Zájmy českého zemědělství se zatím neshodují se zájmy Unie

V poslední době se v zemědělství stále více hovoří o tom, zda je u nás nadprodukce nutná a zda je stát tak bohatý, aby mohl finančně podporovat vývoz potravin. Na toto téma hovořila s předsedou zemědělského výboru ODS a předsedou Svazu vlastníků půdy MIROSLAVEM TYLEM Eugenie Línková.

* Měli by čeští zemědělci produkovat méně, než je vlastní státní spotřeba?

Nejsem pro další omezování produkce. Jsem dokonce pevně přesvědčen, že omezit produkci jen na vnitřní spotřebu je naprosto smrtelné. Ztratíme variabilitu kontaktu se světovým trhem. Musíme hrát s pěti až sedmi procenty přebytků a to si za žádných okolností nesmíme nechat vzít.

* Český stát ale nemá na dotace exportu. Za této situace ale nejsou čeští zemědělci konkurenceschopní. Jak to vyřešit?

Musíme vyvážet bez dotací. Neznamená to, že by stát neměl žádné prostředky, jak vývozům pomoci. Státní politika je integrální součástí obchodu. Zahraniční cesty vládních představitelů, na nichž nabízejí naše výrobky jen tak mimochodem, je málo efektivní. To je pokleslá představa o mezinárodním obchodě. Zahraniční obchod musí být kombinací nabídky vývozů jak do států Unie, tak do třetích zemí. Nebránil bych se ani tolik kritizovaným vývozům do Běloruska, kamkoliv. Znamená to ale vytvořit pojistky takových obchodů a buď mít připravené barterové obchody, nebo na hranicích zboží vyměnit za finanční částku. Poláci 10 let vyvážejí na ruský trh. Buď jde o barter uskutečněný v Polsku, nebo vezou zboží pod ozbrojenou ochranou.

* Co nevýhodně uzavřené asociační dohody, které poškozují české zemědělce a naopak otevřely dveře obchodům z Unie?

Co špatně vyjednal v roce 1992 Vladimír Dlouhý, mohla již dva roky od svého nástupu ČSSD napravit. Zatím jen dokola mluví o diskriminaci Unií a špatně uzavřených dohodách. Nikdo se o změnu nesnažil. Nemáme žádné vyjednavače na potřebné úrovni. O jejich krocích se jen mluvilo, ale neřeklo se, jak i ty následné byly neúspěšné, bezzubé, nekompetentní.

* Máte pro toto tvrzení nějaké důkazy?

Je jich řada a nemusím ani vzpomínat jablečnou aféru, ale použiji daleko pádnější a vážnější argument. V koncepci zemědělské strategie z prosince roku 1999 se praví, že naše národní zájmy po stránce agrární politiky se naprosto shodují se zájmy Evropské unie. To je ale kardinální hloupost, protože naše národní zájmy jsou ostře proti současným zájmům Unie. Jde dokonce o obchodní válku. My dotujeme podstatně méně než v Unii. Vůči ní jsou čeští zemědělci výrazně nekonkurenceschopní, a proto musíme spolupracovat s liberálními zeměmi, jako jsou USA, Austrálie, Kanada, Argentina. Nemůžeme říkat, že budeme kooperovat s Portugalskem, Itálií, Řeckem, které dotují 48 procent své produkce. Nesmyslná slova o tom, že zalesníme a zatravníme, to je další extrém a stejná hloupost. To přece není žádná strategická cesta. V tom nemohu souhlasit s názory poslance Miroslava Kučery, který má rozpor ve svých vlastních tezích. Ve své strategii vlastně požaduje přímé dotace, jenom je chce jinak formulovat. Nikdo jimi ale zemědělství nepomůže, za osm let jsme se o tom přesvědčili. Největší pomocí zemědělcům byl Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond. To byl nástroj, který byl konzistentní. Investice do zatravnění a přímé dotace, nešťastná rozhodnutí kolem mléka, to jsou vyhozené peníze.

Miroslav Tyl, předseda zemědělského výboru ODS a předseda Svazu vlastníků půdy

Eugenie Línková