou kontaminace jsou i v tomto případě plošné zdroje znečištění, to znamená způsob hospodaření a využívání půdy v bezprostředním okolí rybníků a vodních ploch obecně. V souvislosti se zvýšením poplatků za odběr podzemních vod se poměrně intenzivně diskutuje o tom, jak budou příjmy z těchto poplatků nadále využity. Podle posledních údajů má přitom i nadále připadat 50 procent příjmů Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) a 50 procent krajům, a nepotvrdily se tak spekulace, podle nichž má SFŽP získat z poplatků 75 procent. Finanční náročnost uvažovaných vodohospodářských opatření ale nastoluje otázku, zdali by kromě SFŽP neměly být příjemcem poloviny (nebo i většího podílu) z poplatků místo krajů samotné obce, v jejichž katastrech by k odběrům docházelo, například proto, že to budou mimo jiné právě obce, které ponesou na svých bedrech nemalou část částečně oprávněných i částečně vynucených nákladů spojených s přijetím uvažované novely.

Petr Havel