Zemědělské sčítání se týká i Prahy

Prezentace regionálních výsledků nejrozsáhlejšího zemědělského sčítání v historii ČR týkající se Prahy - Agrocenzus 2000 a možnost jejich aplikace do podnikatelské praxe proběhne v pondělí 5. listopadu v budově pražského magistrátu. Informoval o tom dnes ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek.

Podle jeho údajů probíhají obdobné akci ve většině regionů, pražský seminář je v pořadí čtvrtý. První představení regionálních dat přitom proběhlo 18. října v Olomouci, tento týden ve středu představil ČSÚ regionální data v Brně a nově vzniklém regionu Vysočina.

Z výsledků Agrocenzu dosud například vyplynulo, že z jižní Moravy je největší podíl zemědělství v okrese Znojmo, ve kterém obhospodařují zemědělské subjekty 98 994 hektarů půdy, což je podíl 28,12 procenta z celkově obhospodařované půdy Jihomoravského kraje. V kraji se nachází 91,6 procenta veškerých tuzemských vinic, 20,85 procenta ovocných sadů a 16,05 procenta veškerých stavů drůbeže. Kraj Vysočina si zase podle Agrocenzu udržuje dominantní postavení v ČR v počtu chovaného skotu (236 722 kusů), v rozsahu ploch osázených bramborami (14 417 hektarů) a přadného lnu (2 137 hektarů). Uvedená data přitom Agrocenzus zjišťoval k rozhodnému datu šetření, 30. září 2000.

Základním cílem Agrocenzu bylo zjištění stavu, struktury a vybavenosti venkovského prostoru, což by mělo být v budoucnosti základním podkladem pro investice či budování chybějících sítí z evropských strukturálních fondů. Šetření mělo také klíčový význam pro stanovení skutečného rozměru českého zemědělství a potřebného rozsahu následných statistických šetření. Projekt byl tak v zájmu jak praktických zemědělců, tak v zájmu celé ČR v rámci předvstupních jednání o pozici českého zemědělství v integrované Evropě. Data zjištěná v rámci Agrocenzu lze použít také při zpracování projektů žadatelů o podporu z EU v rámci programu SAPARD.

Podle Hrbka by se o výsledky šetření měli zajímat zastupitelé na všech úrovních, tedy jak regionální politikové, tak senátoři či hejtmané, protože jde o jejich peníze. "Agrocenzus jim totiž poskytuje datově podložený obraz jejich kraje a argumenty pro zlepšování infrastruktury. ČSÚ proto očekává ze strany regionů aktivní přístup a je připraven zpracovat všechny podněty na strukturu dat podle jejich potřeb," uvedl Hrbek.