Zahrádkáři mají z majitelů půdy strach

Mezi zahrádkáři, kteří mají pozemky v pronájmu a po celá léta na nich v drobném pěstují zeleninu a ovoce, vládne už delší čas značná nejistota a znepokojení. Letos 24. června totiž vyprší desetiletá lhůta obsažená v zákonu o půdě z roku 1991, která dávala zahrádkářům předkupní právo k těmto pozemkům a tím i určitou jistotu pro jejich hospodaření. Po tomto datu mnohým zahrádkářským osadám hrozí, že vlastníci pozemků, na nichž se lidé věnují této zálibě, začnou hledat pro své parcely lukrativnější nájemce nebo kupce. Zahrádkáři se obávají, že poté dostanou výpověď z nájmu a že výsledky jejich práce ve volném čase tak přijdou vniveč. Tento problém se týká jak půdy státní, jež by mohla být zařazena do nabídky na prodej Pozemkovým fondem, tak i půdy vlastněné obcemi, restituenty či jinými vlastníky. "Nám se nevyplatí na zahrádce cokoliv budovat, když nevíme, jak dlouho tu budeme moci zůstat. Už několikrát se říkalo, že se tu začne stavět, ale zatím se nic neděje," řekl jeden ze zahrádkářů z kolonie v Praze 9. "Od nás mají smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou. Musíme mít totiž volné ruce pro případ změn územního plánu v místech, kde jsou zahrádkářské kolonie," uvedla Olga Márová z odboru majetku Obvodního úřadu Praha 9. Jiné osady stojí na soukromých pozemcích. Jejich vlastníci nezřídka dávají přednost lukrativnějšímu využití svého majetku. Výpověď bez náhrady od majitele vysočanské kolonie Spokojenost například dostalo celkem 78 zahrádkářů. Ve značné nejistotě žije i dvanáct zahrádkářů sdružených v litoměřické kolonii č. 29. "Jde o osadu u litoměřické nemocnice, které se lidé nechtějí vzdát, přestože na jejím místě má vyrůst sklad německé firmy," řekl jednatel základní organizace č. 1 Českého zahrádkářského svazu (ČZS) v Litoměřicích Václav Valtr. Podle něj došlo v tomto případě k porušení zákona o vlastnických vztazích k půdě, protože kolonie byla zřízena před rokem 1976 a neměla být v restitucích vůbec vydána. "Podali jsme již stížnost na Pozemkový fond i na ministerstvo zemědělství. Tuto sobotu se sejdeme s postiženými zahrádkáři a sepíšeme soudní žalobu. Pozemky chceme v každém případě zachránit," dodal litoměřický zahrádkář. "Předkupní právo ani dlouhodobý pronájem nepomohou, musíte-li ustoupit veřejnému zájmu," řekl Alois Málek, jenž přišel před lety o velkou zahradu v místech nynějších objektů Vysokého učení technického v Brně-Králově Poli. Tehdy za ni moc peněz nedostal. Poté si koupil zahradu v Brně-Bosonohách. Ale i sem se už na dohled přiblížila bytová výstavba. Od roku 1994 se bojí další ohlášené zástavby i v této části města. "Mám stovku vzrostlých meruněk. Jestli je někdy přejede buldozer, budu asi brečet," říká statný chlap. Zatím nemá důvod, stavět se tu ještě nebude. Jeho soused Ivan Hostaša by se ale prodeji nebránil. "Spekulanta poženu řetězem, ale serióznímu stavebníkovi nebo eráru bych ji prodal. Vždyť cena za metr čtvereční stavebního pozemku se zde pohybuje od 1900 do 2300 korun. Kdybych zahradu i s boudou prodal zahrádkáři, dostanu sto tisíc. Od stavebníka bych měl milión," uvažuje Hostaša a tvrdí, že obdobně smýšlejí i další zahrádkáři. Nejistotu zahrádkářů má alespoň zčásti odstranit novela zákona o prodeji státní půdy, kterou poslanci projednají možná již dnes. Jak řekl Jan Zimák z republikové rady ČZS, který má v zahrádkářském svazu tyto otázky na starosti, podle návrhu novely si je zahrádkáři, jejichž zahrádky jsou na státní půdě, budou moci koupit za cenu zemědělské půdy a pouze pozemky pod chatkami za cenu stavebních parcel. "Určité nedorozumění o ceně vzniklo tím, že si kdosi špatně vyložil vyhlášku. V zahrádkářských osadách je zastavěno v průměru jen 6,5 procenta ploch. Zahrádkáři tu smějí stavět jen chatky či altány, v Praze do 18 m2 a mimo ni do 25 m 2, zbytek je skutečně zemědělská půda," vysvětlil Zimák. "Pokud v územním plánu bylo již rozhodnuto, že na místě nynějších zahrádkářských osad vzniknou veřejně prospěšné stavby nebo se budou stavět byty, návrh počítá s prodloužením pronájmů na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou," upřesnil jeden z předkladatelů zákona, poslanec Ladislav Skopal (ČSSD). Zákonodárci se tím chtějí vyhnout tomu, aby stát zahrádky prodal například v ceně 20 korun za čtvereční metr a za rok či dva tyto pozemky musel zpětně vykupovat za několikanásobek této ceny. Případům, kdy by koupě zahrádek za cenu zemědělské půdy mohla být zahrádkáři zneužita ke spekulačním prodejům jiným vlastníkům, brání podle Zimáka i předkupní právo, které v těchto případech má stát.