Výraznější hospodářský vzestup eurozóny lze očekávat za dva roky
22.11.2001 | Hospodářské noviny
Ekonomická výkonnost zemí Evropské unie letos nabrala sestupný trend a v příštím roce nebude situace o nic lepší. Uvádí to včera zveřejněná podzimní prognóza Evropské komise (EK).
Vzestup hrubého domácího produktu evropské patnáctky, který letos dosáhne jen úrovně 1,6 procenta, se očekává až v roce 2003.
Jaké jsou příčiny této chmurné prognózy? Zpráva EK z nepříznivých vyhlídek viní zvýšení cen ropy v letech 1999 - 2000, jež bylo v první polovině letošního roku vystřídáno prudkým vzestupem cen potravin. To podlomilo kupní sílu domácností i soukromé spotřeby. Navíc se na zmrazení hospodářské dynamiky podepsal i náhlý pokles vývozu, vyvolaný hlavně zmrazením americké ekonomiky.
V tomto období byly investice zasaženy snížením zisků podniků, slábnoucí poptávkou po zboží a službách a nečekaným poklesem konjunktury odvětví informačních a telekomunikačních technologií.
Tento počínající nepříznivý vývoj ještě zhoršil zářijový teroristický útok proti Spojeným státům, který "vytvořil ovzduší nejistoty a nedostatku bezpečí".
Slabá hospodářská výkonnost v zemích Evropské unie podle podzimní předpovědi povede poprvé od roku 1997 k zvýšení míry nezaměstnanosti. Teprve silný růst hrubého domácího produktu v roce 2003 tento neblahý trend zvrátí a zvýší počet nových pracovních příležitostí.
Letos se však v eurozóně, která sdružuje členy EU mimo Británii, Švédsko a Dánsko, sníží počet pracovních míst asi o půl miliónu. A tento negativní vývoj přetrvá podle komise i v příštím roce.
Hospodářské zpomalení v eurozóně bude mít za následek i tlak na fiskální politiku dvanácti států. V průměru vzroste deficit státních rozpočtů z 1,1 procenta v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v tomto roce na 1,4 procenta v 2002. Teprve napřesrok klesne tento ukazatel na jedno procento HDP.
Členské státy tento nepříznivý fiskální pohyb řeší zpravidla metodou tzv. automatické stabilizace. Ta podle britského listu Financial Times spočívá v tom, že snižování daňových příjmů je provázeno zvýšenými sociálními výdaji. Německá vláda se k tomuto postupu uchyluje jen částečně, kdežto Francie naplno.
Hospodářské oživení EK podmiňuje tím, že ceny ropy se nezvednou a nedojde k dalším teroristickým útokům.
Míra nezaměstnanosti v EU (odhad v %) 2001 2002
Německo 7,8 8,2
Francie 8,7 9,2
Irsko 3,8 4,5
Itálie 9,5 9,6
Španělsko 13,0 13,0
Další články v kategorii Podnikání
- Pekaři žádají stát o podporu záložních energetických systémů, uvedl svaz (11.07.2025)
- Ferrero jedná o koupi Kellogg’s (11.07.2025)
- Červnová inflace se dostala na 2,9 procenta. Je to nejhorší letošní výsledek (11.07.2025)
- Mlékárně Olma z Agrofertu loni klesl zisk o víc než třetinu, tržby měla rekordní (09.07.2025)
- Babice na Hradecku mají bezobslužný obchod, je čtvrtým v Královéhradeckém kraji (09.07.2025)
- Sýry Apetito budou z Německa, Savencia uzavře mlékárnu v Hodoníně (08.07.2025)
- Od malé místnosti k vyhlášené pekárně. Na Kvildě voní pečivo už 30 let (07.07.2025)
- Currywursty od Volkswagenu míří do supermarketů. Prodává se jich víc než aut (07.07.2025)
- Prazdroj loni zvýšil tržby na 23 miliard Kč, zisk mírně klesl na 5,9 miliardy Kč (30.06.2025)
- Zvýšení daně z lihovin nefunguje, roste černý trh a stát přichází o miliardy (30.06.2025)