Žádný masakr Státní veterinární správou

Efekt činnosti orgánů státního veterinárního dozoru tkví především v tom, že není velkých kauz. To by šlo o nepochopení tohoto dozoru, neboť jeho smysl je ten, že si zákazník a spotřebitel může být jist, že potraviny živočišného původu tzv. uváděné do oběhu prošly systémem veterinárního dozoru, a to od samotného vzniku až po pult obchodů.

Dalším aspektem veterinárního dozoru je ochranastátního území před nebezpečnými nákazami zvířat a nákazami přenosnými ze zvířat na lidi a naopak, tj. zoonózami. Čili dozor nad zdravím zvířat a potažmo i lidí. SVS ČR organizuje ozdravovací programy, jejich úspěchem bylo například to, že v loňském roce byla ČR uznána orgány EU za zemi prostou celé řady nemocí hospodářských zvířat (tj. brucelózy, leukózy a tuberkulózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat, brucelózy ovcí a koz a vztekliny). Tento fakt vždy konstatují jako úspěch státního veterinárního dozoru všechny mise z Bruselu. V současné době se rozbíhá spuštění tzv. Národního ozdravného programu proti IBR, neboli infekční bovinní rhinotracheitidě. Toto onemocnění skotu způsobuje pokles užitkovosti, a v současné době mu zejména naši sousedé věnují velkou pozornost. Proto SVS ČR společně s Ministerstvem zemědělství chtějí našim zemědělcům "usnadnit život". Jde především o možnost obchodovat živými plemennými zvířaty.

Naposledy ocenila systém státního veterinárního dozoru mise z Generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele Evropské komise (DG SANCO) minulý pátek, 23. 9., která u nás dlela tři týdny. Tři týmy inspektorů prověřovaly zpracovatelské závody, způsob registrace zvířat a způsob dosledovatelnosti a monitoring nákaz a pohotovostní plány. Rezumé: mise nedoporučila přijmout vůči ČR žádné ochranné opatření a konstatovala dobrou spolupráci s orgánystátního veterinárního dozoru, profesionalitu, otevřenost a zejména průhlednost systému.

Samozřejmě, že se orgány státního veterinárního dozoru věnují i kontrolní činnosti. Kromě stálého veterinárního dozoru ve velkých zpracovatelských závodech, tj. zejména na jatkách a v mlékárnách, veterinární inspektoři kontrolují způsob chovu hospodářských zvířat, kontrolují uvádění surovin a potravin do tržní sítě a dozorují i způsob certifikace veterinárního zboží původem z EU v rámci intrakomunitárního trhu a všechny zásilky ze třetích zemí, které na naše území přicházejí.

Z kontrolní činnosti lze zmínit například jarní akci zaměřenou na tržní síť, v prvním pololetí kontroly v třídírnách vajec a výrobnách, dosud trvající cílenou kontrolu na přítomnost veterinárních léčiv a salmonelve vejcích, dále pak kontrolu producentů medu. Ta je zaměřena jednak na kvalitu medu, ale i na úroveň firem med zpracovávajících, tj. dokumentaci, hygienu, vybavení, apod. Tuto akci například konají orgány státního veterinárního dozoru, stejně jako i mnohé další, v koordinaci a souladu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Ta vykonává dozor přímo v tržní síti a je zřejmé, že tyto dozorové činnosti se doplňují a vytvářejí celkový obrázek. Bez spolupráce není možné účinný dozor vykonávat.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR