V unii budeme již v roce 2004

Exkluzívní rozhovor HN s premiérem Milošem Zemanem

Nice, 8. 12. 2000

Hovořil jste o integrované Evropě jako o svém snu. Neměl by být takový sen vlastní i západním státníkům jako splátka za to, že jim střední a východní Evropa doslova spadla do klína?

Myslím si, že integrovaná Evropa je velkým snem mnoha západoevropských státníků, především sociálnědemokratických, protože součástí paradigmatu sociální demokracie je solidarita. Nejde mi o unifikovanou, ale integrovanou Evropu. Když vysvětluji tento rozdíl, říkám, že Evropa není »tavící kotlík« jako USA, že neznamená asimilaci kultur. Naopak základní evropskou hodnotou je diverzita - nebudujeme společnost hamburgerů a stupidních televizních seriálů, ale bohatě stupňovanou kulturu, jejíž jednotlivé složky spolu synergicky spolupracují. Tato integrovaná Evropa a ta v mém snu vedou k jednotné Evropě nejen v ekonomické, ale i v sociální, ekologické, zahraničněpolitické a bezpečnostní oblasti.

Hovoříme o Evropě, ale cudně pomlčujeme odkud a kam vede, tedy o jejích hranicích. EU na svých posledních summitech rozvíjí vztahy s Ruskem a Ukrajinou. Vzniká však dojem, že my se na tuto stranu příliš neobracíme.

K tomu, aby se jakákoliv země stala součástí něčeho, co můžeme nazývat jako evropské soustátí, je třeba mít nejen určitou ekonomickou úroveň a adaptaci legislativy. Je zapotřebí mít něco, čemu říkám kulturní infrastruktura. Takovou kulturní infrastrukturu má bezesporu středoevropsky region, což je v podstatě dědictví rakousko-uherské monarchie. At' si o ní myslíme cokoliv, byla vždy integrální součástí Evropy. Z tohoto hlediska prvními přirozenými kandidáty na rozšíření EU jsou právě středoevropské země. Samozřejmě nevylučuji, že tento proces bude pokračovat dál, byť spíše v horizontu desetiletí než několika let.

Rok 2002 je magickým datem pro ukončení přípravných rozhovorů. Do jaké míry souvisí s tím, že je současně v řadě zemí včetně nás rokem voleb?

Začnu velice přízemním ekonomickým argumentem. Dotace nejchudším členským zemím a nedělejme si iluze, budeme jednou z nich - mohou ročně představovat 40 - 60 miliard korun. Čím později do EU vstoupíme, tím pozděii tyto dotace budeme dostávat. Například Portugalsku, Řecku, Irsku výrazně akceleroval jejich růst.

Politický argument spočívá v tom, že v roce 2004 budou volby do Evropského parlamentu. Tony Blair vyjádřil při našem nedávném rozhovoru přání, aby se kandidátské země mohly zúčastnit voleb jako plnoprávní členové.

Zatřetí kancléř Schröder dnes hovořil o tom, že se na rok 2004 navrhuje další mezivládní konference, a vyjádřil přání, aby rovněž nejpokročilejší kandidátské země se jí mohly zúčastnit také jako plnoprávní členové. Každý z těchto důvodů je podstatnější než osobní ambice politiků.

Počítáme se k těm nejvyspělejším, ale v cestě do EU máme jednu překážku - Temelín. O tom, zda jí skutečně bude nebo ne, budete příští týden jednat na zámku nedaleko Lince.

Budeme jednat o našich bilaterálních vztazích s Rakouskem. Velice vítám, že pozvání na tuto schůzku přijal i komisař Günter Verheugen. Stanovisko ČR jsem vyjádřil jasně. Nikomu není nic do toho, zda na našem území bude, nebo nebude stát jaderná elektrárna. Ale každé evropské zemi je mnoho do toho, zda bude splňovat přísné ekologické standardy. Protože jsme si jisti, že Temelín je splňuje, naprosto se nebráníme výměně informací a podání důkazů, že tomu tak je.

Ministr Kavan před třemi týdny uváděl, že podle jeho názoru složitějším problémem než Temelín budou s rakouskou stranou Benešovy dekrety...

Když jsme tento problém dokázali vyřešit s Německem, a to je složitější oříšek než Rakousko, s nímž byla uzavřena v roce 1974 smlouva, která tuto otázku řeší jednou pro vždy, nevidím důvod, proč ji znovu otevírat. Rakousko by si mělo také uvědomit, že nebylo první obětí, ale naopak prvním spojencem Hitlera.

Milan Syruček