Zahrádkáři jásají mohou si konečně odkoupit pozemky

Již dlouhou dobu zahrádkáři usilovali o odkoupení státních pozemků, na kterých v zahrádkových osadách hospodaří. S úlevou proto přivítali přijetí zákona č. 253 z 27. června letošního roku, obsahujícího i novelu zákona č.95/1999 Sb., který tento převod již umožňuje.

Potvrdil to předseda Územní rady Českého zahrádkářského svazu (ÚR ČZS) v Hradci Králové Otto Macl. Podle něj se prodej půdy uskuteční jen v případě, že pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR jsou součástí zahrádkové osady buď zřízené na základě územního rozhodnutí, nebo existující již před 1. říjnem 1976. Dalšími podmínkami jsou uzavřená nájemní smlouva zahrádkářů s pozemkovým fondem a řádné placení nájemného.

Převod půdy se uskuteční formou prodeje na základě písemné žádosti uživatele buď do vlastnictví jednotlivých zahrádkářů, nebo do podílového spoluvlastnictví. Zápis do listiny vlastnictví provede katastrální úřad po předložení notářsky ověřené dohody. "Cenu pozemků stanoví soudní znalec. Nejsou-li bonitovány, převádějí se za průměrnou cenu pro jednotlivá katastrální území. Součásti a příslušenství pozemků, jako jsou stromy a porosty, se neoceňují a převádějí se zdarma. Cena musí být uhrazena do 90 dnů od účinnosti kupní smlouvy," vysvětlil Macl. Pozemky zastavěné chatkami se budou prodávat jako stavební parcely, plochy zastavěné společnými budovami budou převedeny do majetku ZO ČZS, když o to samy požádají.

Otto Macl se domnívá, že převod půdy bude složitý a časově náročný. "V České republice jde o více než 80 tisíc zahrádek s celkovou plochou přes pět tisíc hektarů. Jen v samotném Hradci Králové se bude převádět 1700 zahrádek o celkové rozloze více než 70 hektarů na zahrádkáře z 15 osad hospodařících na státní půdě. Proto do doby uzavření kupních smlouv platí dosavadní nájemní smlouvy s pozemkovým fondem," upřesnil.

Otto Macl ještě upozornil, že nová legislativa se netýká půdy obecní a soukromé. Avšak i v těchto případech jsou zájmy zahrádkářů ochráněny dosud platnými nájemními smlouvami s vlastníkem. Ani současný právní řád nedovoluje nikomu, kromě veřejného zájmu, právní nárok na jednostrannou výpověď již uzavřeného nájemního vztahu. "Spornou otázkou však může být v budoucnu pouze výše nájemného, která by ale měla být jen do výše v místě obvyklé, dodal předseda ÚR ČZS.