Z hor mizí rozoraná pole, přibývají louky
10.05.2000 | Mladá fronta Dnes
Někteří zemědělci už pole zcela zatravnili
Z horských a podhorských oblastí severní Moravy a Slezska mizí rozoraná pole a zemědělci s těžkou technikou. V Krajině pod Beskydami a Jeseníky stále přibývá míst, kde pole nahrazují louky a pastviny. "Ještě nedávno jsme měli na polovině našich pozemků ornou půdu a na druhé půlce pastviny. Nyní už tvoří travní porosty osmdesát procent naší půdy," řekl ředitel zemědělské společnosti Horymas z Rýmařova Jaroslav Stránský.
Farmář uvedl, že na Bruntálsku jsou i společnosti a soukromí zemědělci, kteří zcela zrušili ornou půdu a nahradili ji pastvinami. "My hodláme ještě nejméně pět procent půdy zatravnit a zbytek nechat pro pěstování krmného obilí," řekl Stránský. Horymas hospodaří na více než pěti tisících hektarech. Ředitelka Agrární komory v Bruntále Miloslava Nováková potvrdila, že z podhorských oblastí mizí kromě krmného obilí, jehož výkupní ceny loni citelně poklesly, také tradiční len. "Kvůli nízkým výkupním cenám už mnohde mizí nejen obiloviny, ale i len, který byl pro podhorské oblasti dosud příznačný," řekla Nováková.
Zatímco v roce 1998 dostali zemědělci za metrák krmného obilí tři sta korun, loni to už bylo o celou stokorunu méně. "Trend rozorat všechno, co se dá, už neplatí. Teď se především horské a další méně přístupné půdy zatravňují a je to dobře," řekl soukromý zemědělec z Fryčovic Jaroslav Kublák. Soukromík tvrdí, že zemědělci na horách a v podhůří by měli především udržovat krajinu. "K tomu také slouží státní dotace," řekl Kublák.
Upozornil však na to, že podmínkou pro státní dotaci na údržbu krajiny je i chov hospodářských zvířat. "Proto každý nemůže zatravnit všechnu půdu, kterou vlastní. Musel by nakoupit další zvířata, ustájit je a mít s nimi další výdaje," řekl Kublák. Kublák hospodaří na sto padesáti hektarech a asi jednu čtvrtinu půdy již zatravnil. Pro nahrazování orných půd v horách loukami jsou i ekologové. "Rozhodně to vítáme," řekl ředitel Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula. "Pastviny mnohem lépe než ornice odolávají poškozování půdy při deštích, které tak neodnášejí půdu. Travní porosty mnohem lépe vsakují vláhu. Především však u luk a pastvin odpadá nebezpečné chemické hnojení." Ochranář uvedl, že trend zatravňování v posledních letech také výrazně přispěl ke změně krajiny. "Beskydy teď vypadají mnohem lépe, než když byly rozorány stovkami polí."
Zemědělci z hor však tvrdí, že by bylo výhodné, kdyby jejich kolegové z nížin naopak zatravňovali méně a posílali svůj dobytek na horské a podhorské pastviny. "V úrodných oblastech by měla zůstat především orná půda. Tam je zatravňování zbytečným plýtváním. Zemědělci z nížin a hor by mohli spolupracovat," řekl soukromý zemědělec Kublák z Fryčovic. Avšak zemědělce z nížin zatím nic nenutí hledat si pastviny v horách. Stejně jako jejich kolegové z hor totiž dostávají na pastviny dotace.
Další články v kategorii Podnikání
- Michelin rozdal v Česku ocenění. Vůbec poprvé udělil také dvě hvězdy (12.12.2025)
- Česko přidává povinnosti nad rámec EU, podnikatelé žádají změnu (08.12.2025)
- Obchodníci: Letošní vánoční sezona by mohla být úspěšnější než loni (08.12.2025)
- Aperol míří do Ameriky. Italský výrobce chce dobýt trh milovníků piva (08.12.2025)
- Skupina Agrostroj Pelhřimov se loni dostala do ztráty 316,5 milionu korun (08.12.2025)
- Ryby z jižních Čech poputují k zákazníkům na speciálním přívěsu z Olomoucka (08.12.2025)
- Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný (05.12.2025)
- Hospodářství je srdcem naší rodiny, říkají čerství držitelé ocenění Farma roku 2025 (05.12.2025)
- Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta (04.12.2025)
- Historik: Nejstarší dosud funkční varnu má pivovar v Benešově (04.12.2025)

Tweet



