Zemědělcům může unie znásobit dotace
09.01.2002 | Hospodářské noviny
Česko by mohlo z bruselské pokladny čerpat na zemědělství třikrát více, než do ní vloží.
Výrazně vyšší dotace než dosud mohou mít po vstupu země do Evropské unie tuzemští zemědělci. Vyplývá to z odhadů Ministerstva zemědělství a předpokládá to také Agrární komora. "Odhadujeme, že po vstupu může dotace na hektar dosáhnout až dvaceti tisíc korun," tvrdí náměstek ministra pro vztahy s unií Tomáš Zídek. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka soudí, že tak lze počítat se zhruba trojnásobkem současných podpor.
Dotace by měly přicházet ve dvou formách. První, takzvané přímé platby, se týkají podpory agrární produkce. Druhou formou jsou strukturální fondy, z nichž přicházejí peníze například na ekologická opatření.
Výhodou pro Česko by mělo také být, že zřejmě bude z Bruselu získávat v rámci strukturálních fondů asi třikrát více peněz, než kolik jako členský stát do společné bruselské pokladny odevzdá. Ministerstvo zemědělství totiž odhaduje, že v rámci strukturálních fondů by unie Česku vyplácela asi dvě miliardy eur ročně. "Náš vklad by přitom neměl přesahovat sedm set miliónů eur. Jde o celkové částky, z nichž asi polovina se bude týkat zemědělství," říká Zídek.
Roční dotace tuzemským rolníkům z fondů by tak dosahovala jedné miliardy eur, v přepočtu asi 32 miliard korun. K této podpoře by se měly přidat ještě přímé platby.
Evropská komise nyní upozorňuje, že od přímých plateb hodlá ve své agrární politice ustupovat a v plné výši jako svým dosavadním patnácti členům je novým zemím možná nepřizná. "Veškerá naše dosavadní vyjednávání s unií jsou ovšem postavena na tom, že přímé platby dostaneme v plné výši. Neumím si představit, že by se to změnilo. Museli bychom spoustu věcí přepracovat, znovu jednat, samozřejmě bychom nestihli předpokládaný časový harmonogram vstupu naší země do unie v roce 2004," prohlašuje ovšem Zídek.
Tyto názory jednoznačně podporuje Agrární komora i Zemědělský svaz. "Stále hovoříme o konkurenceschopnosti našich podnikatelů. Ta se však přece může projevit jen tehdy, když budeme mít stejně výhodné podmínky jako partneři v současných zemích unie," říká tajemník komory Jan Záhorka.
"Jsem přesvědčen, že máme na plnou výši dotací nárok," potvrzuje předseda svazu Miroslav Jirovský. Dodává však, že výše dotací se může lišit od dnešních odhadů. Záleží jak na případných změnách v agrární politice unie, tak třeba na vývoji kursu koruny a eura. "Nejde nám ani tolik o konkrétní výši podpor jako o to, aby platily stejně pro všechny členy společenství," zdůrazňuje.
Skeptikem je ovšem stínový ministr zemědělství za ODS Miloslav Kučera. "Unie nám moc peněz nedá. Vždyť by tím znásobila i naši agrární produkci, a sama má potíže s odbytem. Spíše nás sevře produkčními kvótami," míní.
Další články v kategorii Podnikání
- Kraft Heinz zvažuje rozdělení, nový subjekt může mít hodnotu až 20 miliard USD (14.07.2025)
- Pekaři žádají stát o podporu záložních energetických systémů, uvedl svaz (11.07.2025)
- Ferrero jedná o koupi Kellogg’s (11.07.2025)
- Červnová inflace se dostala na 2,9 procenta. Je to nejhorší letošní výsledek (11.07.2025)
- Mlékárně Olma z Agrofertu loni klesl zisk o víc než třetinu, tržby měla rekordní (09.07.2025)
- Babice na Hradecku mají bezobslužný obchod, je čtvrtým v Královéhradeckém kraji (09.07.2025)
- Sýry Apetito budou z Německa, Savencia uzavře mlékárnu v Hodoníně (08.07.2025)
- Od malé místnosti k vyhlášené pekárně. Na Kvildě voní pečivo už 30 let (07.07.2025)
- Currywursty od Volkswagenu míří do supermarketů. Prodává se jich víc než aut (07.07.2025)
- Prazdroj loni zvýšil tržby na 23 miliard Kč, zisk mírně klesl na 5,9 miliardy Kč (30.06.2025)