Zemědělci se přou, kdo je lépe hájí

Soukromí rolníci i potravináři tvrdí, že do Evropské unie se dostanou i bez Agrární komory

Profesní organizace zemědělců a potravinářů v Česku se nejen obtížně domlouvají na vzájemné spolupráci, ale často proti sobě dokonce ostře vystupují. Evropská unie přitom dává zřetelně najevo, že pro komunikaci se zemědělci kandidátských zemí potřebuje důvěryhodné partnery, vystupující pokud možno jednotně.

"Je to obecný princip, že Brusel chce takříkajíc čitelné partnery, a v členských zemích samozřejmě ne vždy chápou, když u nás třeba soupeří družstevníci se soukromníky," konstatuje ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

Význam Bruselu si profesní svazy uvědomují, a proto se nyní snaží získat v unii co nejbližší kontakty. Ovšem každý za sebe.

Svého zástupce, který se věnuje evropské zemědělské politice přímo v centru dění, nejprve vyslala do unie Agrární komora. Nyní se ovšem chlubí Asociace soukromého zemědělství, že ona je první, jíž se v Bruselu podařilo otevřít v prosinci stálou kancelář. "Vstoupili jsme tak do unie hlavními dveřmi," prohlásil tajemník asociace Michal Pospíšil. Blízké kontakty s agrární politikou unie navazují ovšem i zástupci družstevníků či potravinářů.

Nesoulad a leckdy až hádky na tuzemské scéně odstartovaly již před časem krizí v Agrární komoře. Právě tato organizace totiž měla podle původních představ zastřešovat všechny ostatní. Měla jak vůči české vládě, tak vůči Evropské unii hájit základní požadavky, na nichž se její členové shodli. Z komory ale vystoupili soukromí rolníci i potravináři.

"O krizi bych určitě nemluvil. Členství v ní není povinné, každý se může sdružovat, jak chce. Komora pracuje naplno," tvrdí její tajemník Jan Záhorka.

Soukromníci však jednoznačně prohlašují, že je Agrární komora zklamala. "Vystoupili jsme z ní a vytvořili vlastní organizaci, protože komora naše zájmy naprosto nehájila. A také do Bruselu se dostáváme vlastními silami, k tomu žádnou komoru nepotřebujeme," říká předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.

Podobně zdůvodňují svůj postup zástupci zpracovatelů. "Dávali jsme na provoz Agrární komory nejvíc peněz a přitom jsme v ní měli nejslabší hlas. V unii přitom mnozí naši členové mají kontakty velice dobré," vysvětluje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Nejdůležitějším sdružením, které v Agrární komoře zůstává, je tak Zemědělský svaz. Ten je od prosince nástupnickou organizací bývalého Svazu zemědělských družstev a společností.

"Nešlo nám jen o změnu názvu. Změnili jsme i náš status, už můžeme kromě podniků přijímat za členy i fyzické osoby, podnikající v zemědělství. Naším cílem je co nejdříve se začlenit do evropských agrárních organizací COPA a COGECA," tvrdí předseda svazu Miroslav Jirovský.

"Je to trik. Svaz chce asi novými stanovami před Bruselem ukázat, že zastupuje i soukromníky, což není pravda. A cesta do evropských organizací COPA a COGECA se teď zdá otevřená pro nás," tvrdí ale tajemník asociace Pospíšil.