Vývoj geneticky modifikovaných potravin je pro třetí svět pomalý

S myšlenkami na tisíce chudých, kteří denně umírají hlady, a milióny dalších, kteří každý večer uléhají s prázdným žaludkem, apeluje stále více zoufalých hlasů na vyspělé země, aby zapojily genetický výzkum do války s hladomorem, napsala agentura Reuters. V Africe trpí každé třetí dítě podváhou a podvýživa přispívá v rozvojových zemích k téměř sedmi miliónům dětských úmrtí ročně, čímž podle údajů organizace UNICEF předčí veškeré infekční choroby, války i přírodní katastrofy. Závislost rozvojového světa na základních plodinách, jako rýže, sója, pšenice a kukuřice, vede k velké nejistotě a případné katastrofě, pokud tyto plodiny zničí nečekané sucho, povodeň či nákaza. Podle některých názorů by právě zde mohl kontroverzní výzkum v oboru biotechnologie pomoci, pokud by se podařilo vypěstovat druhy rostlin s větší odolností a vyššími výnosy. Genetická modifikace umožňuje totiž i výměnu či spojování genů vzájemně nepříbuzných a přitom velmi odlišných druhů, které se spolu nemohou přirozeně křížit. Tímto způsobem tak kupříkladu lze upravit kukuřici a jiné plodiny aplikací jedu škorpiónů či hadů, které plní funkci "přirozeného pesticidu" odstrašujícího hmyz a ptáky od rostlin. Rybí geny bránící zmrznutí by se podobně daly aplikovat například na rajčata. I přes řadu zajímavých nápadů je však hmatatelné výsledky zatím těžké posoudit vzhledem k tomu, že využití biotechnologie pro základní plodiny třetího světa je stále ještě v plenkách. Zatím probíhající pokusné projekty zahrnují testování virům odolných batátů (sladkých brambor) v Keni, hmyzu odolné rýže v Číně a hmyzu odolné papáji v jihovýchodní Asii, stejně jako různé pokusy s maniokem a kukuřicí v dalších afrických zemích. Snad dnes nejznámější zkoumanou plodinou je kontroverzní "zlatá rýže", která podle mnohých expertů přesně reprezentuje naděje a obavy oboru biotechnologie, ačkoli pro komerční účely nebylo ještě vypěstováno ani zrnko. Rýže je nejdůležitější plodinou rozvojového světa, kterou se živí denně téměř čtyři miliardy lidí. Pro 2,7 miliardy Asiatů, tvořících polovinu světové populace, představuje rýže 80 procent zkonzumovaných kalorií. V roce 1999 švýcarští a němečtí vědci vyvinuli nový druh rýže produkující beta-karoten, z něhož si je lidský organismus schopen vytvořit vitamín A. Vědci doufají, že takto ohodnocená rýže by mohla významně pomoci v boji s podvýživou u chudých národů, pro něž je tato plodina základní potravinou. "Zlatá rýže", pojmenovaná po jejím nažloutlém odstínu, se vyrábí spojením dvou genů narcisů a jednoho genu baktérie s takzvanou japonskou rýží přizpůsobenou mírnému klimatu. Podle odborníků je však ještě dlouhá cesta k podobné úpravě dalších druhů pěstovaných v zemích jako Indie či Bangladéš. Vzhledem k významu rýže pro třetí svět pracují odborníci rovněž na vývinu rýže odolné vůči hmyzu, který dokáže v tropické Asii zničit přes 30 procent úrody. To je zvlášť důležité pro chudé země vzhledem k tomu, že drobní farmáři nemají peníze na nákup pesticidů a jiných chemických prostředků. Další vývoj geneticky modifikovaných plodin se věnuje zlepšení odolnosti vůči suchu a záplavám i odolnosti vůči vysoké koncentraci solí a kovů v půdě. Zvlášť jedovatost půdy způsobená kovy představuje pro farmáře v rozvojových zemích značný problém, protože nemají možnost si zvolit, kde úrodu pěstovat. Kyselé půdy kupříkladu obsahují velké množství hliníku, který brání růstu plodin. Podle odborníků bude však i tento výzkum potřebovat hodně času a především finančních prostředků. Geneticky modifikované plodiny nepovažují zdaleka všichni odborníci za záchranu hladovějících národů. Podle kritiků této metody neexistují žádné důkazy o jejich výhodách, naopak panují obavy z jejich nebezpečnosti. Objevují se i kritické hlasy protestující proti tomu, aby byly chudé země využívány jako skládka produktů, které neuspěly na lukrativních, ale přitom skeptických evropských trzích. A tak na jednu stranu je slyšet výzvy po větším přílivu financí do výzkumu geneticky modifikovaných plodin typu maniok, čirok, cizrna či kukuřice, na druhou stranu se ozývá naléhání na využití finančních zdrojů k podpoře dnes pěstovaných plodin rozvojových zemí a tím k vybudování trvale udržitelného zemědělství.