Znečišťují Pardubicko: Rtuť a skleníkové plyny z elektráren

Objem skleníkových plynů odpovídá množství spáleného paliva, hájí se obě elektrárny ze seznamu znečišťovatelů. I firmy z Pardubic a okolí jsou v seznamech největších znečišťovatelů životního prostředí v ČR, který nedávno zveřejnilo ekologické sdružení Arnika. Některé mají pocit, že jejich umístění v nepopulárním žebříčku "nesedí".

Elektrárna: Je to podezřelé

Sdružení Arnika se soustředilo na rakovinotvorné látky, skleníkové plyny, ozón poškozující látky a další škodliviny vyprodukované za rok 2004. Dvakrát se v "rizikových" tabulkách objevil zdroj Elektrárny Opatovice nad Labem, firma a. s. International Power Opatovice. S devátým místem mezi "vypouštěči" skleníkových plynů je elektrárna v podstatě smířená, protože jejich objem prý odpovídá množství spáleného paliva. Překvapila ji ale čtvrtá příčka mezi producenty dioxinů. Jsou to látky, které mohou způsobit poruchy hormonálního a imunitního systému živočichů, včetně člověka.

"Použitý údaj vychází z jediného a historicky prvního měření v roce 2003. Spalovací zkouška provedená v roce 2004 signalizovala údaje podstatně nižší," tvrdí tiskový mluvčí International Power Pavel Hypius. "Je nám v každém případě podezřelé, že jsme jedinou elektrárnou v žebříčku, i když spalujeme stejné palivo jako ostatní," dodal Pavel Hypius. Další oficiální měření dioxinů elektrárnu čeká na jaře příštího roku.

Podobně jako Elektrárna Opatovice je na tom s vypouštěním skleníkových plynů i Elektrárna Chvaletice firmy ČEZ, té patří mezi znečistiteli osmá příčka. Řešení? Snad biomasa

"Produkci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, neovlivníme. Závisí na požadovaném objemu výroby elektrické enegie," vysvětluje vedení chvaletické elektrárny. Pomoci by mohlo jedině častější využití alternativních paliv, například biomasy. Ta aspoň při svém růstu oxid uhličitý "polyká".

Další firmou, která se ocitla na seznamech hříšníků je pardubická chemička Synthesia. Patří jí šesté místo mezi společnostmi, jež v roce 2004 vypustily nebo předaly jinam nejvíce rtuti.

Synthesia se brání

"Šlo o jednorázovou likvidaci rtuťnatých kalů z odstavené výroby barvářských polotovarů v roce 2004," vysvětluje Jaroslav Beran, vedoucí odboru životního prostředí Aliachem, o. z. Synthesia. Množství rtuti obsažené v likvidovaných kalech prý činí přibližně devadesát procent objemu uvedeného v registru. Zbytek souvisí s provozem podnikové teplárny. Podle Synthesie by v letošním roce mělo vzhledem ke změnám ve výrobním sortimentu dojít k výraznému poklesu rtuťového znečištění.